Cenzurou utopená investice

Cenzurou utopená investice

V minulosti jsme psali o mazání příspěvků na sociálních sítích, které prokazatelně neporušovaly pravidla komunity, jež sama platforma stanovila. V případě umělce Petra Hyldebranta šlo o umění, v případě stránky Autentické citáty pak o legraci a vtipy.

Ač to má pro uživatele sociálních sítí, kterých se to týká, neblahé dopady, například znemožnění prodeje produktů na dané platformě, pořád jde o dopady, které s vyřčením pár sprostých slov pravděpodobně překonáte.

Dnes přejdeme na těžší kalibr. Představíme vám jeden z mnoha českých příběhů, kdy sociální síť YouTube, která nabízí uživatelům sdílení videí, může smazat celý kanál, který poctivě budujete třeba i několik let.

To se v únoru letošního roku stalo Tomáši Petráčkovi. Sociální platforma YouTube mu smazala kanál „Tartarus Cast“ s 81,5 tisíci odběrateli. „Byla to jedna z nejděsivějších událostí, co mohla mou tvorbu potkat. Ten kanál jsem budoval deset let a živil jsem se tím.

Tartarus Cast je česká herní skupina, která se snaží informovat, recenzovat a ve stejný čas přiblížit zážitky z her. „Pro širší komunitu Čechů i Slováků připravujeme videa i seriály s živým komentářem.

Všechno to začalo na konci minulého roku. Tomáš obdržel tzv. „strike“ (sankce za porušení autorských práv na YouTube je praktikou policejní kontroly autorských práv) a za video z ledna roku 2017 dostal týdenní ban.

„Tehdy jsem měl zrovna dovolenou, tak jsem to řešil pouze odvoláním, které neprošlo, a bylo YouTubem prostě ignorováno. Strike jsem dostal za „hate speech“. Přitom moje faktuální popsání videa mělo i předmluvu, v níž jsem výrazně tvrdil, že se neztotožňuji s vyobrazenou politikou hry.

Po dovolené jsem opět začal publikovat svoji tvorbu a týden na to jsem obdržel druhý strike, který mou tvorbu poslal do dvoutýdenní blokace. Ten jediný byl za video aktuální. Byl za jednu z epizod mých zpráv. Prý jsem se dopustil „Dezinformace ohledně COVID-19“, kde je psáno, že je zakázáno zpochybňovat akce WHO a místních zdravotních orgánů. Odvolání samozřejmě neprošlo a ban se držel.

Co bylo však nejvíce podezřelé, že za dobu tohoto dvoutýdenního banu byla hromadná nahlašovací kampaň, kterou jsem sledoval na své Facebook stránce s výhrůžkami na mou osobu. Během těchto dvou týdnů mi YouTube smazal strike systémem dalších, tuším, 5 videí za „hate speech“. Začal jsem okamžitě skrývat videa, která by mohla být potenciálně napadnutelná a podařilo se mi zhruba 900 kusů zabezpečit.

Nicméně, co dostalo můj kanál totálně bylo jedno ÚSPĚŠNÉ odvolání. Video z roku 2017, kde jsem odhalil opravdu rasistického herního vývojáře Manveer Heira, bylo udeřeno za „hate speech“, ale jediné toto odvolání mi YouTube uznal, že jsem neporušil jejich „Community Guidelines“. Byl jsem spokojený, že alespoň jednou něco prošlo.“

Ovšem spokojenost netrvala dlouho. YouTube zaslal panu Petráčkovi e-mail, kde ho informoval, že porušuje až příliš zásad komunity, a tak mu kompletně odebral monetizaci s tím, že na konci března by mohl zažádat o přezkoumání.

Náhle však jeho kanál přestal existovat a zamítal všechna možná odvolání v rekordním čase 2 – 3 hodin.

Komunitní forum Google neodpovídalo, Twitter platformy YouTube mě ignoroval a ten šílený mob asi třiceti a více lidí, kteří se chlubili nahlašováním mé osoby, oslavovali a nadále vyhrožovali, že zamezí mé kompletní činnosti na internetu. Masivní nahlašování obešlo jakoukoli lidskou stránku a poslalo mě do pekel.

Tomáš Petráček nedostal, a pravděpodobně už nikdy nedostane, zpět svoje deset let tvrdě budované živobytí. Ač měl i několik vedlejších kanálů, a fanoušci ho podporovali taktéž na Patreonu, ztratil více než 30 TB obsahu, který od roku 2011 tvořil. K uzavření celého případu dodává: „Jsem pevně přesvědčený, že jakékoli video, které způsobilo strike na kanále, by dnes mohlo být beztrestně nahráno znovu. Totiž to, co jsem o C19 řekl a za co jsem byl blokován, je dnes bráno jako pravda.“

A možná obrana? Žádná. Naši oponenti tvrdí, že YouTube (vlastněný Googlem) je soukromá firma a může si přeci dělat, co chce. Na argumenty, že porušuje svoje vlastní pravidla a nedává možnost reklamace ani odvolání, vám namítnou, že přeci „můžete jít jinam“.

Každý sečtělý se špetkou rozumu ví moc dobře, že „jinam“ neexistuje, protože než vznikne společnost, která bude mít technologicky i finančně kapacitu dosáhnout síly Googlu, tak tady s panem Petráčkem pravděpodobně zestárneme.

Má tento příběh happy end? Jak se to vezme. Tartarus Cast znovu ožil. S tím, co mu „navrátila“ záloha. Od nuly. Někteří fanoušci se vrátili, fakticky prozatím osmina, ale 10 let práce už nevrátí nikdo. Jak ale říká Tomáš Petříček: „Vzdávání se nechte slabým.

Naše práce je závislá na podpoře malých i velkých dárců. Nepobíráme žádné dotace a jsme plně nezávislí na státu. Budeme vděčni za jakýkoliv příspěvek.

Odpovědět

Váš email nebude zveřejněn.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..