Během července jsme se obrátili na vedení a zákonodárce všech politických stran a hnutí, které měly podle médií šanci uspět v nadcházejících parlamentních volbách, s pěti otázkami: Všem jsme nechali více než dva týdny na to, aby nám zaslali svoje odpovědi s tím, že je v plném znění zveřejníme. Odpovědi publikujeme v pořadí, v jakém jsme je obdrželi. Každé otázce jsme postupně věnovali jeden článek – zde najdete odpovědi na otázky č.1, č.2, č.3 a č.4. Úvodem září zveřejníme ještě přehledovou tabulku srovnávající postoje jednotlivých stran. Zatím si můžete přečíst rekapitulaci naší komunikace s jednotlivými stranami v uplynulých 9 měsících.
Otázka č.5: Považujete definici nenávisti v našem právním řádu za srozumitelnou? Jak chcete zabránit zneužití tohoto pojmu ke kriminalizaci jakékoli kritiky namířené vůči politikům, ideologiím nebo příslušníkům menšin?
ANO
Myslím, že je srozumitelná. Za její možná extenzivní výklad nemohou zákonodárci. Někteří politici by ale mohli přestat naslouchat různým elfům a dalším spasitelům, kteří ze sebe dělají kontrolory internetu. To za mě není správná cesta.
Garant: Patrik Nacher
Poznámka SOSP: V dalším kole jednání se budeme ANO ptát, zda nedávný rozsudek soudu ve věci eseje o migraci publikované na internetu (pokuta 30 tisíc Kč nebo 60 dní ve vězení) není jen začátkem soudního aktivismu kolem vágně definovaného pojmu “nenávist”, který už lze pozorovat v některých zemích.
Trikolóra Svobodní Soukromníci
Dnešní legislativa je více než dostatečná – ani nyní nemůžete nikomu vyhrožovat smrtí či ublížením na zdraví ani vyzývat k trestné činnosti. Více není třeba právně ošetřovat. Samotný pojem nenávist je totiž velmi těžce definovatelný a sám o sobě natolik problematický, že se pod něj dá schovat cokoli. Proto je snadno zneužitelný. Pojem „nenávistný projev“ se tak může velmi snadno zvrhnout ve prospěch potlačování nepohodlných názorů. To nemůžeme dopustit.
Garant: Natálie Vachatová
SPD
Nepokládáme za přijatelné sankcionování projevů nenávisti. Nepomáhá dosáhnout zlepšení vztahů, naopak je vyostřuje, když některé projevy nenávisti jsou tolerovány a jiné stíhány. Jakákoli definice nenávisti umožňuje zneužití. Domníváme se, že už k němu došlo v případě Waltra Krafta.
Garant: Ivan David
KSČM
Definice je vždy ošidná věc, pokud se nejedná o fyzikální nebo matematické vyjádření. V oblasti sociální patologie zvláště, protože je také ovlivněna společenskou akceptaci a vývojem vzdělání a podobně. Co bylo ještě včera minimálně odsouzeníhodné nebo i trestné, je dnes již akceptovatelné. Opět to vyžaduje spíše odbornou a akademicky podpořenou debatu spolu s výstupy v rámci právní praxe. Je totiž nebezpečné stavět kategorické definice, protože hrozí, že s dobrým úmyslem vylejeme z vaničky i dítě.
Garant: Leo Luzar
KDU-ČSL
Nenávist jako taková není v českém právním řádu definována. Jedná se o emoci a je na soudu, aby spravedlivě posoudil, co v daném kontextu nenávistný projev je nebo není a zda daný projev naplňuje znaky některého z trestných činů.
Garant: Marek Výborný
Poznámka SOSP: O podněcování k nenávisti pojednává §356 trestního zákoníku (č. 40/2009 Sb.).
ODS
Nenávist je v českém právním řádu vymezena v trestním zákoníku a zatím je soudy vykládána poměrně rozumně a značně restriktivně. Nebojíme se příliš široké interpretace uvnitř České republiky, tady je justice poměrně konzervativní. Co ovšem pokládáme za riziko, je nebezpečí, že nějaké velmi extenzivní výklady dojdou ať už přes globální platformy nebo z evropské legislativy. Musíme být pozorní, svoboda slova je zásadní demokratickou hodnotou.
Garant: Marek Benda, Jan Skopeček a Alexandr Vondra
Poznámka SOSP: V dalším kole jednání se budeme ODS ptát, zda nedávný výklad soudu ve věci eseje o migraci publikované na internetu (rozsudek zněl pokuta 30 tisíc Kč nebo 60 dní ve vězení) lze považovat za “rozumný” a “neextenzivní” a zda to není jen začátek soudního aktivismu kolem vágně definovaného pojmu “nenávist”, který už lze pozorovat v některých zemích.
Volný blok
Opět není problém ani tak v definici trestního činu z nenávisti, jak jej definuje Trestní zákoník, jako spíše v jeho výkladu. Za zásadní považujeme, aby nebyl uplatňován ani v případě „nenávisti“ dvojí metr. Je-li jeden výrok považován za nenávistný vůči politikům levice, musí být považován za nenávistný i vůči politikům pravice. Je-li nenávistí kritika příslušníka jedné menšiny, musí jí být i kritika jiné menšiny – jednoduše proto, že neexistují práva menšin, práva žen nebo práva LGBTIQ+ osob, ale jen univerzální, nedělitelná lidská práva. Poslanci mohou dvojí metr řešit interpelacemi ministra vnitra a ministra spravedlnosti, vytvořením vyšetřovací komise, v rámci svých pravomocí vůči veřejnoprávním médiím, ale také při volbě veřejného ochránce práv. Pasivně pak také jednoduše nepřijímáním žádné legislativy, která ke zneužití hrozby „nenávisti“ za účelem skryté cenzury vede.
Garant: Hana Lipovská
ČSSD
Jako právník mám uvedený pojem za v zásadě srozumitelný, a to s ohledem na existující judikaturu. Samozřejmě v konkrétních případech může být vedena diskuze o tom, zda se o postižitelnou nenávist má nebo nemá jednat.
Garant: Jan Chvojka
Odpověď ČSSD byla doplněna dodatečně, přišla měsíc po termínu. Piráti, STAN, Top09 a Přísaha neodpověděli ani po urgenci.
Odpovědět