Na našich kanálech sociálních sítí každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. Průběžně publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za každý uplynulý měsíc. Dnes pokračujeme s výběrem za červen.
Čím jsme se zabývali my v SOSP
Už třetím rokem udílíme ceny za svobodu projevu, a i letos chceme veřejně ocenit ty, kteří riskují své postavení, reputaci či pohodlí a nahlas říkají to, co si jiní troufnou jen myslet. Cílem je vyzdvihnout odvážné jednotlivce i organizace, kteří se dlouhodobě nebo výrazným činem staví na podporu ubývající svobody a brání pluralitní demokracii proti cenzuře a kultuře umlčování. Nominovat můžete neznámé hrdiny i celé kolektivy, pečlivě svůj výběr zdůvodněte a přiložte odkazy k ověření. Novinkou je, že výběr finalistů letos ovlivníte i hlasováním v anketách jednotlivých porotců, které běží každý týden na sítích.
Štít demokracie je podle německé novinářky P. Vossové unijní plán, jak cenzurou na sociálních sítích zasahovat do voleb v členských zemích. Klíčovou součástí má být Evropské centrum pro demokratickou odolnost a podle Komise může do jeho hledáčku spadnout každý Evropan, který nedůvěřuje EU a jejím institucím. Vybraní novináři mají být placeni za budování jakéhosi „archivu vládní pravdy“. Přes program Agora EU mají zamířit miliardy eur do médií, která mají „prosazovat společné hodnoty“ a „potírat dezinformace“ – ta by se tak stala finančně závislá na těch, které mají kontrolovat. Podle Vossové Komise chce po sociálních sítích upravit algoritmy tak, aby podporovaly propagandu EU a cenzurovaly nezávislé novináře, kritiky a opozici.
Unijní nařízení DSA nutí národní koordinátory (u nás ČTÚ) certifikovat tzv. důvěryhodné oznamovatele (trusted flaggers), organizace, jejichž hlášení „problematického“ obsahu (nejen nelegálního) musí platformy vyřizovat přednostně. Formálně nic nemažou, přesto výrazně ovlivňují, jaký obsah se dostane pod zvýšenou pozornost a jak rychle na něj platformy reagují. DSA jim ukládá zveřejňovat zprávy o činnosti, počty oznámení, typ nahlašovaného obsahu i to, nakolik jim platformy vyhověly a obsah smazaly, nebo se naopak vzepřely. Na několik takových zpráv jsme se podívali v článku Nikoly Zbořilové.
Na semináři Institutu H21 „Budoucnost práva na soukromí: Chat Control 2.0″ popsal právník Petr Gangur 14 unijních nástrojů, které tvrdým i měkkým právem postupně odstraňují základní pilíře ochrany soukromí Evropanů. Přednáška Končí anonymita na internetu? je podle nás jedno z nejucelenějších shrnutí těchto hrozeb, jaké najdete, proto doporučujeme záznam. Nejsilnější je závěrečný slide s otázkou, čím se vlastně EU v této oblasti chce odlišit od Číny nebo Ruska, kde jsou omezující nástroje stejné nebo velmi podobné. Léta postupující omezování svobody projevu (DSA, EMFA, Štít demokracie), soukromí i restrikce vůči opozici sotva budou jen shodou náhod.
Nikdo není neomylný a pravda se čím dál častěji ukáže jinde, než se původně zdálo. Svůj podíl na tom mají i mainstreamová média, která ji někdy ani nehledají a spíš demonstrují příslušnost k ideologickému táboru. Zvlášť negativní roli ale hrají ti, kdo si říkají „fact-checkeři“ nebo „experti na dezinformace“ a nechávají si za to platit, někdy i z veřejných peněz (Manipulátoři, Demagog, CEDMO, AFP ad.). Ke každému, kdo se pasuje na „odborníka na pravdu“, je namístě přistupovat obezřetně – nejde totiž o ty nejchytřejší a nejpoctivější, ale často o životem nezkušené aktivisty, kteří si poptávku po sobě sami vytvořili šířením strachu z dezinformací. Ověřovat informace přitom novináři museli odjakživa: neshodli se, ale výměnou argumentů se blížili pravdě – říkalo se tomu polemika a obešla se bez „fact-checkerů“.
V sérii Hlídejme hlídače máme další dva případy, kdy Cemperovi Manipulátoři vydávají falešné fact-checkingové verdikty. První se týká belgického exposlance odsouzeného za projev na univerzitě v Leuvenu o souvislostech mezi masovou migrací, kriminalitou a zhoršováním kvality života. Novou taktikou „ověřovačů“ je neoznačit výrok za nepravdu, ale za „zavádějící“, tedy pravdivý, jen prý špatně „zarámovaný“; i tak je ale lze usvědčit z argumentačního faulu slaměný panák. Druhý případ se týká pouhé naší citace šéfky amerických tajných služeb Tulsi Gabbard o biolaboratořích na Ukrajině. Jan Cemper tak vyvrací slaměné panáky, které si sám vytvořil. Ať je to mementem, na jaké zdroje se odkazovaly úřady Fialovy vlády.
9. června proběhla na Úřadu vlády debata ke dvěma tématům – zákazu mobilů na školách a o zákazu přístupu dětí do 15 let na sociální sítě. Od času 2:09:26 mluví Daniel Vávra, Cecílie Jílková a Bohumil Kartous. Hosté představují rozdílné pohledy na to, zda jsou podobné zákazy správnou cestou, jaká rizika i přínosy mají digitální technologie pro děti a kde by měla ležet hranice mezi odpovědností rodičů, škol a státu. Moderuje Andrej Babiš.
Dění v ČR
Soud uložil hnutí SPD peněžitý trest ve výši 3 mil. Kč za předvolební plakáty s tím, že strana spáchala trestný čin podněcování k nenávisti. Hnutí vinu odmítá s tím, že pouze komunikovalo své názory na migrační pakt nebo zneužívání sociálních dávek. Kauza se týká plakátů z kampaně ke krajským a senátním volbám 2024. ,,Jedná se o faktické posvěcení cenzury. A co hůře, o vytváření tlaku na autocenzuru… aby se lidé obávali sdílet svoje názory, které nejsou momentálně přijatelné pro naši eurounijní společnost, z obavy před trestněprávní represí,“ upozornil poslanec Rajchl (SPD/PRO). Verdikt paradoxně přichází ve dnech, kdy evropská média informují o násilných trestných činech spojených s migrací. Státní zástupce (za vlády, která se staví za svobodu projevu) žádal dokonce o půl milionu vyšší trest. Rozsudek je nepravomocný, SPD se odvolá.
Odvolací soud pravomocně potvrdil, že blokace údajně „dezinformačního“ webu AC24.cz operátorem T-Mobile na začátku války na Ukrajině byla nezákonná. Operátor se hájil tím, že jednal na příkaz Vojenského zpravodajství, potažmo vlády. Podle soudu ale výzva neměla direktivní charakter a T-Mobile blokací porušil evropské nařízení o síťové neutralitě. Soudkyně upozornila i na to, že orgány jako NCKO neměly pravomoc blokaci nařídit: „…blokace webových stránek, jež by byla prakticky cenzurou, a tedy i v rozporu s ústavou.“ Výslechy zpravodajců z NCKO soud označil za nadbytečné. Vzniká tak soudní precedent, jehož by mohli využít provozovatelé dalších nezákonně zablokovaných webů, kterým vznikla škoda. Je to důležitý vzkaz pro každého, kdo by chtěl postupovat stejně.
Ve vůbec prvním případu obžaloby z „neoprávněné činnosti pro cizí moc“ – nového trestného činu, který Fialova vláda schválila navzdory protestům řady senátorů a právníků – došlo k obratu. Novinář čínského deníku Guangming Daily se měl zodpovídat z toho, že v Česku „coby příslušník čínské zpravodajské služby sledoval či vytěžoval osoby z politického a akademického života“. Dozorový státní zástupce ale proti verdiktu podal stížnost a Městský soud v Praze vrátil kauzu k došetření. Číňan přitom v Česku pobýval nejméně od ledna 2024 s akreditací, kterou mu ministerstvo zahraničí vydalo a opakovaně prodlužovalo. Vágní přílepek k zákonu Lex Ukrajina lze snadno zneužít k perzekuci kteréhokoli novináře či publicisty, který čerpá z veřejných zdrojů a komunikuje se zahraničními subjekty. Babišova vláda slíbila jeho zrušení, zatím se tak nestalo.
Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) je už léta významným lobbistou za omezování svobody projevu a společně s Centrem pro informovanou společnost prosazuje v ČR cenzurní legislativu DSA. Vedle Člověka v tísni je AMO ukázkovým příkladem politické neziskovky s významným zahraničním financováním. Příjmy AMO dosahují několika desítek mil. Kč ročně a za Fialovy vlády rychle stoupaly. V roce 2024 už to bylo 36 mil. Kč s tím, že velká část pochází z dotací a grantů státních a veřejných orgánů. Největším sponzorem bylo MZV, které nyní finanční podporu AMO zastavuje. Výraznou tváří AMO je P. Havlíček, člen TOP 09, který absolvoval stáže v Člověku v tísni či Evropské nadaci pro demokracii a píše do Deníku N. V AMO působí také M. Abel, který na MŽP donedávna prosazoval tzv. akcelerační zóny na masivní výstavbu větrných elektráren. V roce 2022 byl největším sponzorem americký NED, který poslal přes 6,5 mil. Kč.
Poté, co MZV zastavilo dotace AMO, byla ukončena podpora také pro politickou neziskovku Evropské hodnoty (EH). Značného vlivu dosáhla za vlády Fialy, kdy úzce spolupracovala s nejvyššími ústavními činiteli. Zatímco ještě v roce 2022 měly EH 33 zaměstnanců a příjmy bezmála 27,5 mil. Kč, v roce 2024 se počet zaměstnanců snížil na 10 a příjmy klesly na zhruba 10 mil. Kč. Propad byl způsoben také ztrátou významných amerických sponzorů v čele s USAID a ministerstvem zahraničí. Mezi přední donory patřily také vlády Japonska, Kanady a Nizozemska či Evropská komise. Miliony korun pravidelně posílali i sponzoři Petra Pavla, jako Martin Vohánka (resp. Nadace Blíž k sobě), Jan Barta a Libor Winkler.
V EH se v minulosti angažoval prezidentův poradce Petr Kolář a bývalý ředitel Radko Hokovský hrál zásadní roli v Pavlově kampani, aby se následně stal přímo prezidentovým tajemníkem.
„Video z Británie nezachycuje dívku napadenou imigrantem,“ píše se ještě 14. 6. v titulku na webu CEDMO, „factcheckerské“ platformy při Univerzitě Karlově. Po soudním řízení se ukázalo, že ve skutečnosti je tomu přesně naopak, než hlásají čeští ověřovatelé pravdy. Jde o případ ze září 2025, kdy se začalo šířit video ze skotského Dundee.
Na záběrech byla vidět rozrušená dívka, která v ruce držela nůž a sekeru, zatímco kolem ní probíhal konflikt s dospělými cizinci. Policie tehdy tvrdila, že dívka k páru sama přistoupila a začala je ohrožovat. Stala se z toho příležitost ukázat, kdo šíří strach z migrace a přebírá „neověřená“ tvrzení. CEDMO vede Václav Moravec a finančně jej podporuje Google (245 mil. Kč) a Evropská komise (43 mil. Eu)r.
A. Šeredová Purschová je vedoucí pracovnicí na Ministerstvu práce a sociálních věcí v oblasti rovnosti žen a mužů, zároveň zasedá v poradním orgánu vlády, působí v genderové neziskovce a rozděluje milionové dotace. Výbor na Úřadu vlády spoluutváří pravidla v oblasti genderové rovnosti a připomínkuje legislativu. Spolu s ní tam zasedají zástupci spolků jako Fórum 50 %, Lobbio, Gender Studies, Nesehnutí, Otevřená společnost a v neposlední řadě Genderová expertní komora.
V již uzavřených pěti výzvách byl rozpočet 615 mil. Kč, v aktuální výzvě je k dispozici dalších 360 milionů. A předsedkyní výběrové komise, která o žádostech rozhoduje, v řadě případů bývá tato dáma která Kdo se podílí na rozhodování
o dotacích, nastavování dotačních pravidel nebo tvorbě veřejné politiky, by neměl být součástí prostředí, které z těchto pravidel a dotací politicky nebo finančně těží.
Počátkem června jsme se v Praze zúčastnili besedy s F. Baldanem. Člověkem, který se rozhodl žalovat Ursulu von der Leyenovou v souvislosti s podezřením z korupce spojené se zakázkami na vakcíny Pfizer. To bylo následováno např. zákazem přístupu do Evropského parlamentu, kde jakožto lobbista pracoval, ale třeba i zablokováním jeho osobních i firemních účtů. Nyní přijel, aby uvedl český překlad svojí knihy UrsulaGates, von der Leyenová a síla lobby v Bruselu. „Komise chce z EU vytvořit federální stát, kde bude fungovat systém podobný čínským sociálním kreditům. Chtějí o nás znát veškeré informace, proto chtějí zavést chat control. […] Vykládají nám o lidských právech a svobodách a různá omezení zdůvodňují bojem proti zneužívání dětí na internetu nebo proti daňovým podvodům. Vzývají svobodu projevu a médií, ale reálně v rámci tzv. boje proti dezinfo cenzurují.“
Ministerstvo obrany potvrdilo autentičnost dopisu znepokojených příslušníků Informačních a kybernetických sil Armády ČR, kteří pochybovali o zákonné oprávněnosti příkazu od velení. Podle dopisu, který loni zveřejnil poslanec Pavel Růžička (ANO), předseda Stálé komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství, měli sbírat jména, postoje a názory lidí na sociálních sítích a co říkají o resortu obrany, jeho představitelích, funkcionářích AČR a válce na Ukrajině. Data se měla získávat i přes fiktivní identity a software Gerulata. Ministerstvo to označilo za interní cvičení , nařízené ústně velitelem InKyS. Ředitel kanceláře ministra tvrdí, že „ke zpracování seznamu či databází nedošlo“. A to má být celý závěr? Kdo dal rozkaz, o kterých osobách se sbírala data a nese odpovědnost i náčelník generálního štábu Karel Řehka?
Pamatujete na rok 2022, kdy nás průzkumy přesvědčovaly, jak se Češi bojí dezinformací a jak skvělou tu máme úroveň svobody projevu? Aspoň do chvíle, než jsme si udělali vlastní průzkum, jehož výsledky pak mainstreamová média rychle zpochybnila, protože ukázaly jiný obrázek než potřebný narativ. Teď nová vláda už hysterický hon na dezinformace nevede, ale snaha některých médií a politických neziskovek tlačit veřejnost k přijetí cenzurních opatření pokračuje. Nejnověji to ukazuje průzkum Českého rozhlasu a CVVM: většina prý souhlasí s omezením svobody projevu kvůli bezpečnosti, když ohrožuje demokracii nebo vyzývá k nenávisti. Všimněte si spojení dvou naprosto odlišných důvodů, ten druhý operuje s vágním pojmem nenávist, pod který spadne jak výzva k násilí, tak pouhá kritika. Jako perlička: v grafu figuruje na přelomu dubna a května už neexistující a neplánovaná koalice SPOLU.
Vláda slibovala rozchod s aktivistickými neziskovkami a progresivní agendou. Některá ministerstva už přerušila finanční toky nastavené za Fialovy vlády, ale ve školství se dál daří projektům kolem genderu, „dezinformací“, klimatu a inkluze, MŠMT tak podle kritiků zůstává jednou z posledních bašt starých pořádků. Dům zahraniční spolupráce vedený Michalem Uhlem propaguje klimatický alarmismus, gender a inkluzi a spolupracuje s Člověkem v tísni. Resort dál financuje program Jeden svět na školách, který učí, jak reagovat na „dezinformace“ žáků, a pro hodnocení médií doporučuje metodiku Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Ten dostával milionové dary od sponzorů Petra Pavla a majitele Seznamu – titíž sponzoři (Barta, Winkler, Hájek, Moravec, Fryc) jsou zároveň partnery Jednoho světa na školách. Napojení na tento ekosystém mají i členové poradního týmu ministra Plagy.
Chat Control v některých verzích hrozil plošným skenováním privátní on-line komunikace a EU, dlouho od éry GDPR vnímaná jako garant ochrany dat, se ukázala jako instituce ochotná soukromí odsunout na druhou kolej. Stejná logika se vrací v debatách o ověřování věku, digitální identitě i rozpoznávání obličejů. V Salonu Echa o tom diskutovali Jan Vobořil, Cecílie Jílková, Petr Gangur a Petr Koubský. Jak zaznělo: kdyby nám pošta otevírala, skenovala a do centrálně prohledávatelného katalogu zakládala každý dopis, tu debatu bychom utnuli hned, jenže Chat Control dělá v digitálním světě v podstatě totéž, a přesto se jeho zastáncům donekonečna naslouchá. Připomněli i to, že ověřováním věku by EU s DSA směřovala k digitální identitě, jejíž státní backend chystá Aricoma, táž firma, u jejíchž eDokladů se data odesílala do zahraničí.
Pavel Šik připomíná rumunskou zkušenost: 2 dny před 2. kolem prezidentských voleb 2024 tam Ústavní soud celé volby anuloval kvůli údajnému ruskému ovlivňování, které se nikdy jasně neprokázalo, přestože týž soud 4 dny předtím výsledky potvrdil. Rozhodnutí Ústavního soudu vytvořilo dalekosáhlou krizi, jejíž důsledky země řeší dodnes. Ústavní soudy mají legitimitu odvozenou nikoli z demokratického mandátu, ale z autority nestranného arbitra. Právě tato autorita se obnovuje se jen obtížně, pokud o ni přijdou. Kdykoli soud vstoupí do probíhajícího politického konfliktu způsobem, který významná část veřejnosti začne vnímat jako politický zásah, přestává být v očích této části společnosti rozhodčím a stává se jedním
z aktérů sporu.
Dění v Evropě
Appeals Centre Europe (ACE), irská neziskovka certifikovaná dle DSA jako arbitr pro řešení online sporů (ODR), zveřejnila další pravidelnou zprávu a nechtěně doložila, že DSA selhává. Pikantní je, že ACE, která má rozhodovat o stížnostech na přílišné nebo nedostatečné zásahy sítě Facebook do uživatelského obsahu, získal startovní grant 15 mil. USD z Oversight Board Trust založeného a financovaného právě firmou Meta (provozovatel FB). V období 4/25 až 3/26 nesouhlasil s rozhodnutím platformy v 59 % případů. Podle ACE platformy spíše mažou obsah, který by mazat neměly, a ponechávají obsah, který měl být odstraněn. U zablokování profilů systém zcela selhává. ACE obdrželo přes 14000 stížností, z nichž se podařilo plně přezkoumat méně než 150, protože platformy neposkytly obsah potřebný k posouzení. Evropan tak může být zablokován, podat bezplatné odvolání na základě DSA, uspět s odvoláním a přesto zjistit, že jeho účet zmizel.
Speciální výbor Evropského parlamentu pro Evropský štít demokracie schválil závěrečnou zprávu, která volá po vzniku Evropského centra pro demokratickou odolnost. To má sjednotit dosud roztříštěné nástroje pro kontrolu obsahu na internetu a zřídit stálou skupinu monitorující volby ve všech členských státech. Výbor chce také rozšířit mandát Europolu na „hybridní hrozby“ a „manipulaci s informacemi“.Europol by pak mohl sbírat a analyzovat příspěvky ze sociálních sítí (data už v minulosti sbíral nezákonně a Komise mu to zpětně legalizovala). Pro hlasovala koalice EPP, Socialistů, Renew, Zelených a Levice, proti ECR, Patrioti a ESN; plenární hlasování je v září. Podle studie z roku 2024 přitom bylo 87-99 % obsahu smazaného platformami v Německu, Francii a Švédsku právně přípustným projevem. Platformy raději mažou víc, aby se s DSA vyhnuly pokutě až 6 % obratu. Na rozdíl od DSA nebo EMFA se ale česká vláda téhle hrozbě může bránit blokační menšinou v Radě EU.
V Bruselu zřejmě usoudili, že občané EU nepodporují woke ideologii s dostatečným nadšením, a tak se rozhodli jim ji vtlouci do hlavy prostřednictvím propagandy. Pomoci jim v tom mají ta „správná“ média, neziskovky a finanční podpora asi 8,6 mld eur (215 mld Kč). Program AgoraEU má celkem tři pilíře. MEDIA+ má „posílit „nezávislá“ média. Jak ale mohou být považována za nezávislá ta média, která dostávají peníze od unijní vrchnosti za to, že prosazují její politiku? A opravdu se posílí svoboda mediálního trhu tím, že budou některá média dotována a jiná se budou muset spolehnout pouze na sebe? CERV+ (Občané, práva, rovnost a hodnoty) je zaměřen na vybraná média a neziskovky, které dostanou peníze na to, aby prosazovaly názory konvenující oficiální politice EU, tedy horující pro Green Deal, genderovou teorii, multikulturalismus a hlubší integraci EU.“
Policie v jižním Walesu (Velká Británie) čelí kritice poté, co vydala interní pokyny, podle nichž mají policisté zaznamenávat projevy nepřátelství vůči muslimům, pokud podle jejich názoru překročí rámec „legitimní“ debaty o islámu. Podle kritiků by to mohlo vést k omezování svobody projevu a vytvářet „odstrašující efekt“. Proti pokynům se postavila Free Speech Union, která se obává zejména toho, že by se záznamy později mohly objevit při prověrkách uchazečů o zaměstnání. „Naší obavou je, že policejní sbory a další veřejné instituce budou tuto definici rozšiřovat… a trestat lidi za jakékoli pochybnosti o islámu, i když jsou založené na důkazech a nikoli na předsudcích.“ Britská vláda letos představila nezávaznou definici protimuslimské nevraživosti poté, co upustila od dřívějších pokusů definovat islamofobii. Kritici tehdy varovali, že by příliš široká definice mohla fakticky vytvořit moderní obdobu zákonů proti rouhání.
Francouzská aktivistka a online komentátorka Thaïs d’Escufon tvrdí, že jí kvůli výrokům o imigraci hrozí vězení. Její případ vychází z prohlášení z roku 2023 v televizi BFM během debaty o znásilnění spáchaném nelegálním imigrantem. D’Escufon, která se sama o dva roky dříve stala obětí vloupání a sexuálního napadení tuniským migrantem, tehdy řekla, že „hlavním nebezpečím pro ženy jsou muži-imigranti, Afričané, černoši a Arabové.“ Podle ní její případ ukazuje zmenšující se prostor pro svobodu projevu ve Francii. Kromě zákazů na sociálních sítích a potíží s bankovnictvím čelí několika soudním řízením; v jednom už dostala šestiměsíční podmíněný trest a pokutu 3 000 eur a nadále se odvolává.
Německé úřady prakticky zablokovaly uvedení akčního thrilleru Citizen Vigilante s Armiem Hammerem. Film sleduje Američana žijícího v Evropě, frustrovaného selhávající justicí a kriminalitou spojenou s migrací; po brutálním útoku na jeho blízké se z něj stane samozvaný mstitel a virální hrdina sítí, po němž jde Interpol. Režisér Uwe Boll se inspiroval reálnými případy, třeba hamburgským hromadným znásilněním z roku 2016. Úřad FSK, který filmům přiděluje věková omezení, může hodnocení zcela odmítnout a tím fakticky znemožnit kinodistribuci. Přesně to se stalo: bez ratingu je film v Německu k vidění jen přes dovezené Blu-ray z Rakouska či Švýcarska. Boll to označuje za záměrnou cenzuru; odvolání prý prohrál s odůvodněním, že film podněcuje k násilí proti migrantům.
Pavel Durov, zakladatel služby Telegram (miliarda aktivních uživatelů měsíčně), přednesl na Freedom Forum v norském Oslu asi půlhodinový projev, který by měli slyšet všichni uživatelé internetu v Evropě i severní Americe. Praktiky západních vlád a Evropské komise usilující o kontrolu společnosti, cenzuru, kriminalizaci disidentů a prolomení práva na soukromí přirovnává k tomu, co lidé zažívali v SSSR a čemu sám čelil před svou emigrací z Ruska. Občanské svobody na Západě jsou podle něj ohroženy jako na potápějícím se Titaniku, který mnozí dlouho považovali za nepotopitelný, dokud v posledních hodinách, kdy už bylo pozdě, nepropukla panika. My však nemáme záchranné čluny ani žádný jiný svobodný svět, kam bychom mohli uniknout, pokud o tento přijdeme. Je nejvyšší čas se bránit, legislativně i dalšími prostředky. Projev doporučujeme aspoň ke zrychlenému poslechu.
Dění v USA a jinde ve světě
Šéfka amerických tajných služeb Tulsi Gabbardová odtajnila dokumenty, které podle ní ukazují, že Anthony Fauci v roce 2024 lhal pod přísahou v Kongresu. Bývalý ředitel NIAID a hlavní covidový poradce prezidenta Bidena se prý snažil ovlivňovat výstupy tajných služeb o původu covidu-19. Podklady tvoří e-mailová komunikace, svědectví whistleblowerů i analýzy. Gabbardová zároveň odtajnila dokumenty o americkém financování světové sítě biolaboratoří včetně desítek laboratoří na Ukrajině pracujících s nebezpečnými patogeny; takový výzkum z federálních peněz administrativa v roce 2025 zakázala. Z materiálů podle ní plyne, že analytici hájící teorii úniku viru z laboratoře čelili profesním tlakům a whistlebloweři byli zastrašováni: „Ti byli svými nadřízenými upozorněni, že vedení rozhodne, kteří analytici budou povýšeni a kteří ne. Vzkaz byl jasný: buď budete spolupracovat, nebo budete potrestáni.“
Wikipedia natrvalo zablokovala jednoho ze svých zakladatelů Larryho Sangera poté, co se snažil, aby encyklopedie nebyla tak ideologicky zaujatá. Sanger, který Wikipedii spoluzaložil v roce 2001 a psal její první pravidla, nedávno spustil iniciativu WikiProject Intellectual Diversity za větší názorovou pestrost a neutralitu. Komunita editorů to odmítla a udělila mu nejtvrdší možný trest – trvalý zákaz úprav, oficiálně za nedovolené ovlivňování diskusí. Sám Sanger mluví o rozhodnutí anonymního davu bez řádného procesu, kde ho soudili ti, kdo ho předem nesnášeli.
Odpovědět