Zvýšíme komfort pro cestovatele za cenu ztráty důvěry ve výsledky voleb?

SOSP

Rizika korespondenčního hlasování nebo pochybnosti o důvěryhodnosti jimi ovlivněných výsledků voleb patří v USA mezi dvě témata, která byla nejčastěji cenzurována na digitálních platformách a která jsou stále předmětem cenzurních zásahů. Už proto bychom měli tématu věnovat zvýšenou pozornost. Některé skupiny mají totiž zájem, aby ve veřejné debatě zaznívaly jen názory vzdálené hlasování prosazující, zatímco názory oponentní byly z veřejné debaty vyloučeny. Tedy diskutujme, dokud ještě můžeme.

Tři ohlédnutí za americkými volbami

Ohlédnutí první

V prosinci 2018 vyslýchal právní výbor amerického Kongresu nejvyššího manažera Googlu pro podezření, že Google záměrně ovlivňoval volební účast voličů latinsko-amerického původu v některých státech USA (Florida, Nevada), kde Hillary Clintonové záleželo na každém jejich hlasu. Podle zákonodárců nebyla problematická samotná motivace voličů k vyšší účasti, ale fakt, že Google tak činil pouze v některých státech — tam, kde to bylo nejvýhodnější pro jednu ze stran. Snaha prosadit korespondenční hlasování pro Čechy nacházející se během voleb v zahraničí není nic jiného než manipulace voleb umělým zvýšením účasti vybraného voličského segmentu.

Ohlédnutí druhé

Studie nevládní organizace Heartland Institute nedávno posuzovala dopad, který by pravděpodobně měly korespondenční hlasy odevzdané podvodným způsobem na hlasování pro tehdejší kandidáty – Bidena a Trumpa – a jak by ovlivnily celkové výsledky voleb v roce 2020. Studie vycházela z údajů prosincového průzkumu, který provedl institut ve spolupráci s agenturou Rasmussen Reports.

Průzkum odhalil, že zhruba každý pátý volič, který hlasoval poštou, připustil potenciální podvodné jednání. Když výzkumníci provedli další analýzy údajů, dospěli k závěru, že podvody při korespondenčním hlasování „významně ovlivnily“ prezidentské volby v roce 2020. O tom, zda ony prezidentské volby s rekordním počtem korespondenčních hlasů lze označit za férové nebo podvodné, se dosud vedou spory v celé americké populaci. Volební hlasy se až na malé výjimky nepřepočítávaly, protože to ze způsobu volby nebylo a není možné.

Ohlédnutí třetí

Kvůli silnému podezření z volebních podvodů nařídil soud opakovat stranické volby Demokratické strany v Bridgeportu, největším městě státu Connecticut. Kauzu odstartovala videa z bezpečnostních kamer, která zachycují několik osob, jež do určených boxů házejí větší množství korespondenčních hlasů. Dvě členky strany, které se na záběrech objevily nejméně patnáctkrát, odmítly vypovídat. Soud tak nařídil opakování voleb za přísnějších kontrolních opatření. Korespondenční hlas za jiného člověka totiž podle zákonů může odevzdat jen pověřený příbuzný nebo pečovatel. Bridgeport má za sebou velmi dlouhou historii zneužívání korespondenčního hlasování. Podobné případy jsou zdokumentovány již od 80. let.

O základech pluralitní demokracie

Naši SOSP jsme založili před 3 roky, protože jsme snahy o omezení svobody slova považovali za dosud největší ohrožení principů pluralitní demokracie a právního státu. Za ty 3 roky se situace ještě zhoršila – u nás a v celé Evropě.

Podle předsedkyně Evropské komise von Leyenové a komisařky Jourové má být letos online cenzura prioritou EU. Ze strany Bruselu probíhá vydírání členských zemí a někde se dokonce vládní strany snaží kriminalizovat opozici a vyloučit ji z příštích voleb (Německo, mimo Evropu USA). Na Západě, jak jsme ho znali a před Listopadem obdivovali, dosud něco nevídaného.

Svoboda projevu je právo garantované naší ústavou, abychom se my všichni mohli svobodně vyjadřovat, vyměňovat si informace, kritizovat, co se nám nelíbí, stěžovat si. Abychom těm, kteří vládnou, mohli bez hrozby trestu, dát najevo nesouhlas s tím, kam zemi vedou. Třeba že své politické kroky neměli ve volebním programu a nikdo z nás jim k nim nedal mandát.

Tak jsme si to v listopadu 1989 představovali. Takto jsme chápali svobodu slova jako základní podmínku pluralitní demokracie. Kdo my? No přece všichni občané Československa, později České republiky, kteří tady žijí a pracují. Chtěli jsme svobodné volby a v nich si vybrat své zástupce do parlamentu, aby nás zastupovali. Aby hlasovali za nás, kteří jsme je zvolili. To je princip parlamentní demokracie, na kterém se všichni shodneme, ať už volíme kohokoli a v mnohém jiném spolu nesouhlasíme.

Kdo je to MY a NÁS

Ale pozor, najednou to MY a za NÁS má dostat jiný význam. Najednou mají ti, co se dobrovolně rozhodli žít nebo cestovat v zahraničí, získat výhodu volit poštou a nemuset absolvovat ten symbolický akt, který český občan vždy osobně koná u urny před volební komisí, jež se kvůli kontrole skládá se zástupců různých stran. Aby se jim prý usnadnila volba a nemuseli daleko cestovat na ambasádu či konzulát.

Několikrát jsme se s manželkou rozhodovali o delší zahraniční cestě s ohledem na datum voleb – abychom se v místě bydliště mohli zúčastnit. Pokud si odjedu pryč, stát nemá povinnost zajistit mi komfort blízkosti urny. Právo volit neztrácím, ale svobodně jsem se rozhodnul si omezit komfort, protože jsem opustil svoji zemi.

A nejde jen o komfort. Obvyklá množina MY se má rozšířit o potomky emigrantů do 4. generace, kteří třeba nikdy v Česku nebyli a neumí ani česky. Kteří dosud neměli české občanství a najednou ho mají dostat bez ohledu na jejich vztah k České republice, k jejich zásluhám o naši zemi. Najednou mají spolurozhodovat o našich životech až statisíce lidí, kteří v naší zemi nežijí a kteří neponesou dopady své volby.

Jak řekl Nicholas Taleb, všichni voliči by měli mít kůži ve hře. Pro demokracii je nebezpečné přenechat rozhodování těm, kteří mohou svou volbou hodně pokazit, a přesto neponesou náklady a budou jen zpovzdálí sledovat, co jejich hlasy způsobily. 

Hazard s důvěrou ve výsledky voleb

Naši občané v zahraničí právo volit už dávno mají a využívají ho. Zvýšení jejich komfortu za hazard se ztrátou důvěryhodnosti volebních výsledků nestojí. Bylo by to významné ohrožení demokracie, protože při vzdálené volbě nelze z podstaty věci zaručit tajné (nikdo neví, jak volič hlasoval) a přímé (za voliče nehlasoval někdo jiný) hlasovací právo. Jakékoli vzdálené hlasování je pozvánkou pro volební podvody a odporuje naší ústavě.

Korespondenčním hlasováním se otevírá prostor pro kupčení s hlasy či vyplňování volebních lístků za asistence druhých lidí, třeba i pod nátlakem. Kdo má databázi obyvatel, může hlasovat za kohokoliv, od koho nepřišla hlasovací obálka. Obálky s hlasy jsou před vyhlášením výsledků delší dobu skladovány, proto nelze vyloučit, že s nimi bude účelově manipulováno.

Při osobním hlasování může být za plentou jen jeden člověk a před hlasováním se musí prokázat platným dokladem s fotografií. Těžko na něho může vyvíjet nátlak třeba zaměstnavatel nebo příbuzný. S hlasováním na dálku je nátlak daleko snazší a hůře prokazatelný. Zajde-li vás večer navštívit nějaký soudruh od mafie a podívá se vám pod prsty, jestli hlasujete pro žádoucího kandidáta, žádná volební komise si toho nevšimne.

Pokud bude korespondenční volba schválena, účelově to pomůže především stranám pohybujícím se na hraně vypadnutí ze sněmovny. Otázka je, proč chce riskovat ztrátu důvěry v náš robustní volební systém ODS, která nikdy pro vzdálenou volbu nehorovala. Pokud občané přestanou věřit volebním výsledkům, legitimita vítěze voleb bude zpochybněna a celá společnost tak sklouzne k chaosu, v němž půjde jen obtížně vynutit právo. V němž se voliči stran, které neuspěly, nemusejí s výsledkem smířit. Vážně to chceme?


Příspěvek zazněl 27. 2. 2024 v Senátu na semináři o korespondenčním hlasování, který pořádala senátorka Daniela Kovářová. Text bude součástí sborníku.

Naše práce je závislá na podpoře malých i velkých dárců. Nepobíráme žádné dotace a jsme plně nezávislí na státu. Budeme vděčni za jakýkoliv příspěvek.

Odpovědět

Váš email nebude zveřejněn.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0
    0
    Košík
    Košík je prázdnýZpět do obchodu