Iniciativa Democracy Interference Observatory (Observatoř pro sledování zásahů do demokracie, DIO) think tanku MCC Brussels je výzkumný projekt zaměřený na sledování možného ovlivňování voleb, především ze strany EU. Soustředí se na analýzu mediálních narativů, online kampaní a aktivit různých aktérů, kteří mohou vstupovat do veřejné debaty. Jejich březnová analýza The managed ballot: The EU’s Playbook for Shaping National Elections se zabývá těmito jevy během voleb v Rumunsku, Polsku a České republice. Autory části věnované ČR jsou za SOSP Nikola Zbořilová a Vlastimil Veselý. Níže naleznete ukázky některých pasáží.

Iniciativa DIO byla založena za účelem dokumentování a analyzování toho, jak Evropská unie a subjekty s ní spojené mohou ovlivňovat vnitrostátní volby v členských státech EU. ,,ačkoli je EU politickým útvarem s určitými pravomocemi, nesmí ovlivňovat výsledky vnitrostátních voleb prostřednictvím asymetrického nátlaku, selektivního uplatňování předpisů, finančního vlivu nebo kontroly informací. Výsledky voleb musejí rozhodovat voliči v jednotlivých členských státech, nikoli (nepřímo) nadnárodní mechanismy z Bruselu.“

„Fact-checkeři“ aneb ověřujeme jen výroky a jejich autory, které si sami vybereme

Tyto subjekty vystupují jako strážci pravdy a posuzují výroky politiků, médií a novinářů, přičemž určité výroky označují za nepravdivé, zavádějící nebo za dezinformace. Ačkoli se prezentují jako neutrální a profesionální iniciativy, jejich skutečná role, financování a vazby na progresivistické (woke) politické a mediální kruhy čelí stále větší kritice.

Ověřovatelé faktů se zaměřují především na výroky z opačného politického tábora, zatímco kontroverzní tvrzení zástupců vlastního tábora nebo převládající geopolitické narativy zůstávají bez povšimnutí. Další slabinou je zaměňování faktů a názorů – hodnotové či politické postoje nebo předpovědi budoucnosti jsou často označovány za „dezinformace“. V mnoha případech se také ukazuje, že výroky, které byly původně označeny za „nepravdivé“, se později potvrdily nebo se staly předmětem legitimní odborné debaty, např. otázky týkající se COVID-19, klimatu, migrační politiky nebo Ukrajiny.

Významným argumentem zpochybňujícím politickou neutralitu je financování organizací zabývajících se ověřováním faktů, které jsou často závislé na státních institucích nebo globalistických strukturách. Působí ve stejném prostředí jako veřejnoprávní média, digitální platformy a vládní úřady. Ty pak přejímají jejich závěry, čímž získávají punc autority a oficiální legitimitu.

Co je horší, výsledky těchto hodnocení se na platformách často využívají k cenzuře, demonetizaci uživatelského obsahu nebo k diskreditaci jednotlivců. „Factchecking“ se tak posouvá od neutrálního „ověřování skutečností“ k nástroji pro regulaci veřejné debaty. Od migrační krize a zejména od začátku vojenského konfliktu na Ukrajině jejich výstupy nepřímo legitimizovaly zásahy do svobody projevu v ČR včetně blokování webových stránek, autorů na platformách a ostrakizace jednotlivců bez soudního řízení.

V části studie zaměřené na Českou republiku jsme se věnovali těmto „factcheckingovým“ projektům a organizacím. Všechny patří k levicově liberální straně hodnotového spektra.

• Demagog (čerpá finanční prostředky z programů EU, grantů Ministerstva zahraničních věcí a nadnárodních nadací včetně organizací spojených s mezinárodními politickými agendami. Sesterské nevládní organizace působí na Slovensku a v Polsku, všechny jsou členy projektu EDMO, viz níže)
• Manipulátoři (nejvíce zdiskreditovaný projekt, v roce 2021 vznikl nástupnický projekt s prakticky stejnou skupina lidí – Faktické info. Za oběma projekty stojí zakladatel Jan Cemper)
• Semantic Visions (firma, která pomocí svého software monitorovala online média a vyhledávala nepohodlné narativy, pro Ministerstvo zdravotnictví označovala dezinformace k tématu COVID-19, od své akvizice v roce 2025 již v oblasti ověřování faktů nepůsobí, zakladatel František Vrabel, jeden z hlavních strůjců hysterie kolem boje proti dezinformacím v ČR)
• AFP (mezinárodní agentura s českou redakcí, má smlouvu s firmou Meta, která AFP platí za factchecking příspěvků na svých platformách Facebook a Instagram v rámci programu Third-Party Fact-Checking)
• Ověřovna Českého rozhlasu (projekt veřejnoprávního Českého rozhlasu. dosud financováno z povinných koncesionářských poplatků)
• Evropské hodnoty (think tank spolupracující s mezinárodními politickými a bezpečnostními institucemi, které financovaly některé z jeho aktivit, jeho projekt Kremlin Watch zveřejňoval seznamy osob, médií a organizací, které označoval jako subjekty šířící proruské vlivy, čímž přímo zasahoval do veřejné debaty. I akademici označili jejich analýzy za „politicky motivovaná hodnocení“ než za kvalitní výzkum, případně kritizovali jejich ideologickou zaujatost a neprofesionální metodiku. Činnost Kremlin Watch byla v roce 2023 pozastavena, část týmu založila novou organizaci, Centrum pro informovanou společnost)
• Čeští elfové (anonymní aktivistická skupina zabývající se monitorováním sociálních sítí, sehrála významnou roli při vytváření dezinfománie v prvních letech po svém vzniku v roce 2018. V měsíčních zprávách zveřejňuje černou listinu údajných šiřitelů dezinformací. Dva mluvčí – Bohumil Kartous (aktivní také v projektu Nelež, kterým se některá média a marketingová oddělení firem snaží odstřihnout své konkurenty od inzerce) a Vít Kučík
• CEDMO (součást evropské sítě EDMO)

Shrnutí

Za hlavní důvody, proč lze výsledky parlamentních voleb 2025 v ČR považovat za důvěryhodné, lze označit rubustní volební systém s rychlým sčítáním hlasů, malý zájem zahraničních voličů o korespondenční hlasování a absenci výraznější cenzury během volební kampaně. V uplynulých čtyřech letech však došlo k nárůstu počtu případů, které představují riziko nedemokratického ovlivňování budoucích volebních kampaní.

Blokování alternativních webových stránek na doporučení českých úřadů v únoru 2022 skončilo fiaskem a je nepravděpodobné, že by poskytovatelé internetových služeb příště vyhověli vágním požadavkům státních orgánů. Na druhou stranu může nařízení DSA – které umožňuje shadow bany a omezování dosahu nepohodlných politických stran a politiků prostřednictvím rozsáhlé sítě údajných ověřovatelů faktů na digitálních platformách nebo cílených soudních sporů, jejichž cílem je přímo vyloučit danou stranu či politika z voleb – představovat skutečné nebezpečí.

Kromě DSA by další hrozbou cenzury ovlivňující volební kampaně mohl být i „European Democracy Shield“ (Evropský štít demokracie). Neformální skupina se stejným názvem, složená ze tří vlivných aktivistů napojených na další politické nevládní organizace, působí v ČR již několik měsíců a dosud se zaměřovala především na podporu kampaně současného prezidenta Petra Pavla.

Další oblastí zájmu v nadcházejících měsících bude také to, zda se podaří zrušit hanebný paragraf trestního zákoníku o „neoprávněné činnosti pro cizí moc“. Pokud ne, hrozí nebezpečí, že bude zneužíván proti komukoli, kdo se stane nepohodlným, například proti novinářům, kteří kriticky informují zahraniční média o domácím dění.

Doufejme, že nadcházející volby, které se budou konat 9.-10. října 2026 a v nichž se bude volit třetina senátorů (a zástupci obecních a městských zastupitelstev), proběhnou bez jakýchkoli excesů či závažného zahraničního vměšování. Měla by tomu bránit nová legislativa o transparentnosti zahraničního financování nevládních organizací podobná americkému zákonu FARA. Hlavní zkouškou však budou prezidentské volby v lednu 2028.

Dovětek po maďarských volbách

Zpráva justičního výboru Sněmovny reprezentantů USA o tom, jak EU zasahovalo do 8 voleb ve státech Evropské unie (Slovensko 2023, Holandsko 2023 a 2025, Francie 2024, Rumunsko 2024, Moldavsko 2024, Irsko 2024 a 2025), čerstvé zkušenosti s ovlivňováním předvolební kampaně v Maďarsku (omezení energetické nezávislosti země, ovlivňování dosahu nežádoucích profilů na sítích a falešná obvinění ve spolupráci se zpravodajskými službami) a plány Bruselu na permanentní aktivaci cenzorního režimu Rapid Response System (součást nařízení DSA) v nadcházejích dvou letech (což může obnášet i blokování profilů, omezení dosahu, zmrazení aktiv pro novináře a firmy, zákaz cestování atd.) jsou důvody, proč se velmi obávat zásahů do nadcházejících voleb v Evropě. Bude na vládě každé země, aby intervenci Evropské komise předem odmítla a sama aktivně bránila svobodu projevu svých občanů na digitálních platformách.