Postoje politických stran ke svobodě projevu 2021

Postoje politických stran ke svobodě projevu 2021

Na podzim 2020 jsme poprvé oslovili parlamentní strany s naší peticí proti omezování svobody projevu na sociálních sítích a poté publikovali přehled reakcí jednotlivých stran. Se zástupci stran, které mají zájem, už měsíce jednáme (naživo i online) o řešení problému. Všechny jsme oslovili se žádostí o podporu novely trestního zákoníku před hlasováním o druhém čtení a pozvali je na náš červnový seminář konaný ve sněmovně. V létě jsme znovu oslovili všechny strany s pěti otázkami a jejich odpovědi nedávno publikovali včetně rešerše jejich volebních programů. Průběžně sledujeme jejich veřejná vyjádření k tématu svobody projevu a souvisejícím (factchecking, dezinformace aj.).

Stále jsme otevření všem návrhům od levice i pravice, od liberálů, konzervativců i socialistů, kteří to myslí se svobodou slova vážně. Nadále platí, že chceme spolupracovat s každým zákonodárcem a vládním úředníkem, který naši iniciativu podporuje a něco konkrétního pro obranu svobody projevu chce udělat.


Shrnutí pro jednotlivá kritéria

Pro přehledné srovnání jsme sestavili tabulku, kde jsou barevně, případně číselně, zobrazeny postoje jednotlivých stran vztažené k několika kritériím. Zeleně vybarvené políčko znamená postoj ke svobodě projevu (spíše) podporující, červeně vybarvené políčko postoj (spíše) nepodporující. Políčko bílé znamená, že daná strana se v dané oblasti nevyjadřuje nebo je její postoj nejasný. Podrobnější vysvětlení ke kritériím a k naší interpretaci najdete pod tabulkou.


Aktivní spolupráce na legislativě

Zatím jediným legislativním počinem v ČR je návrh novely trestního zákoníku, který má zavést nový trestný čin a přestupek nazvaný „porušování svobody projevu“. Návrh Václava Klause ml. a dalších 30+ poslanců napříč stranami (v pořadí podle počtu navrhovatelů ODS, ANO, Trikolóra, SPD, Volný blok, KSČM, STAN a KDU-ČSL) se dostal do druhého čtení. Vedle podpory tohoto návrhu jsme přišli s vlastními náměty na legislativní opatření, které podporují ANO, TSS, ODS a částečně SPD, KSČM, KDU-ČSL, Volný blok a ČSSD.


Podpora při hlasování ve sněmovně

Co se týče hlasování v PSP o návrhu novely (viz výše), někteří poslanci se neměli ani k jeho projednávání a to prošlo jen těsně – hlavně díky ANO, SPD, KSČM a ČSSD. Za ODS to podpořili jen poslanci Skopeček a Munzar, poslanci STAN Rakušan a Farský hlasovali dokonce jako jediní proti.

Pro představu, jak se k novým formám cenzury na sociálních sítích staví jednotlivé kluby, si přečtěte přepis projevů v rozpravě, která posunula návrh do druhého čtení. Za své kluby to podpořili poslanci Klaus ml. (Trikolóra), Okamura, Holík, Španěl, Kobza (všichni SPD), Nacher (ANO), Skopeček (ODS), Bělobrádek (KDU-ČSL) a Pávek (STAN). Jediným klubem, jehož poslanci vystoupili proti návrhu – s tím, že by česká sněmovna měla počkat na rozhodnutí Evropského parlamentu – byli pirátští poslanci Martínek a Pikal.

Svoboda projevu ve volebním programu

Výsledek rešerše volebních programů byl publikován v samostatném článku. Jednoznačné přihlášení se ke svobodě projevu bez berliček o nebezpečnosti „fake news“ je v programech TSS, SPD a ANO. Velmi stručná zmínka o podpoře je u SPOLU, Volného bloku a KSČM. Společný program Pirátů a STAN věnuje mnohem více pozornosti „válce s dezinformacemi“.

Spolupráce se SOSP

Tady hodnotíme, do jaké míry zástupci stran vnášeli téma svobody projevu do veřejné diskuse (např. formou mediálních výstupů), sdílely naše texty nebo pomáhaly se sběrem informací a kontaktů, např. v zahraničí. V tomto směru patřily mezi nejaktivnější Natálie Vachatová (TSS), Ivan David (SPD), Patrik Nacher (ANO), Libor Vondráček (TSS) a Alexandr Vondra (ODS).

Podpora požadavkům petice

Naše podzimní petice, kterou podepsalo již skoro 30 tisíc občanů, obsahuje tři požadavky. V tomto kritériu hodnotíme, kolik z těchto požadavků strana podporuje.

Podpis petice předními zástupci strany

V tomto kritériu hodnotíme, kolik předních zástupců strany (poslanci, senátoři, europoslanci, ministři, starostové a přední funkcionáři) petici podepsali.

Neochota řešit problém v ČR

U České pirátské strany, ale částečně i u KDU-ČSL a STAN vidíme snahu nechat o cenzuře českých občanů rozhodovat v zahraničí, především v unijních orgánech, a neregulovat platformy na národní úrovni. Neměli bychom zapomenout na „zvací“ dopis několika poslanců z listopadu 2019, který vybízel americký kongres k ještě přísnější filtraci uživatelského obsahu globálními platformami. Pod dopisem jsou podepsáni poslanci Farský (STAN), Bartošek (KDU-ČSL), Langšádlová (Top09), Lipavský (Piráti), Bžoch (ANO), Veselý (ČSSD) a Žáček (ODS).

Zneužívání narativu fake news a projevů nenávisti

Jednou z nejčastějších záminek pro omezování svobody projevu je tzv. boj s „dezinformacemi“ a s blíže neurčenou „nenávistí“. Tomuto fenoménu se věnovaly tři naše otázky, kde jsme se ptali i na postoje stran k legislativním záměrům Evropské komise, které mají vést k odstraňování legálního (avšak údajně „zraňujícího“) obsahu a k zařazení verbálních projevů tzv. nenávisti mezi závažné trestné činy. Hlavní promotéry tohoto narativu u nás jsou především Piráti, částečně také Top09, kterým pomáhají názorově blízké factcheckingové organizace. Bohužel i odpovědi ODS jsou v této otázce poměrně vyhýbavé.


Shrnutí pro jednotlivé strany

Iniciativy na podporu svobody projevu od začátku jasně podporují Trikolóra (hlavně díky Natálii Vachatové, petici podepsalo a jednalo s námi i nejvyšší vedení), ANO (hlavně díky poslanci Patriku Nacherovi) a ODS (hlavně díky místopředsedovi Alexandru Vondrovi). S jejich zástupci průběžně spolupracujeme při hledání legislativního řešení.

Později se připojili Svobodní, kde petici podepsali např. předseda strany Vondráček a senátor Chalupský. Svobodní ve volbách kandidují v jedné formaci s Trikolórou, tak je hodnotíme již dohromady. Za SPD petici podepsali a nasdíleli europoslanci Ivan David a Hynek Blaško a podporu nám vyjádřilo i několik regionálních zástupců a Mladí espéďáci. Vedení strany o jednání dlouho nemělo zájem, až nyní máme domluvenou schůzku s poradcem předsedy.

Zpočátku pasivní KDU-ČSL se později veřejně zastala (díky europoslanci Zdechovskému a poslanci Výbornému) několika cenzurou postižených autorů, nicméně jasný postoj chybí a příliš často naskakuje na narativ dezinformační hysterie a celounijního řešení. Místo legislativního opatření preferuje „vzájemný dialog a porozumění, které může vyústit k vzniku společného memoranda“. Za ČSSD podpořil petiční požadavky předseda klubu Jan Chvojka a petici podepsal tehdejší starosta Znojma. Konkrétnější náměty nebo aktivity bohužel postrádáme.

Speciálním případem jsou Piráti, kteří problematice evidentně rozumějí, avšak do jejího řešení na národní úrovni se jim nechce. Na jedné straně nám vyjadřují podporu řadoví členové a vidíme fundované reakce europoslance Marcela Kolaji na chystanou unijní legislativu DSA. Na straně druhé je zřejmá neochota ke komunikaci  a neuvěřitelná vyjádření např. poslance Martínka nebo europoslance Peksy, z nichž vyplývá, že by o naší svobodě projevu měl rozhodovat Evropský parlament.

Pro ostatní strany se zatím jedná o marginální téma. KSČM a Volný blok alespoň podpořili projednávání novely a odpověděli na naši letní pětici otázek. STAN se tématu spíš vyhýbá, případně je podepsán pod společným programem s Piráty, který je svobodě projevu jednoznačně nejvzdálenější. Chválíme pouze poslance Pávka, který opakovaně podpořil schválení novely do druhého čtení. Top09 a Přísaha nereagují vůbec a tématu se pravděpodobně vyhýbají.

Naše práce je závislá na podpoře malých i velkých dárců. Nepobíráme žádné dotace a jsme plně nezávislí na státu. Budeme vděčni za jakýkoliv příspěvek.

Odpovědět

Váš email nebude zveřejněn.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..