V cyklu rozhovorů Na druhý pohled si povídáme s hosty, kterých si vážíme, o tom, co není na první pohled vidět. Co je důležité, ale skryté, co se zjeví až na pohled druhý. Co většina lidí nevidí a měla by. Do 3. dílu si Vlastimil Veselý pozval antropologa a zakládajícího děkana Filosofické fakulty Západočeské univerzity, profesora Ivo Budila.

Jak se za poslední léta změnil ve společnosti obraz vědců a výzkumníků? Sílí tlak na ideologizaci vědy, aby se granty dávaly za výsledky, které jsou v souladu s politickým zadáním?

Co dnes znamená “Západ”? Dá se geograficky vymezit, je to vůbec ještě geografický pojem? Jaké místo v Evropě bude mít ČR za 10 let? Bude ještě existovat EU v dnešní podobě? Co si host myslí o V4 a BRICS?

Jsou současné cenzurní tlaky exces, dočasný návrat do normalizace, a nebo to tak v historii bylo vždy a my starší jsme stále opilí výjimečnou svobodou 90. let? Jak se můžeme postupující cenzuře a kultuře umlčování bránit?

Proč nám v Česku tak málo záleží na kontinuitě, na státní suverenitě, které se tak snadno vzdáváme ve prospěch velmocí?

Čekají nás znovu “bytové” semináře? Ovládnou školy progresivisté natolik, že už tam nebude prostor pro vzdělávání bez ideologických brýlí multikulturalismu, klimatického alarmismu a dezinfománie?

“Máme hraničářskou mentalitu”, “jsme národ vyvzdorovaný na katolické moci”, “konzervatismus znamená mj. stabilitu a střízlivost”, říká prof. Ivo Budil.