Na našich kanálech sociálních sítí každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. Průběžně publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za každý uplynulý měsíc. Dnes pokračujeme s výběrem za květen.
Co jsme dělali my v SOSP
Obrátili jsme se s 5 otázkami ke svobodě slova na zástupce 10 politických stran a hnutí, které měly podle průzkumů největší šanci uspět v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. Jejich odpovědi v plném znění jsme postupně publikovali v 5 dílech shrnutí. Představitelé Pirátů (lídr kandidátky Marcel Kolaja), STAN (vedení strany, lídr kandidátky Danuše Nerudová, kandidát č.2 Jan Farský, jen kandidátka č.3 Petra Korlaar omluvena z časových důvodů) a SocDem (předseda strany Michal Šmarda a lídr kandidátky Lubomír Zaorálek) neodpověděli ani po urgenci.
Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO) Václava Moravce jako by vyslyšela naše dlouhodobé volání po konkrétních příkladech nebezpečných dezinformací. Podle výsledků jejich průzkumů už víme, co považují za ty největší záměrné lži s významným společenským dopadem ve prospěch zahraničních aktérů za q1/2024 v ČR a SR. […] Podle zprávy vyhodnocené jako nepravdivé „by české úřady mohly na základě reformy sociálních dávek kontrolovat bankovní účty lidí žádajících o sociální podporu, včetně jejich rodinných příslušníků a spolubydlících.” A jaká je tedy pravda? Pár dní poté ji ukázaly Nejvyšší soud a Česká národní banka. […] Dle CEDMO „uvedená zjištění provedly fact-checkingové organizace AFP, Demagog CZ, Demagog SK a Infosecurity SK a společnost IPSOS“ a pro úplnější obrázek o české části cenzurně-průmyslového komplexu doporučujeme vyhledat výši finanční podpory v milionech eur, kterou na činnost CEDMO poskytuje EU a Google. Nikdo totiž nemá právo hrát si na nejvyššího arbitra pravdy.
Spoluzakladatel a ředitel SOSP, Vlastimil Veselý, poskytl dva rozhovory o tom, co se dělo na mezinárodních konferencích konzervativců CPAC a NatCon, o pastích nových unijních nařízení pro svobodu projevu a o zneužívání pojmu „dezinformace“. Ten první má videopodobu a vedl jej Juraj Skovajsa z Epoch Times. Pro Rádio Universum ho pak zpovídala Martina Kociánová . Co mají společného unijní nařízení DSA a EMFA s migračním paktem? Jak o nich hlasovali čeští europoslanci? A jak budeme z veřejných nominací vybírat ocenění Za svobodu projevu?
Ve stínu atentátu na slovenského premiéra připomínáme náš otevřený dopis předsedovi české vlády Petru Fialovi z 10.12.2023, kde vyzýváme k zastavení politizace bezpečnostních složek a rétoriky, která vede k veřejnému ostouzení (nebo dokonce kriminalizaci) občanů za odlišné názory a kritiku vlády. Politický boj nechť se vede argumenty, třeba i ostrou polemikou, ale bez umlčování nositelů nepohodlných názorů, bez kádrování druhých za extrémisty či dezoláty a bez vytváření obrazu nepřítele na život a na smrt. Přímé výhrůžky násilím jsou právě tou hranicí, kde končí svoboda slova. To říkáme od samého počátku a zdůrazňujeme to i nyní – v době, kdy hrozí, že se násilné útoky stanou součástí politického boje. Dění na Slovensku, ale také v Německu, Británii, Španělsku a v dalších zemí Evropy nechť je pro nás mementem. Zachovejme politiku jako střet idejí, kde oponent není nepřítelem.
Dění v ČR
V kauze zablokování webu Voice of Europe rozhodnutím české vlády se veřejnost stále nedozvěděla nic o tom, jaký obsah webu měl být problematický – jaký článek, jaký výrok měl být nepravdivý nebo dezinformační, a co tedy bylo důvodem cenzury. Stejně jako je tomu u více než 20 webů, které nechala vláda nezákonně zablokovat v únoru 2022. Bude nyní vláda svým rozhodnutím blokovat další a další weby a zužovat nám informační prostor bez toho, aby jasně zdůvodnila, které informace považuje za problematické, nebo dokonce ohrožující bezpečnost státu?
Vláda bude mít nového koordinátora strategické komunikace. Má mít v gesci pro všechna ministerstva strategickou komunikaci (jinými slovy propagandu) a boj s dezinformacemi. Před 2 lety byl Otakar Foltýn ve skupině, která iniciovala blokací 20+ webů, přičemž jsme se dosud nedozvěděli, čím se provinily proti zákonu. Řada publicistů se pozastavuje nad tím, proč má v době míru v naší zemi řídit strategickou komunikaci civilní vlády vysoký vojenský činitel a zda na politické dění nemají už neúměrný vliv silové složky. Jako by vláda nepotřebovala mnohem víc odborníky na energetiku, migraci nebo zkušeného diplomata, který by bránil zasahování Evropské komise do národních kompetencí.
Výroční zpráva ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023 zasévá pochyby, zda ještě máme pluralitní demokracii, anebo se silové složky staly součástí vlády. „…pokračoval trend započatý koronavirovou pandemií, kdy na extremistické scéně dominuje tzv. antisystémové hnutí. Jeho představitelé nedůvěřují demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Mezi témata, která hnutí účelově zneužívá, patří zdražování, energetická a migrační krize, ruská agrese na Ukrajině nebo konflikt na Blízkém východě… K získávání příznivců využívali šíření dezinformací a konspiračních teorií. Dostávalo se jim aktivní podpory od kvazi mediální scény.“ Jako by aktivity exterémistických skupin byly natolik bezvýznamné, že je k obhájení rozpočtu třeba si vymyslet „antisystémovou scénu“, což jsou všichni občané nespokojení s vládní politikou, převážně v oblasti energetiky, migrace a hospodářství, kteří přestávají věřit státním institucím a odmítají válečnou propagandu. Místo mainstreamových médií, která v jejich očích selhala, sledují spíše alternativní média. Proto se je MVČR snaží dehonestovat slovíčkem „kvazi“ a veřejnost strašit dezinformacemi, které však neumí specifikovat.
Dobrá zpráva pro svobodu slova. „Odvolací soud pravomocně potvrdil osvobození učitelky Martiny Bednářové, která čelila obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Zamítl odvolání státního zastupitelství, které pro bývalou češtinářku původně žádalo osmiměsíční podmíněný trest a také pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi. […] Po provedeném dokazování nelze učinit závěr v tom smyslu, že by učitelka popírala nějaké konkrétní válečné zločiny či zločiny proti míru. Nenaplnila tak skutkovou podstatu daného trestného činu.“
„Piráti představili svůj 12bodový plán pro boj s dezinformacemi, v němž požadují, aby další ministerstva nabobtnala o specializovaná pracoviště starající se o ‚strategickou komunikaci‘ či aby probíhal důsledný monitoring dezinformací a aby následovala ‚rychlá reakce‘. Školáky, pracovníky ve strategických odvětvích či seniory mají proti dezinformacím čekat školení a pomoci mají v tomto boji ‚pro svou novinářskou kvalitu a nezávislost‘ také veřejnoprávní média.“
„Když žákům základní školy v Českém Krumlově promítala nezisková organizace ‚výukový snímek‘ o transgenderu, lesbickém páru a teenagerech v USA, kteří mají potíže s určením identity, ozvala se matka jednoho ze školáků. Rada města pověřila Komisi pro školství, aby prošetřila, co se dětem promítalo, jaký byl obsah filmu a další okolnosti. […] zástupci festivalu opakovaně odmítali rodičům i zástupcům komise předložit celý snímek s odůvodněním, že ‚se na něj vztahují autorská práva‘. […] Jednalo se o promítání konané loni v rámci festivalu Jeden svět na školách, který pořádá Člověk v tísni – podle analýzy čerpající finance ‚především ze státních rozpočtů zahraničních zemí (zejména USA) nebo rozpočtu EU‘.“
„Příklon k woke/levicové barikádě v kulturních válkách znamená pro velká mainstreamová média odchod části čtenářů a hrozbu pro mediální byznys. V případě Seznam Zpráv v některých měsících nastal meziroční pokles až o třetinu. […] V uplynulém roce, dvou, médium výrazně naskočilo na woke vlnu, zahrnující řadu levicových a kulturně levicových témat – ať již se jedná o způsoby pokrývání kontroverzní LGBT tematiky, strašení klimatickou změnou nebo např. strefování se do platby hotovostí.“ Není divu. Na porušování vlastních pravidel a na časté mazání slušných nesouhlasných názorů při moderaci diskusí Seznam Zprávy máme od čtenářů nejvíce stížností. Pozvání do debaty na naší konferenci, kde by mohli svůj přístup a redakční politiku podrobněji vysvětlit, odmítli.
„Jako by nenávist byla oprávněná a velkolepě tuto nenávist projevovat je skoro znakem, že dotyčný patří k té ‚lepší‘ části společnosti. Jindy se zase politici a média tváří, že nenávist je zhouba, kterou je potřeba z veřejné diskuse vyrvat i s kořeny, třeba za cenu omezení svobody slova. Uplatnění tohoto dvojího metru pak vede nejen ke zcela nepochopitelným situacím, ale (jak se ukázalo) i k tragédiím. […] Věc je přitom docela jednoduchá a prostá: buď má smysl odsuzovat nenávist veškerou, nebo naopak neodsuzovat žádnou. […] Ve společnosti, kde se jakékoli formě nenávisti daří a doslova se mediálně či politicky pěstuje…, ve společnosti, kde nenávist vůči nositelům opačných názorů nemá žádné hranice, je jen otázkou času, než se odněkud vynoří člověk, který dá té nenávisti průchod s kvérem v ruce. Neboť zabít ‚druhého Hitlera‘, ‚druhého Putina‘ nebo kdovíjakého jiného ‚padoucha‘, je přece správné,“ píše Karolina Stonjeková o atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica.
„Veřejná debata je mrzačena neustálým nálepkováním a kádrováním názorů jejích účastníků a snahou o vylučování některých názorů ze slušné politické debaty. Mediální a politický mainstream stále více zužuje již tak úzký koridor přípustného a lidi, jejichž názory se sem již nevejdou, vytlačuje na extrémní politický okraj, čímž se zpětně potvrzuje jejich vyloučení jako oprávněné. […] Některé politické strany jsou běžně označovány za extrémistické, za zlo, co je potřeba porazit, za nedemokratické, za bezpečnostní hrozbu, za populisty. Cílem toho je opět snaha vytvořit okolo těchto stran a zájmů jakýsi odér nepřijatelnosti a toxicity, a nepřímo je tím vyloučit z nominálně svobodné politické soutěže a ze slušné společnosti. […] Součástí těchto procesů je i novodobý hon na čarodějnice v podobě vyhledávání a označování tzv. dezinformací a odhalování domnělých hybridních hrozeb. O což se starají organizace tvářící se jako nezávislé a expertní, ale ve skutečnosti neobjektivní a politicky předpojaté. Aktivně jim sekundují a pomáhají zesilovat jejich hlas mainstreamová média.“
„Žijeme ve společenském klimatu, které si vynucuje větší a větší míru konformity s názorem hlavního proudu. Disentní hlasy jsou stále více odsouvány a vytlačovány na okraj politického spektra, čímž je posléze zpětně ospravedlňováno jejich vyloučení jako oprávněné. Koridor přípustného se zužuje. Respektive je někým zužován. […] Jsou to strážci veřejného diskurzu a jediného správného názoru na sociálních sítích, udavači, jsou to expertně se tvářící společnosti na odhalování a boj s dezinformacemi, o nichž víme, jak jednostranně ideologicky jsou předpojaté, je to konec konců vláda a v širokém pojetí establishment, která bojuje s tzv. populismem, což je nedefinovatelný pojem, a rozděluje politické strany na tzv. demokratické a nedemokratické, aniž by mělo toto dělení jakoukoli oporu v realitě. Ale jsou to i jiné falešné dilematické volby, Západ vs. Východ nebo slova ministerského předsedy ‚o boji o charakter našeho státu‘. Za tím vším stojí snaha vyloučit opozici ze slušné společnosti a vytvořit kolem ní jakýsi odér toxicity a nepřípustnosti.”
„Je to výraz příslušnosti k privilegované části, která může to, co ostatním zapovídá. Kázat vodu, a pít víno, nebo dělat to, za co jsou jiní nemilosrdně pranýřováni. Je to základní ideologická zpupnost každé totality a dělení společnosti na my versus oni. My, co můžeme, versus oni, kteří nemohou. […] Všechny ty termíny jako nácek, fašoun, dezolát nebo proruská filcka mají totiž jedno společné. Je jimi postižen vždy ten, na koho se ukáže a o kom se to řekne. Dokazovat není třeba nic a bránit se není jak. Ani soudně. A čím více lidí si přisolí, tím více je osud daného nešťastníka zpečetěn. Média už zajistí, aby se o tom vědělo a exemplární likvidace pak odradila další podobné. […] Totalita nikdy nepřichází ze dne na den, vždy se blíží malými krůčky. A říkat si pořád dokola, že je to vlastně stále dobrý, zde nepomáhá. Jen to umožňuje další krok, který nepochybně přijde.“
„Vlády, nevládní organizace a média říkají, že dezinformace a nenávistné projevy podkopávají demokracii, ale ne. To, co ohrožuje demokracii, je válka proti svobodě slova ze strany vlád, nevládních organizací a médií. Budoucnost závisí na naší schopnosti odolat nastupující totalitě. […] Navzdory tomu, že byli politici, novináři a filantropové opakovaně odhalováni za to, že uvalili nebo požadovali stále větší on-line cenzuru, stále vznášejí své požadavky. Od prezidenta Bidena přes NY Times až po George Sorose, politici, novináři a filantropové neochabují ve své snaze kontrolovat, co se smí a nesmí říkat a slyšet na platformách sociálních sítí.“ Michael Shellenberger bude přednášet na akci SOSP v Praze. Více informací o události přineseme v přehledu za červen.
Dění v Evropě
„Slovensko nedávno oznámilo, že pandemickou smlouvu nehodlá podepsat. Nizozemsko chce termín podpisu odložit na konec května a nespokojenost vyjadřují i USA. Ve Švýcarsku varuje před pandemickou smlouvou a zdravotnickými předpisy bývalý spolkový radní za Švýcarskou lidovou stranu (SVP) Ueli Maurer, který považuje obě smlouvy za nebezpečné.“ Výhrady má Japonsko a všichni republikánští senátoři, kteří píší prezidentu Bidenovi, aby ji odmítl. U nás veřejná debata k Pandemické úmluvě ani nezačala a mainstreamová média riziko ztráty suverenity a cenzurních zásahů ze strany WHO zamlčují. Je tedy pravděpodobné, že se o jejich dopadech veřejnost dozví pozdě – jako u migračního paktu.
„Facebook svým postupem ohrozil vyšetřování i informování o jeho průběhu, tedy veřejný zájem. Manipulací s do té doby veřejně přístupným profilem umožnil šíření dezinformace o proruské a vlastenecké orientaci pachatele, pozoruhodně synchronně vypuštěné, zatímco šlo o progresivního liberála podporujícího Ukrajinu a hnutí Progresívne Slovensko prezidentky Zuzany Čaputové a Michala Šimečka. […] Ze sociálních sítí se stávají již zcela otevřeně nástroje různých režimů a nadnárodních sil, ovlivňující nejen politické dění v jednotlivých, doposud suverénních státech, ale už i vyšetřování trestných činů takto závažné povahy. A to je situace, do které jsme se neměli nikdy dostat.“ „Nie je náhoda, že túto hrubú manipuláciu opäť páchajú tí, ktorí obvykle majú plné ústa varovaní pred hoaxami a dezinformáciami, no v minulosti dezinformovali o vojne v Iraku, Ukrajine či Trumpovi. Veľké mienkotvorné médiá opäť ukazujú, že ich ciele sú úplné iné, než informovať.“
„Vypínali sme weby, no SaS nám to zatrhlo. Preto vyhral Smer voľby… Ja som urobil všetko pre to, ja som ich prosil, aj vtedajšiu ministerku spravodlivosti Máriu Kolíkovú: Nemôžeme dopustiť, aby sme znovu spustili tieto weby,“ bývalý slovenský ministr obrany se přiznává, jak chtěl nezákonně cenzurovat weby. Nyní pracuje jako poradce české ministryně Černochové.
„Google po podnete z denníka Sme natrvalo zrušila účet lekára Igora Bukovského na platforme YouTube. Rozhodnutie prišlo krátko po tom, čo lekár podnikol právne kroky proti platforme a žiadal obnoviť videá, ktoré boli bez vysvetlenia zmazané za pandémie v roku 2021. Za snahou umlčať ho bola podľa neho jeho kritika pandemických opatrení a očkovacích kampaní. […] Google už v roku 2021 zmazal obrovský kus môjho životného diela, keďže zmazali viac ako 400 mojich videí. Urobili to bez udania konkrétneho dôvodu a aj podľa právnych analýz v rozpore so zákonom. A keď som začal podnikať tieto právne kroky na svoju ochranu, tak v tom čase prišiel z médií podnet na zrušenie môjho druhého účtu na platforme YouTube. […] Z pôvodne mainstreamového lekára a špecialistu na zdravú výživu sa stal vyhnanec, a len preto, že ste kritizovali pandemickú a očkovaciu politiku.“
„Britské ministerstvo zahraničí již nefinancuje agenturu Global Disinformation Index (GDI), která dávala v rámci ‚boje s dezinformacemi‘ na černou listinu mainstreamová média publikující legální obsah, který byl pouze konzervativní, či kritický k takzvané ‚genderové ideologii‘, a dodal, že ‚v současné době to ani neplánuje‘. […] I britská ministryně obchodu upozornila na skutečnost, že GDI svojí činností přestala rozlišovat mezi svobodou projevu a dezinformacemi. GDI vytváří ’seznam médií , která dle ní mají mít vysoké ‚dezinformační riziko‘, a proto by je měli všichni inzerenti bojkotovat. Tedy neměli by v těchto médiích umísťovat žádnou reklamu, čímž má dojít k jejich finančnímu ‚vyhladovění‘.‘ […] Mezi sponzory GDI patří dle jejich webu např. EU, německé ministerstvo zahraničí a Open Society Foundation.“ V ČR se ke členství v GDI hlásí spolek Nelež a financování podobných aktivit u nás ohlašoval vícepremiér Bartoš (Piráti).
„V Německu se roztrhl pytel s trestními oznámeními samozvané šlechty, které se nelíbí, že si z ní drzý plebs utahuje. Zákon ‚na ochranu cti politicky aktivních jedinců‘ je bohužel dostatečně gumový na to, aby to dovolil. Svobodu slova zatím drží soudy, ale guma praská. Okresní soud v bavorském Miesbachu v březnu osvobodil 52letého provozovatele taxislužby, který na svém plotě na kraji vlastního pozemku vyvěsil plakáty se satirou na potentáty Strany zelených. […] Rekordmankou v urážení je předsedkyně výboru pro obranu a tvář FDP do Evropského parlamentu Marie-Agnes Strack-Zimmermannová, která podává každý měsíc zhruba 250 trestních oznámení. […] Podle průzkumu Allensbachova institutu pro výzkum veřejného mínění 40 % Němců uvedlo, že mohou mluvit svobodně. 44 %, že je lepší být obezřetný. To je nejvíc od zahájení průzkumu před 70 lety.“
„V Evropě probíhá válka, kterou vedou elity EU o to, co lze říkat, slyšet a myslet si. Jde o válku proti ‚nenávistným projevům‘ a ‚dezinformacím‘, o kterých EU tvrdí, že představují existenční hrozbu pro demokracii. Ve skutečnosti jsou to cenzurní návrhy eurokratů, které jsou skutečným nebezpečím pro svobody Evropanů. […] S nadcházejícími volbami se elity EU děsí jakékoli otevřené a nepředvídatelné debaty, která by mohla vyvolat otázky o jejich právu vládnout. Přestože Brusel tvrdí, že jeho cílem je chránit menšinové skupiny před poškozením, jeho skutečným cílem je kontrolovat projev většiny. […]To vše je podpořeno celou řadou zákonů, jako je zákon o digitálních službách (DSA), zákon o svobodě médií (MFA) a zákon o umělé inteligenci (AIA).“
Dění v USA a jinde ve světě
Výbor pro soudnictví americké Sněmovny reprezentantů publikoval zprávu dokládající, že Bidenova vláda možná porušila první dodatek ve své zákulisní komunikaci s digitálními platformami. Děje se tak v době, kdy se čeká na rozhodnutí Nejvyššího soudu o údajném nátlaku Bidenovy vlády na platformy, aby přijímaly určitá rozhodnutí o moderování obsahu. V soudní při Murthy v Missouri (dříve Missouri v. Biden) se právě rozhoduje o tom, kde stanovit hranici mezi legálním přesvědčováním ze strany vlády a nelegálním nátlakem. Republikáni ve Sněmovně reprezentantů pracují na „zákoně o odpovědnosti za cenzuru, který by umožnil jednotlivcům žalovat úředníky výkonné moci o náhradu škody za cenzuru jejich projevu.“ Vzpomeňme na českou vládu, která CZ.NIC a providerům údajně nepřikázala, ale jen doporučila, cenzuru 20+ webů v únoru 2022.
„Hranice mezi projevem a protiprávním jednáním je zcela jasná. Blokování dopravy, zabírání budov a stavění táborů jsou násilné činy a nejsou chráněny prvním dodatkem. […] Hranice mezi politickým projevem a obtěžováním nebo podněcováním k násilí je také téměř vždy jasná. Například skandování ‘Od řeky k moři’, ačkoli je pro mnohé urážlivé, má více interpretací a není přímým obtěžováním. Naproti tomu student Kolumbijské univerzity, který řekl, že sionisté by měli zemřít, se dostal do přímého podněcování k násilí, zatímco protestující, kteří blokují židovským studentům přístup do některých částí kampusu, se dopouštějí diskriminace. A tam, kde hranice není jasná, bychom se měli přiklonit na stranu svobody projevu, protože taková otevřená diskuse může pomoci určit, kde je hranice a kdy byla překročena.”
„Cenzura je dnes plnohodnotným průmyslovým odvětvím – stovky a tisíce střihačů, univerzity, mediální firmy, vládní agentury a dokonce i mladí lidé ve školách studují na specialisty na dezinformace a chlubí se tím na sociálních sítích. […]cenzura je nyní tak rozšířená, že se o ní ani neinformuje. […] V rozsahu téměř 1 000 stran zde máme ohromující množství důkazů o systematické, agresivní a hluboce zakořeněné snaze federální vlády, včetně Bílého domu a mnoha agentur jako Světová zdravotnická organizace (WHO), vyrvat vnitřnosti internetu a kultury sociálních médií a nahradit je propagandou. […] Bílý dům přímo zasáhl do marketingových metod Amazonu, aby znehodnotil knihy, které vzbuzovaly pochybnosti o vakcíně. […] Když YouTube oznámil, že bude odstraňovat veškerý obsah, který je v rozporu s WHO, bylo to proto, že jim to nařídil Bílý dům.“
„Odhalili jsme, že agentura Global Disinformation Index (GDI), která dostává peníze od ministerstva zahraničí USA a od vlád Velké Británie, Německa a EU, vydává na základě velmi tendenčních důvodů černé listiny médií, kterými pak mohou online reklamní systémy odůvodnit odstřižení od inzertních příjmů. […] Faktické spojenectví mezi vládou a skupinami usilujícími o znevýhodnění nepohodlných publikací – tedy jakási dohoda o praní špinavých peněz ze strany státu – je obzvláště znepokojivé. Kongres se k problému postavil tím, že vyslal v tomto směru signál zákonem…, který zakazuje ministerstvu obrany umisťovat reklamu zaměřenou na nábor vojáků do médií využívajících GDI, NewsGuard nebo ‚jakýkoli podobný subjekt‘. […] Pokusy zavést cenzuru politických projevů pod zdánlivě nevinným heslem boje proti ‚dezinformacím‘ představují pro fungující demokracii mnohem větší riziko. Nejen, že cenzura nefunguje, ale navíc přilévá olej do ohně rozdělení a paranoie.“
Kanadská „liberální“ vláda Justina Trudeaua má na Západě k cenzurní totalitě asi nejblíže. „Pokud chcete vědět, co pro vás připravuje liberální elita, podívejte se na chystaný nový zákon o nenávistných projevech v Kanadě. Původně Trudeau tvrdil, že mu jde pouze o ochranu dětí na internetu a rozhodně prý nechystá žádnou cenzuru. Finální návrh jednak zvyšuje trest za ‘schvalování genocidy’ z 5 let na doživotí, ale hlavně technicky zavádí možnost trestu doživotí prakticky za jakýkoliv výrok, přestupek nebo čin ‚motivovaný nenávistí‘. Navíc dává možnost, aby vás mohl udat kdokoliv, kdo se DOMNÍVÁ, že byste se MOHLI dopustit nenávistného projevu. Pokud s ním bude soud souhlasit, může vám dát až rok ochranného dohledu. Úspěšní udavači mohou dostat odměnu,“ píše Martin Gust.
Desítky amerických senátorů žádají prezidenta Bidena, aby odmítl pandemickou úmluvu WHO. Na nejproblematičtější článek 18 upozorňuje už dlouho Institut H21: „…článek 18 bude pravděpodobně použit k ospravedlnění označování chráněného a legitimního projevu špatně definovanými termíny ‚dezinformace‘ či ‚misinformace‘. To nepochybně potlačí veřejnou diskusi a svobodný projev nesouhlasících menšin, včetně těch ve vědecké komunitě.“ […] „článek 18 posílil aktivitu online platforem, které se spoléhaly na pokyny WHO pro moderování obsahu. Během poslední pandemie například YouTube automaticky omezoval obsah, který byl v rozporu s jakýmkoli oficiálním názorem WHO.“
„Nová kniha o společnosti Arabella Advisors odhaluje, jak američtí miliardáři jako George Soros, Bill Gates a Mark Zuckerberg ‚podkopávají politický systém‘ v USA. […] Přemýšlejte nad tím jako nad pyramidou. Na vrcholu stojí AA. Uprostřed máte půl tuctu neziskových organizací – já jim říkám deštníkové neziskovky, protože nedělají nic osobně. Operují skrze spodní část pyramidy, což jsou stovky, podvodných skupin. […] Když jste bohatý člověk nebo nadace, přijdete do AA se záměrem, že chcete bojovat za potraty nebo získat Severní Karolínu pro Demokraty, jsou pro vás schopní okamžitě vytvořit odpovídající neziskovou nebo charitativní společnost. Tyto nové skupiny budou pouze finančně sponzorované projekty deštníkových neziskovek. […] Ve volebním cyklu 2018 „získaly neziskovky Arabelly 1,2 mld usd , což je více než dvojnásobek finančních prostředků, které získaly na kampaň Národní výbor Demokratické strany USA a Národní výbor Republikánské strany USA dohromady. Ve volebním cyklu 2020 se fundraising Arabelly vyšplhal na 2,4 mld usd.“
Odpovědět