Formy cenzurních zásahů Na rozdíl od samotných uživatelů, kteří si sami spravují své skupiny a kanály (lze je chápat jako nástěnky, které má její autor pod kontrolou a určuje, např. komu budou viditelné které příspěvky), se neočekává (a nebylo to dříve zvykem), že bude provozovatel platformy zasahovat do obsahu.
Nejznámější příklady ze zahraničí Zásahy do uživatelského obsahu se nejčastěji týkají příspěvků s tématy např. migrace, islámu, aspektů genderu nebo rasy, brexitu, role Evropské unie, Blízkého východu, legality držení zbraní, koronavirové pandemie apod. Známé jsou příklady, kdy je aplikován dvojí metr, tj. srovnatelné jevy jsou posuzovány odlišně – např. Židé vs. Palestinci. Na jedné straně se maže historická fotka Hitlera...
Po výzvě 153 intelektuálů z anglicky mluvícího světa v Harper’s se proti politické korektnosti a (auto)cenzuře postavila také skupina intelektuálů z Německa, Švýcarska a Rakouska. Vyzývá ke svobodné diskusi a k odporu proti tomu, aby rostoucí tlak falešné morálky nutil organizátory a vydavatele rušit nebo odsuzovat chystaná představení a publikace.
“Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit Vaše právo to říkat.”E. B. Hallová o přístupu Voltaira Globální sociální sítě dnes představují hlavní fóra veřejné diskuse a jsou také významným fórem politickým. Jejich vliv na politickou soutěž a volební výsledky je srovnatelný s největšími tištěnými, rozhlasovými nebo TV médii. Vlastníci platforem mají na trhu prakticky monopolní pozici...
Zpráva od našich západních sousedů: případ fact-checkingu na Facebooku prošel dvěma stupni soudního řízení. Pravicově konzervativní server Tichys Einblick nebyl spokojen s tím, že společnost Correctiv, která v Německu pro Facebook vyhodnocuje pravdivost příspěvků, označila jeden z jejich textů za “částečně nepravdivý”.