V létě 2021 před parlamentními volbami jsme oslovili kandidující strany s pěti otázkami a jejich odpovědi publikovali s doplňujícím komentářem. Podobně loni před volbami do Evropského parlamentu. Letos v srpnu jsme se znovu obrátili na zástupce kandidujících subjektů, které měly podle průzkumů preference alespoň kolem 3 %, s pěti otázkami. Pět z osmi kandidujících subjektů zaslalo své odpovědi, jen STAN nabídku zdvořile odmítl a zástupci koalice SPOLU a vedení Pirátů (s kandidáty Zelených) ani po urgenci své odpovědi nezaslali.
Toto je shrnutí, kde citujeme nejzajímavější odpovědi a připomínáme výsledky hlasování v Poslanecké sněmovně, Senátu i Evropském parlamentu. V závěrečné části hodnotíme postoje jednotlivých subjektů za poslední 4 roky. Podrobnější vhled do priorit jednotlivých subjektů získáte také z diskusního panelu, který jsme pořádali na naší výroční konferenci 10.09.2025.
1. Jaké konkrétní kroky byste v nové vládě podnikli na obranu svobody projevu? Které hrozby považujete za nejvážnější? Jak chcete bránit umlčování legitimních názorů na migraci, LGBT, rodinu, pohlaví, covid, Ukrajinu, klima, EU ad. pod záminkou boje proti „dezinformacím“ nebo „hate speech“?
Všechny subjekty, které zaslaly odpovědi, se jednoznačně shodují na tom, že v případě vládního angažmá ukončí financování a projekty či aktivity státních úřadů týkající se „boje s dezinformacemi“. Plné znění odpovědí na otázku č.1 zde. Z konkrétnějších vyjádření stojí za pozornost následující:
„zrušení zpolitizovaných vládních propagandistických útvarů (…) audit státních dotací pro organizace, které si z údajného boje s dezinformacemi udělaly byznys. (…) Přestaneme využívat šmírovací software Gerulata.“ (ANO)
„revizi všech zákonů, které omezují svobodu projevu, včetně zrušení vágních definic „dezinformací“ a „hate speech“, které v našem trestním právu slouží k potlačování nepohodlných názorů. (…) Nejvážnější hrozby vidíme v bruselských regulacích jako DSA a EMFA, ChatControl…“ (SPD)
„Stát nesmí rozhodovat o tom, co je pravda a co lež. Největší hrozbou pro svobodu slova je podle nás snaha vlády a Bruselu vytvořit systém cenzury, který pod záminkou „boje proti nenávisti“ umlčuje legitimní názory.“ (Motoristé sobě)
„zásahy platforem na základě požadavků úřadů musí mít písemný právní titul, log záznamu a možnost soudní obrany uživatele.“ (Přísaha)
„zrušení všech státních institucí, které mají v popisu práce boj proti dezinformacím“ (Stačilo!)
2. Podporujete plnou implementaci unijního nařízení o digitálních službách (DSA) do českého práva nebo jeho zrušení či významnou revizi, případně jakou? Preferujete regulaci velkých platforem a sociálních sítí na národní nebo unijní úrovni?
Všechny subjekty, které zaslaly odpovědi, slibují, že nepodpoří českou implementaci DSA a jsou pro zrušení nebo významnou revizi DSA na unijní úrovni. Plné znění odpovědí na otázku č.2 zde. Z konkrétnějších vyjádření stojí za pozornost následující:
“právě zásluhou poslanců ANO nebylo nařízení implementováno do českého práva v takové šíři, jak to navrhla současná kolalice, a návrh Zákona o digitální ekonomice spadl s koncem volebního období pod stůl.“ (ANO)
„Zcela odmítáme institut „důvěryhodných oznamovatelů“, kteří mohou snadno zneužívat moc k cenzuře (…) preferujeme národní úroveň před předpisy z hlav bruselských úředníků odtržených od reality.“ (SPD)
„Budeme požadovat zásadní revizi DSA v bodě „systémových rizik“, statusu „důvěryhodných oznamovatelů“ a vazeb na „kodexy“ (dezinformace) (…) Moderaci legálního obsahu považujeme za záležitost svobody projevu v ČR a českých soudů. Procesní garance pro občany ČR: právo na oznámení, odůvodnění zásahu, rychlý soudní přezkum, náhradu škody při protiprávním zásahu.“ (Přísaha)
Připomeňme, že pro schválení cenzurního nařízení DSA hlasovala předloni velká většina českých europoslanců. PROTI hlasovali jen David (SPD) a Blaško (Národní aliance). ZDRŽELI SE Vondra, Zahradil, Vrecionová, Tošenovský (všichni ODS) a Konečná (KSČM). Všichni ostatní nesou za schválení odpovědnost.
Při projednávání české implementace formou návrhu Zákona o digitální ekonomice navrhli poslanci ANO odklad dalšího projednávání na dobu po revizi na úrovni EU, příp. po jednáních s americkou stranou. Ani podpora poslanců SPD většinovou podporu návrhu na odklad nezískala, nicméně do konce volebního období se finální hlasování o návrhu zákona nestihlo.
3. Podporujete plnou implementaci unijního nařízení European Media Freedom Act (EMFA) do českého práva nebo jeho zrušení či významnou revizi, případně jakou? Preferujete regulaci médií na národní nebo unijní úrovni?
Všechny subjekty, které zaslaly odpovědi, slibují, že nepodpoří českou implementaci EMFA a jsou pro zrušení nebo významnou revizi EMFA na unijní úrovni. Regulaci médií preferují ponechat pouze na národní úrovni. Plné znění odpovědí na otázku č.3 zde. Z konkrétnějších vyjádření stojí za pozornost následující:
„zrušit Evropskou radu pro mediální služby, která přenáší moc z národních vlád a mediálních rad do Bruselu (…) Pokud má v digitální době vůbec nějaký smysl regulovat média, pak na národní úrovni v kontextu místního trhu a místní kultury svobody projevu.“ (SPD)
„EMFA je nebezpečný zásah do suverenity členských států. Pod líbivým názvem „ochrana médií“ se skrývá další krok k centralizaci moci v Bruselu a k zavedení jednotné ideologické linie. Regulace médií musí zůstat plně v kompetenci národních států.“ (Motoristé sobě)
„zásadní revizi problematických článků (zejm. čl. 17–18: „samoregulace“, „strukturované dialogy“ s neziskovkami), aby nevznikal nepřímý tlak na obsah médií a aby nevznikla centralizovaná nadregulace přes novou Evropskou radu. (…) transparentnost vlastnictví a férovou státní inzerci zvládneme národním zákonem…“ (Přísaha)
„koncept veřejnoprávnosti médií selhal a není v zájmu občanů ČR.“ (Stačilo!)
Připomeňme, že velká většina českých europoslanců přispěla ke schválení EMFA v Evropském parlamentu. PROTI hlasovali David (SPD), Blaško (Národní aliance), Zahradil (tehdy ODS), Konečná (KSČM). ZDRŽELI SE Vondra, Tošenovský (oba ODS), Knotek, Kovařík, Hlaváček (všichni ANO). Ostatní nesou za schválení odpovědnost.
4. S novelou Trestního zákoníku došlo ke zpřísnění trestných činů posouzených jako „předsudečná nenávist“ a k rozšíření seznamu chráněných menšin. Podporujete návrat k předchozímu stavu?
Podporujete unijní návrh na rozšíření seznamu závažných trestných činů o „hate speech“ a odebrání pravomoci členským zemím je vymezit)?
Všechny subjekty, které zaslaly odpovědi, jednoznačně odmítají unijní legislativu k tzv. „eurozločinu z nenávisti“. Co se však týče nedávné novely Trestního zákoníku v ČR, která některé prvky z této unijní legislativy přebírá, tady podporují návrat k předchozímu stavu jen SPD, Motoristé sobě, Stačilo! a Přísaha. Jak je vidět níže ve výsledcích hlasování, ANO hlasovalo pro schválení novely. Plné znění odpovědí na otázku č.4 zde. Z konkrétnějších vyjádření stojí za pozornost následující:
„Rozšíření seznamu z výše uvedených důvodů nepodporujeme. A odebrání pravomoci členských státům už vůbec ne.“ Ohledně novely TZ „by bylo s ohledem na její „čerstvost“ vhodné hned všechno neměnit a počkat, jak se s ní vypořádá praxe a poté vše vyhodnotit“. (ANO)
„Podporujeme návrat k předchozímu stavu Trestního zákoníku, kde definice „nenávisti“ byla přiměřeně ohraničená a neumožňovala tak široké zneužívání proti legitimním názorům. Ideálně chceme odstranit všechny verbální trestné činy bez obětí z našeho práva.“ (SPD)
„Odmítáme jakékoli rozšiřování trestního zákoníku na základě vágních pojmů typu „předsudečná nenávist“. Každé násilí nebo podněcování k násilí už dnes trestné je – nepotřebujeme další gumové paragrafy, které umožní trestat lidi za jejich slova. Rozšiřování evropského seznamu „hate speech“ považujeme za pokus odebrat členským státům pravomoci…“ (Motoristé sobě)
„trestáme čin, ne názor. Zachováme postih přímých výzev k násilí a skutečně nebezpečných činů. Nepodpoříme rozšíření EU-zločinů o „hate speech“ v obecných a vágních definicích.“ (Přísaha)
Návrhy poslaneckých klubů ANO a SPD vyřadit z novely paragraf o „neoprávněné činnosti pro cizí moc“ neuspěly (hlasování 75:82 a 16:81), a přestože se objevilo několik jednotlivců, kteří se zdrželi navzdory linii klubu, výsledek hlasování o celé novele Trestního zákoníku mluví jasně: 142 pro, 16 proti (SPD), 1 se zdržel – Jan Bureš (ODS). Senát novelu také schválil celkem jasně – 47 pro, 0 proti, 15 se zdrželo.
Připomeňme, že návrh na zařazení hate speech mezi „eurozločiny“ Evropský parlament v předchozím složení schválil, ale zatím na něm nebyla shoda členských zemí (ČR byla proti) a tak se dále neprojednával. Z českých europoslanců PROTI hlasovali Vondra, Zahradil, Vrecionová, Tošenovský (ODS), Blaško (Národní aliance), Hlaváček, Kovařík (ANO). ZDRŽELI SE Konečná (KSČM), Zdechovský (KDU-ČSL), Pospíšil (Top09), Polčák (STAN). Ostatní hlasovali pro.
5. V rámci zákona „Lex Ukrajina“ byl do trestního zákoníku zaveden nový trestný čin „neoprávněná činnost pro cizí moc“. Jeho znění je podle mnohých právních odborníků i zákonodárců vágní a hrozí, že může být snadno zneužit. Podpoříte zrušení tohoto přílepku zákona?
Odpovědi všech subjektů jsou jednoznačné – všechny chtějí přílepek zrušit. Předseda hnutí ANO, Andrej Babiš, to říká i v mediálním rozhovoru: „Paragraf o činnosti pro cizí moc je u Ústavního soudu, a pokud ho nezruší, zrušíme ho my.“ Plné znění odpovědí na otázku č.5 zde. Z konkrétnějších vyjádření stojí za pozornost následující:
„mimořádně nedemokratický paragraf. Zneužitelný kýmkoliv, kdo bude aktuálně vládnout. Tato úprava nás vrátila do časů minulého režimu a je neomluvitelná. Bude to po volbách jeden z prvních zákonů, které navrhneme ke zrušení.“ (ANO)
„typický pro totalitní režimy (…) Tento zákon překrývá existující paragrafy o zradě či špionáži, byl prosazen bez řádného procesu a riskuje perzekuci a kriminalizaci opozice.“ (SPD)
„Senátor Šlachta hlasoval proti Lex Ukrajina a podepsal také ústavní stížnost. (…) Podpoříme úplné vypuštění a přepracování na precizní skutkovou podstatu zaměřenou výhradně na vědomou, operativní spolupráci s cizí rozvědkou/armádou v rozporu s bezpečností státu; žádné „gumové“ formulace, které lze použít proti aktivistům, novinářům či opozici.“ (Přísaha)
Přílepek o „neoprávněné činnosti pro cizí moc“ prošel ve sněmovně v poměru 100:74, ačkoli i uvnitř vládních stran se našli poslanci, kteří se zdrželi – Beitl a Bureš (ODS), naopak mezi opozicí Pražák (ANO). Celý zákon nakonec prošel v poměru 99:78 a proti tentokrát hlasovali i Piráti. V Senátu hlasovalo o vypuštění přílepku 31 pro, 22 proti, 22 se zdrželo. Na žádost více než 20 senátorů se bude tímto přílepkem zabývat Ústavní soud.
Závěrečné shrnutí
Na rozdíl od předchozích srovnání z minulých let je rozdělení kandidujících subjektů v postojích ke svobodě projevu nyní docela jasné a čitelné. A dělící čára vede mezi vládními stranami (a Piráty), které víceméně kopírují většinu cenzurních postojů Evropské komise, a opozičními stranami, jimž je bližší postoj současné americké vlády, která postupně odhaluje a demontuje cenzurně-průmyslový komplex zneužívaných státních agentur, bezpečnostních služeb a aktivistických nevládních organizací. Ilustruje to i výčet subjektů, které svoje odpovědi na naše otázky nezaslaly a ani nevyužily nabídky na účast v naší panelové diskusi, kde mohly obhájit některá svá procenzurní opatření.
Strany, hnutí a koalice, které by svobodu projevu obětovaly bojí s dezinformacemi
Do tohoto tábora patří v první řadě STAN a Piráti. Jejich hlasování v Evropském parlamentu byla jednoznačná a rétorika i činy českých ministrů a zákonodárců rovněž. Ministr vnitra Rakušan (STAN) se za poslední 3 roky stal podle mnohých symbolem cenzury v ČR. Míra politizace jím vedeného Ministerstva vnitra nás vedla k zaslání otevřeného dopisu premiérovi, který podepsaly desítky osobností veřejného života a další tisíce občanů. Jejich návrh „Zákona o omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost online“, který by posvětil ostudné blokace webů, naštěstí nenašel shodu ani v koalici, ale kdykoli jej může někdo znovu vytáhnout. Vedle ministra Rakušana jsou hlavními „dezinfobijci“ hnutí poslanec Martin Exner a europoslanci Danuše Nerudová a Jan Farský.
Piráti publikovali plán boje s dezinformacemi o 12 bodech, z nichž některé připomínají spíše Orwella nebo totalitní režim 70. let. Do tvrdého jádra patřili všichni 3 europoslanci (nyní z nich v EP zůstala jen Markéta Gregorová), ministr Lipavský (ten již také opustil loď a přeplaval ke SPOLU) a bývalý vícepremiér a ex-předseda Ivan Bartoš, po němž zbyla na Ministerstvu místního rozvoje metodika (závazná pro celou státní správu) zakazující inzerci na některých webech a dávající bianco šek na sestavování blacklistu konkurenčním mediálním projektům.
Koalice SPOLU bývala k cenzurním snahám zdrženlivější, především ODS, nicméně poslední rok je od STANu a Pirátů prakticky nerozeznatelná. Hlavním cenzurním tahounem byla od začátku Top09, kde mezi nejtvrdší jádro patří bývalá ministryně Langšádlová (někteří si vzpomenou na její neschopnost vysvětlit, co je strategická komunikace), předsedkyně sněmovny Pekarová, současný ministr Ženíšek a poslanec Jakob. V KDU-ČSL je situace pestřejší. Na jedné straně tu máme poslankyni Ninu Novákovou nebo senátora Jiřího Čunka, kteří si zaslouží zařadit spíše na stranu obhájců svobody projevu. Opačný pól zastává především poslanec Bartošek, signatář dopisu vyzývajícího americký Kongres k cenzurnímu tlaku na platformy. Europoslanec Zdechovský a poslanec Výborný zpočátku hájili docela rozumné postoje, především v tématech LGBT a hate speech. Tomáš Zdechovský však postupně přejal jestřábí rétoriku ostatních členů koalice při budování antidezinfo struktur a navíc prokazuje neznalost podstaty DSA.
Speciální zmínku jistě zaslouží ODS, která ze svých původních hodnotových pozic doputovala pod vedením Petra Fialy až k jasně procenzurním postojům, za něž premiéra jistě neminula pochvala od Ursuly von der Leyen. Souhrn prvních dvou let vládnutí jsme publikovali koncem roku 2023 a od té doby se seznam procenzorních excesů ještě rozšířil. Barikádu svobody projevu ve straně původně hájil především Alexandr Vondra, který byl mezi prvními signatáři naší petice a dříve také garantem stranických odpovědí na naše otázky. Štafetu od něho pak převzal Jan Zahradil, který byl po nějakou dobu prakticky jediným, kdo měl v ODS odvahu jasně pojmenovat totalitní hrozbu prorůstání antidezinfo byznysu do bezpečnostních složek – dokud stranu neopustil. Oba patřili mezi 4-5 českých europoslanců s nejlepším skóre při hlasování o cenzurní EU legislativě.
Pár tichých výjimek lze ještě najít mezi ODS senátory, ale prakticky celé vedení s premiérem Fialou, ministryněmi Decroix a Černochovou, ministrem Baxou, poslancem Žáčkem (další signatář zmíněného dopisu) a senátory Vystrčilem a Němcovou převzalo woke postoje STAN a Pirátů i v oblasti svobody slova. Předvolební sliby ODS (ústy také Marka Bendy) k ochraně svobody slova nebyly vůbec naplněny. Pikantní je, že strana se tak v oblasti svobody projevu staví nejen proti postojům nové americké vlády, ale i svých partnerů v unijní frakci ECR.
Strany a hnutí, které stojí na straně svobody projevu
Do tohoto tábora jednoznačně patří SPD, Trikolora, Svobodní a PRO, které dlouhodobě vykazují jasné postoje, výsledky hlasování i pomoc perzekuovaným spoluobčanům. Po svém vzniku se rychle přidaly strana Motoristé sobě a hnutí Stačilo!, v odpovědích na naše otázky příjemně překvapila i Přísaha.
Za SPD zvolení Ivan David a Hynek Blaško byli jediní čeští europoslanci, kteří se nebáli hlasovat proti oběma unijním nařízením DSA i EMFA. Na pozvání SPD jsme měli možnost debatovat o hrozbách cenzury v EU s desítkami europoslanců celé frakce ID. Ač to mnohé asi překvapí, Kateřina Konečná (Stačilo!) patřila v předchozím EP mezi 4-5 českých europoslanců s nejlepším skóre při hlasování o cenzurních nařízeních EU. Její nový kolega Ondřej Dostál uspořádal v EP na téma svobody projevu samostatný seminář. Filip Turek, Petr Macinka i Matěj Gregor (Motoristé sobě) pomáhali už před vznikem strany akcentovat ve veřejném prostoru téma svobody projevu mezi většinovou populací.
V tomto volebním období stojí na straně svobody slova i hnutí ANO. Poslanci Radek Vondráček, Patrik Nacher, Aleš Juchelka nebo Stanislav Berkovec patřili mezi první české zákonodárce, kteří buď podepsali naši petici, nebo pomáhali téma otevírat na parlamentní úrovni. Poslanci ANO zaslouží i poděkování za zásadový postoj při projednávání české implementace DSA nebo za odpor vůči neústavnímu přílepku o neoprávněné činnosti pro cizí moc. S přechodem europoslanců ANO do frakce Patrioti pro Evropu se změnily i jejich postoje v tomto tématu. Poučení cenzurními dopady unijní legislativy jsou nyní v čele s Ondřejem Knotkem významnou skupinou bránící v Evropském parlamentu hodnoty svobody a pluralitní demokracie proti snahám Evropské komise o totální kontrolu nad občany členských států.
Naše čtenáře nepodceňujeme a neradíme, koho volit. Ti, kterým záleží na svobodě projevu, mohou vzít do úvahy při finálním výběru tyto postoje jednotlivých volebních subjektů. Nadcházející volby mohou být poslední šancí zastavit utahování cenzurních šroubů, vrátit legislativní změny do souladu s ústavně chráněnou svobodou projevu a přestat financovat podvodné projekty, které pod záminkou boje s dezinformacemi podkopávají samotnou podstatu pluralitní demokracie.
Odpovědět