Naše reakce na stanovisko vlády k proticenzurní legislativě

Naše reakce na stanovisko vlády k proticenzurní legislativě

Zatím jediným návrhem legislativního opatření proti cenzuře na sociálních sítích v ČR je poslanecký návrh novely trestního zákoníku ze dne 25. 1 . 2019. Vláda k ní dne 27. 2. 2019 zaujala nesouhlasné stanovisko, které uvádí devět bodů námitek. Samotný návrh novely tímto nechceme hodnotit, nicméně k sedmi námitkám jsme sepsali pár argumentů, které nabízíme k posouzení odborné veřejnosti. Mohou se hodit do diskusí ke všem legislativním opatřením, které mají regulovat dominantní postavení sociálních sítí a jejich omezování svobody projevu. Kurzívou uvádíme text vládní námitky, pod ním je vždy naše reakce.


Vládní stanovisko (VS): Nová, velmi úzce pojatá pravidla pro mazání a znepřístupňování příspěvků uživatelů by výrazně uvolnila možnosti šíření škodlivého obsahu na sociálních sítích. V důsledku toho by se tak mohlo stát, že předložený návrh by sice zajistil široký prostor k veřejné diskuzi, v praxi by však byl tento prostor zaplaven a zaplevelen urážlivými, spamujícími, dezinformačními nebo vulgárními příspěvky, čímž by společenská diskuze byla prakticky znemožněna.

SOSP: Soukromé telekomunikační a poštovní služby nesmějí zasahovat do přenášeného obsahu. Znamená to snad, že je komunikační “prostor zaplaven a zaplevelen urážlivými, spamujícími, dezinformačními nebo vulgárními příspěvky”? Každý uživatel sociálních sítí má plnou kontrolu nad tím, od koho se mu zobrazují příspěvky a kteří uživatelé mohou komentovat na jeho zdi. Vždy má možnost si libovolný kanál odhlásit a otravného  uživatele zablokovat. Nesmí to však za něho rozhodovat sám operátor.

 

VS: Vágní je požadavek na používání více než sto tisíci registrovanými uživateli. Není zřejmé, zda je počet registrací v dané sociální síti míněn pro ČR nebo celosvětově. Z návrhu dále jednoznačně nevyplývá, zda by stačilo, že uvedená sociální síť má příslušné množství uživatelů pouze zaregistrováno, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou aktivní. Pojem „příspěvek“ pak zná právní řád České republiky pouze ve významu příspěvku finančního (např. členský příspěvek člena spolku, příspěvek na penzijní připojištění). Namísto označení „příspěvek“ by bylo vhodnější pracovat s pojmem „obsah“ nebo „obsah informací“ podle zákona o některých službách informační společnosti, popřípadě pojmem „informace“ podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu)…

SOSP: Legislativní opatření se má vztahovat na ty největší platformy, které zneužívají svého dominantního postavení. V principu lze tedy použít jakékoli z výše uvedených kritérií, které platformy veřejně uvádějí. Vzhledem k tomu, že počet uživatelů Facebooku v ČR je přes 5 milionů, YouTube 5,7 milionů, Instagramu 2,4 milionů a Twitteru přes 400 tisíc, je limit sto tisíc dostatečně velký, aby nepostihl drobné konkurující si služby.

Příspěvek (anglicky post) je běžně používaný termín odpovídající jednomu publikovanému “záznamu”, který je na dané platformě jednoznačně identifikovaný unikátním odkazem s určením autora, času publikace a vlastním textem, fotografií nebo videozáznamem (podle typu platformy). Termíny “informace” nebo “obsah” jsou nevhodné, protože jsou příliš obecné a jeho konkrétní výskyty nepočitatelné.

 

VS: Navrhované pokuty u přestupku jsou extrémně vysoké, navíc nejsou ani odstupňované podle míry závažnosti jednání. Absurdita navrhované pokuty až 50 000 000 Kč vynikne ve srovnání například se shodnou výší pokuty stanovené pro provozovatele jaderné elektrárny za porušení povinností týkajících se provozu jaderného reaktoru…

SOSP: Výše pokuty musí být taková, aby měla odstrašující účinek. Vzhledem k tomu, že má citelně zasáhnout korporace, jejichž hodnoty se odhadují na stovky miliard USD, je pokuta v řádu desítek milionů Kč tím nejmenším, o čemž lze v tomto kontextu uvažovat. Připravovaná legislativa v Polsku uvažuje s velmi podobnou výší pokuty – 1,8 mil. EUR.

 

VS: Předkladatelé bohužel nerozlišují, zda obsahem příspěvku je informace nebo názor. Rozlišování názorů nebo komentářů a zpravodajských informací je přitom podstatným rysem i u regulace rozhlasového a televizního vysílání, kde platí pravidlo, že názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru (§ 31 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání). Zatímco vyjádřené názory a hodnocení skutečnosti nelze ověřovat z hlediska jejich pravdivosti, informace jako údaje o skutečnosti předmětem ověřování z hlediska pravdivosti jsou. Ústavní soud pak ve svém nálezu I. ÚS 453/03 odepřel ústavní ochranu sdělování vědomě nepravdivých informací s tím, že legitimitu zveřejnění informace nelze dovodit, pokud byla dominantně motivována touhou poškodit difamovanou osobu, pokud šiřitel sám informaci neověřil, anebo pokud ji poskytl bezohledně, aniž by se řádně staral o to, zda je nebo není pravdivá. Nelze proto hovořit o tom, že by čl. 17 Listiny základních práv a svobod garantoval právo na šíření dezinformací, tudíž znepřístupňováním příspěvků obsahujících dezinformace nedochází k omezení svobody projevu a práva na informace.

SOSP: Námitka argumentuje regulací, která je uplatňována na média. Globální platformy se však brání tomu, aby byly považovány za média, která musejí být právně odpovědná za veškerý svůj publikovaný obsah. Naopak – telekomunikační a poštovní služby nejsou odpovědné za informační obsah, který přenášejí. Mazání nepravdivých pomluv tento legislativní návrh nesankcionuje. Je třeba vycházet z toho, zda smazaný záznam porušoval nebo neporušoval české zákony.

 

VS: … velmi striktní regulace v zásadě brání tomu, aby mohly být provozovány pouze tematicky zaměřené platformy, u nichž provozovatel nemá zájem na tom, aby se na nich vyskytla diskuze netýkající se odborného tématu, například proto, že to ostatní uživatele obtěžuje…

SOSP: Toto je relevantní pochybnost, nicméně netýká se globálních platforem představujícím veřejná fóra s dominantním postavením. Kdyby se jednalo o tématicky zaměřené sociální sítě, nemohly by dosáhnout (v ČR ani jinde) tak vysokého počtu uživatelů. Jinými slovy tento problém již řeší stanovení minimálního počtu uživatelů, pod který se legislativa neuplatňuje.

 

VS: V návrhu chybí hlubší analýza předpokládaného počtu případů postihovaných prostředky správního a trestního práva a nelze tak bez dalšího souhlasit s tvrzením, že navržený trestní a správní postih uvedeného jednání nebude mít dopady na státní rozpočet, lze-li naopak důvodně předpokládat, že počet oznámených protiprávních jednání a zátěž orgánů s tím spojená nebude zanedbatelná.

SOSP: Tato námitka připouští, že je v masovém měřítku porušován zákon, a upozorňuje, že když se poškození občané a organizace začnou dovolávat svých práv, může mít náprava stavu dopad na státní rozpočet. K odhadu počtu poškozených by bylo třeba provést průzkum na základě sběru konkrétních případů cenzury českých občanů. Ten nyní pro potřebu zákonodárců realizujeme ve Společnosti pro obranu svobody projevu.

 

VS: Vláda v neposlední řadě vyjadřuje pochybnost o vymahatelnosti navrhované právní úpravy, jelikož imanentním znakem používání nejznámějších sociálních sítí a podobných platforem je mezinárodní prvek. Protože provoz a správa sociální sítě je celosvětovou záležitostí, je také možné, že se správce nebo provozovatel dostane do situace, kdy dodržení navrhované právní úpravy bude v rozporu s dodržením právní úpravy v jiné jurisdikci.

SOSP: To je problém globálních korporací, nikoli jednotlivých zemí. Řada států si jednostranně stanovuje podmínky pro provoz sociálních sítí a globální platformy na ně přistupují, např. Čína, Vietnam, v EU Německo nebo Francie.

Napište komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..