Dezinformace a svoboda projevu v čase války na Ukrajině

Dezinformace a svoboda projevu v čase války na Ukrajině

Téma dezinformací je kontroverzní, neboť boj proti nim přirozeně vede k otázkám ohledně možnosti omezování svobody projevu a práva na informace (viz čl. 17 LZPS). V tomto ohledu je třeba postupovat s vysokou mírou opatrnosti a citlivosti vůči zachování základních občanských svobod. Zásadní je pak pevné ukotvení pojmu “dezinformace”, aby se zásahy
veřejné moci nemohly stát arbitrárními a svévolnými. Upozorňujeme na potřebu jasné definice pojmu “dezinformace” a na úskalí boje proti dezinformacím, pokud jasně nevymezíme, co to dezinformace vůbec jsou.

Pojem “dezinformace” se užívá ve dvou podobách, v úzkém a širokém smyslu. Úzké pojetí definuje dezinformace jako “šíření záměrně nepravdivých informací, obzvláště pak státními aktéry nebo jejich odnožemi vůči cizímu státu nebo vůči médiím, s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří je přijímají” (zdroj: CTHH). Úzká definice odlišuje dezinformace od propagandy (zavádějící a systematické šíření myšlenek a informací), misinformací (nesystematické a neúmyslné šíření zavádějících informací a myšlenek) a podobných konceptů. Toto téma je předmětem akademické diskuze. Fallis (2015) kupříkladu dochází k závěru, že dezinformace je “klamná informace, jejíž funkcí je klamat” (s. 422). Pro úzké pojetí dezinformací jsme identifikovali následující kritéria: nepravdivost šířeného tvrzení, úmysl klamat, systematická a organizovaná snaha, obzvláště ze strany státních aktérů či jiných skupin.

Nicméně v českém veřejném prostoru se “dezinformace” a odvozené pojmy (např. dezinformační web, protidezinformační strategie) užívají v širším významu, jenž v sobě již zahrnuje koncepty, jako jsou propaganda, misinformace, hoaxy, konspirace a podobné. Zásadní je, že toto širší pojetí nemusí splňovat výše zmíněná kritéria. Rozšířené pojetí významu “dezinformací” postrádá přesnost, a proto je obtížnější o problematice vést konstruktivní diskuzi. Dále zde vyvstává legitimní obava ohledně ohrožení svobody projevu a práva na informace, měl-li by se stát aktivně účastnit v boji proti dezinformacím.

Domníváme se, že veřejnost obecně pojem “dezinformace” vnímá v úzkém slova smyslu. Nicméně orgány státu (konkrétně CTHH) stejně tak jako občanská hnutí, jež se bojem s dezinformacemi zabývají (např. Čeští elfové), dezinformace pojímají široce. V následujících částech dokládáme tuto skutečnost a ilustrujeme možné negativní důsledky takového přístupu.


Zbytek článku, v němž jeho autoři Adam Růžička, Jan Hořeňovský (oba Institut H21) a Oldřich Kužílek (Otevřená společnost) rozebírají problematiku pojmu „dezinformační narativ“ a navrhují několik změn v současném přístupu k problematice, najdete ve formátu PDF na webu projektu svobodaslova.online.

Naše práce je závislá na podpoře malých i velkých dárců. Nepobíráme žádné dotace a jsme plně nezávislí na státu. Budeme vděčni za jakýkoliv příspěvek.

Odpovědět

Váš email nebude zveřejněn.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..