Dezinfománie aneb když si občané nemohou vykládat informace po svém

Dezinfománie aneb když si občané nemohou vykládat informace po svém

13. ledna jsem se za SOSP zúčastnil debaty v redakci Echo24 na téma chystané legislativy proti dezinformacím a záměru vlády dotovat média a politické neziskovky – s vládním zmocněncem Michalem Klímou (Úřad vlády), Adamem Růžičkou (Institut H21) a Bobem Kartousem (Čeští elfové), moderoval domácí Ondřej Šmigol. Vzhledem k tomu, že debata trvala přes hodinu a půl a přepis do rubriky Salon týdeníku Echo24 nemohl postihnout vše, doplňuji pár poznámek k tomu, co se nevešlo, nebo co si zaslouží více pozornosti.

Co tedy je dezinformace?

“My neříkáme, jak má vypadat definice dezinformace,” řekl na úvod Michal Klíma a v podstatě celou debatu jsme mohli věnovat jen té jedné větě. Pokud vláda nedokáže pregnantně definovat tento pojem, nemůže na jeho základě navrhovat represivní legislativu, která chce kriminalizovat občany a omezovat svobodu slova, v níž se to slovy dezinformace a dezinformační web jen hemží. Pokud Ministerstvo vnitra vyhrožuje hrozbou, kterou definuje kruhem, jde o selhání, za které by měl někdo nést politickou odpovědnost.

Adam Růžička hned v úvodu upozornil, že prozatimní vládní definice nezahrnuje kritérium nepravdivosti ani podmínku nepřátelského původce, např. zahraniční rozvědku. Už nějaký čas se SOSP vybízíme hlavní strůjce dezinfománie v ČR, ať uvedou aspoň deset konkrétních dezinformací (kvůli jedné či dvěma nemá smysl měnit legislativu), abychom o nich všichni mohli vést veřejnou debatu a posoudit, zda se jedná o natolik závažné případy, že se vyplatí tvorba nového zákona a omezení svobody projevu. To rozhodně nesplňuje příklad uvedený Bobem Kartousem, protože takových výroků jsou ve veřejném prostoru stovky a podle nás nesplňuje kritéria dezinformace.

Státní dotace pro komerční média

V debatě o dotacích médiím uvádí přepis můj souhlas s Adamem Růžičkou, který je k tomu smířlivější. Ten souhlas se týkal pouze toho, aby to vláda řešila naprosto odděleně od dezinformací. Pokud mají ministři v rozpočtu během energetické krize tolik peněz, že si mohou dovolit každoročně dotovat stovkou milionů korun komerční média a další padesátkou mediální neziskovky (často prosazující progresivistickou politickou ideologii), ať se o tom vede separátní diskuse.

Když pánové Klíma i Kartous lkali nad těžkostí podnikání „kvalitních“ médií, kterým klesají výnosy a bez dotací by mohla zkrachovat, uvedl jsem jako příklad Echo24, kde jsme se k debatě sešli. Je to médium, které si na sebe dokáže vydělat, a jak později potvrdil šéfredaktor Balšínek, o státní dotace by se ani neucházelo, protože by v očích čtenářů ztratilo nezávislost.

V pozdější fázi debaty jsem Michalu Klímovi řekl, že si dokážu představit nekorupční model mediálních dotací, ale to by musela být plošná podpora naprosto všech médií, která splní formální požadavky typu např. uvádění autorů u článků, odpovědné osoby, kontaktní adresy apod. Obávám se však, že v takovém případě by se musela dotovat i média, která se panu Klímovi nelíbí. Jak jsem pochopil z jeho Twitteru, za vzor vydává třeba Šafrovo Forum24.

Nečekaná perlička se povedla, když v debatě říkám, že my se SOSP bychom se jako neziskovka o tyto státní dotace neucházeli. Pan Klíma si neodpustil vtipnou poznámku, že bychom je ani nedostali. Lepší indicie k tomu, že dotace mají být určeny jen pro ty poslušné, loajální a provládní, snad ani nemůže být.

Navrhovaná legislativa nás může vrátit do doby normalizace

Když nás Ondřej Šmigol vybídl k závěrečnému slovu, řekl jsem zhruba toto. My v SOSP nezpochybňujeme, že mohou existovat skutečné dezinformace, které splňují všechna potřebná kritéria (úmyslná lež ze strany zahraničního aktéra nebo organizované skupiny, která má vysoký stupeň společenské nebezpečnosti a naléhavosti). Ale to je otázka pro naše bezpečnostní složky, které mohou situaci řešit, aniž by se do toho zapojovala média nebo politické neziskovky.

Zatím se v drtivé většině případů pojem dezinformace zneužívá k označení běžných omylů, nepravd nebo i úmyslných politických lží a interpretací, které kritéria skutečných dezinformací nesplňují. Takové tu ovšem byly od nepaměti a do toho by demokratický stát vůbec neměl vstupovat. Podle nás je navrhovaná legislativa ohrožením svobody projevu a posouvá nás zpět k totalitní době normalizace. Současná legislativa zahrnující např. šíření poplašné zprávy nebo poškození pověsti je plně dostačující.

Velmi dobrý přehled toho, co se v poslední době kolem návrhu legislativy děje sepsali také Adam Růžička (Ach, ten český boj s dezinformacemi…) a Jan Cibulka z Českého rozhlasu (Vláda tají plán proti dezinformacím. ‚Podíleli se na něm odborníci,‘ tvrdí, jejich jména ale nezná).

Naše práce je závislá na podpoře malých i velkých dárců. Nepobíráme žádné dotace a jsme plně nezávislí na státu. Budeme vděčni za jakýkoliv příspěvek.

Odpovědět

Váš email nebude zveřejněn.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0
    0
    Košík
    Košík je prázdnýZpět do obchodu