Na našich kanálech sociálních sítí každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. Průběžně publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za každý uplynulý měsíc. Dnes pokračujeme s výběrem za březen.
Co jsme dělali my v SOSP
Představili jsme výsledky exkluzivního reprezentativního průzkumu o svobodě slova, z něhož vyplynulo, že více než polovina českých občanů se bojí vyjádřit své názory, dvě třetiny respondentů si myslí, že s dezinformacemi jakožto nutným zlem provázejícím demokracii není třeba bojovat novou legislativou, ale diskusí a vzděláváním, a že nejvíce se lidé bojí otevřeně vyjadřovat k migraci, covidu a otázkám týkajícím se pohlaví a manželství. Výsledky průzkumu jsou alarmující, přesto jej až na malé výjimky média odmítla publikovat.
Varovali jsme před Zákonem o omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost online, což má být posvěcení blokace webů, jehož návrh se nám dostal do ruky. Návrh zatím vzniká bez účasti odborné veřejnosti, a proto bychom chtěli včas varovat před velmi vágními podmínkami, za kterých by bylo snadné zákon zneužít k cenzuře prakticky čehokoli. „Předmětem omezení služby může být pouze informační obsah online, který je způsobilý ohrozit svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy ČR nebo značnou měrou ohrozit vnitřní pořádek a bezpečnost ČR,“ stojí ve specifikaci situace umožňující státní zásah. Přípravu zákona nadále sledujeme a jsme připraveni účastnit se podrobného připomínkování jeho návrhu.
Daniel Vávra se zúčastnil TV debaty na CNN Prima News o nové legislativě, která má posvětit blokování webů (od času 1:41). Proti záměru se staví též právník Ondřej Dostál a politolog Jan Kubáček. Zákon obhajuje Martin Exner (STAN), podle něhož již nastala k zákonu politická shoda (!) a bude probíhat mezirezortní řízení.
Gabriela Sedláčková se zúčastnila tiskové konference Velké covidové mlčení pořádané Iniciativou 21, kde odprezentovala několik cenzurních zásahů, které ilustrují časté blokace v kategorii zdraví a medicína, s nimiž se setkáváme od jara 2020 doposud.
Přivítali jsme mezi sebe novou stálou členku týmu Natálii Vachatovou, která se tématu svobody projevu věnuje od roku 2019 a převzala agendu spojenou s průzkumem o stavu svobody projevu v České republice.
O naše trička 1984 je velký zájem, vytvořili jsme proto nový orwellovský motiv a naskladnili jich další stovky, abyste si mohli nějaké z nich pořídit i vy.
Dění v ČR
Tomáš Čermák dostal nepodmíněný trest 5 a půl roku za podporu terorismu a výzvy k násilí. Bezprostřední konkrétní výzvy k násilí jsou za hranicí svobody slova a je dobře, že stávající legislativa je dostatečná a dokáže je postihovat již nyní. Současně je potřeba poznamenat, že pokud někdo dostal za video na Facebooku pět let, neměl by jiný za znásilnění či týrání dětí dostat víc? A jak posuzovat případy osobností, státních zaměstnanců nebo politiků s mnohem větším mediálním dosahem a vlivem, kteří veřejně vyzývají k násilí? Mají podstatně větší odpovědnost, neměli by tudíž čelit podobně přísnému trestu?
„Na podzim loňského roku bylo přijato nařízení EU o digitálních službách. Ve veřejných debatách vyvstala otázka, zda má toto nařízení dílem cenzurní povahu. Na mysli máme hostingové služby pomocí velmi velkých platforem online, které slouží k zákaznickému ukládání textů, fotografií, videí apod… Otevřenou právní otázkou však zůstávají obchodní podmínky poskytovatelů služeb, které zakazují i takový ‘škodlivý obsah’, který není právním deliktem ze zákona. A to za stavu, kdy orgán EU může mít jistý přímý či nepřímý vliv na obsah těchto smluvních podmínek podle své politiky a ideové linie,“ píše Ivo Telec v článku Platformy online a právní otázka cenzury.
“Už teď máme legislativu, která se dezinformacemi zabývá, například šíření poplašné zprávy nebo vyzývání k násilí proti konkrétním lidem či skupinám. Jde o to, jestli proto není lepší vyvíjet tlak na orgány činné v trestním řízení, aby co nejvíce využívaly nynější legislativu, případně ji novelizovat. Jsem zastáncem toho, abychom zákony spíše rušili nebo právě novelizovali,” říká poslanec a místopředseda STAN Lukáš Vlček. „Na dezinformace není třeba zákon. Obecně je vidět při pohledu na mnoho zákonů, že jsme přeregulovaným státem. Pokud nějaký zákon nemusí nutně vznikat, ať nevzniká, a věc řešíme v rámci stávající legislativy,“ míní Výborný. O rušení zbytečných zákonů, kam spadá i zákon proti dezinformacím, často mluví také šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Doufejme, že si svou pozici poslanci udrží i nadále. Osud (ne)vznikajícího zákona proti dezinformacím nadále sledujeme.
JUDr. Ivo Telec napsal podrobný komentář i k našemu článku o připravované legislativě, která má posvětit blokace webů: „Návrh opět, poprvé od 1989, fakticky, byť nevýslovně, víceméně počítá s ‚vnitřním nepřítelem‘ (proti zájmu na vnitřním pořádku, tzn. na vnitřní bezpečnosti státu). Pamatuji si termín vnitřní nepřítel ještě z komentáře k trestnímu zákonu z přelomu 70. a 80. let. Kdo může být vnitřním nepřítelem? Politická opozice? Neklidná parlamentní menšina? Běžný člověk odkudkoli, který třeba pečuje o děti, přišel o práci, zchudnul díky vysoké inflaci a už toho má dost?“
“V akčním plánu není uveden jediný důvod, proč bychom měli rozšiřovat pole působení veřejné moci ve jménu boje s dezinformacemi. To, co se tam zmiňuje, je, že to vychází z tzv. analýzy připravenosti čelení dezinformacím, což je dokument, který má vláda několik let, který je ale tajný. Několikrát jsme se snažili tento dokument získat, a odpověď, kterou jsme získali loni, zněla, že tento dokument obsahuje názor odborníků, které by veřejnost mohla dezinterpretovat a špatně pochopit, tudíž nám ho nemohou poskytnout,” říká Adam Růžička v pořadu Martiny Kociánové Kupředu do minulosti.
Závažný negativní dopad na duševní a tělesnou pohodu lidí patří podle nařízení EU o digitálních službách z podzimu 2022 s účinností od 17. února 2024 mezi systémová rizika. Spor bude řešit civilní soudce českého okresního soudu jako kterýkoli jiný spor o práva z vadných plnění (prodeje zboží nebo služeb). Třeba jako spor o nekvalitní boty či o špatnou opravu pračky, píše Ivo Telec v Mainstreamu.
V Lidových novinách vyšel článek „Stále více Čechů si myslí, že tady není svoboda slova“ odkazující na průzkum agentury Ipsos. Z něho vyplývá, že se výrazně zvyšuje počet těch, kteří „považují informační válku jen za záminku západních vlád k omezování svobody slova a nepohodlných médií“. Za necelý rok se jedná o nárůst z 15 na 24 %. Podrobněji se tím zabývá Zbyněk Petráček, který cituje i z našeho průzkumu a varuje, že svádět vlastní chyby na dříve ideodiverzní, dnes dezinformační, centrály vnímá čím dál více lidí jako vládní alibismus.
„Půl roku vysvětloval, co dělat nebude. A zároveň upozorňoval, že na to nemá lidi ani peníze. Tady nešlo pouze o problém Michala Klímy. Každý jiný by měl v této pozici problém obstát,“ říká mediální odborník Filip Rožánek ke zrušení funkce vládního zmocněnce. Podle Rožánka měly být součástí přípravy akčního plánu profesní organizace od samého počátku. „Kdykoliv vzniká něco bez kontaktu s praxí, o to komplikovanější je to prosadit. Evropský trend je, že se přechází od státní regulace k samoregulaci. Ať už SPIR, Unie vydavatelů nebo Asociace televizních organizací by samy přicházely s návrhy, protože ví, co možné je a co není.“
„Je nepoměrně obtížné až nereálné ‚bojovat s dezinformacemi‘, vyjma zejména válečných lstí, poplašných zpráv a pomluv, jinak, než vlastní informační otevřeností a zejména důvěryhodností zpráv, které jsou založeny na objektivitě, ‚i když se mi nelíbí‘. Ve skutečnosti by se totiž jednalo o ‚boj proti lidem‘, jejichž naladění je z řady důvodů, třeba i pochopitelných, rozličné. Týká se to i odlišných osobnostních zralostí jednotlivých lidských bytostí, se kterou také nutno počítat. Nikoli snad proti ní bojovat,” píše JUDr. Ivo Telec o boji s dezinformacemi.
Institut pro politiku a společnost pořádal ve spolupráci s institucemi Frank Bold a Institut H21 konferenci s názvem Svoboda projevu. Vystupujícími mimo jiné byli Ivo Telec, Oldřich Kužílek, Jan Zahradil či Patrik Nacher. Z konference vyplynulo, že mnozí odborníci mají oprávněnou a vážnou obavu, aby se zákonem proti dezinformacím, který právě připravuje ministerstvo vnitra, neposílila cenzura.
V listopadu 2022 jsme se v Senátu zúčastnili konference Hate speech a česká společnost: Aktuální rizika a možnosti prevence, kterou pořádal Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva ve spolupráci s Oddělením analytické filosofie Filosofického ústavu AV ČR pod záštitou senátorů Jiřího Drahoše a Davida Smoljaka. Vystoupili např. starosta Prahy 6 Ondřej Kolář nebo koordinátor iniciativy Hate Free Culture Lukáš Houdek. Některými požadavky, které byly na konferenci vzneseny, jsme byli skutečně šokováni a myslíme si, že je potřeba, aby se s nimi seznámila široká veřejnost. Proto sdílíme celý audiozáznam akce.
Předseda advokátní komory Robert Němec vyzval politicky angažované advokáty, a to „zejména ty, kteří se v rámci politické soutěže orientují na skupiny voličů, jež nejsou spokojeny se stávajícím demokratickým systémem a převažující zahraničně politickou orientací České republiky, aby zvážili, zda by neměli po dobu své politické angažovanosti výkon advokacie pozastavit, aby jejich projevy nebyly dávány do souvislosti s advokacií.“ Pokud „politicky angažovaný“ advokát výkon advokacie pozastaví, nemůže ji vykonávat a živit se jí. Koho tím předseda ČAK myslí? Jsou to jen nacisté a komunisté? Nebo také lidé kolem ANO, které část politického spektra za nedemokraty označuje? Jsou to účastníci demonstrací Milionu chvilek pro demokracii? Nebo LGBTIQ+ aktivisté? Zamýšlí se Jakub Stříž na blogu Právo v dešti.
„Pokud je něco technicky možné, dříve nebo později to někdo zkusí, i kdyby to bylo neetické jako hrom. I kdyby od toho 99 možných pachatelů couvlo, ten stý to udělá. Momentálně je technicky možné přepisovat knihy v čtečkách na dálku, tož se to děje. Za deset let bude třeba možné digitálně ‚přetočit‘ klasické filmy tak, aby dobrý voják Švejk byl nebinární,“ píše Marian Kechlibar na svém blogu a upozorňuje všechny, kdo horují pro převod maximálního množství aktivit do digitálního světa, zejména pak ale těch opravdu důležitých (podepisování smluv, bezhotovostní platební styk, volby – volby!!!).
Ačkoli zásahy soukromého média, které nese odpovědnost za publikovaný obsah, nepovažujeme za cenzuru, masové mazání na webu Novinky.cz stojí rozhodně za zmínku, mimo jiné proto, že se pyšní vysokým ratingem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Rozsah, povahu a zdůvodnění mazání komentářů přinášíme v samostatném článku.
„Udělat si alespoň základní představu o tom, jak informace subjektivně zpracováváme a jakých chyb se typicky dopouštíme, rozhodně neuškodí. Za infantilní však považuji představu, že informace lze stopovat k primárním zdrojům a filtrovat dle toho, jak jsou tyto zdroje důvěryhodné. V praxi tohle doporučení degeneruje na slepou důvěru v několik málo vybraných mainstreamových médií, které vesměs přebírají důležité zprávy ze zahraničí. Ve finále se důvěřuje velkým zpravodajským agenturám typu Reuters nebo CNN. Ovšem když si člověk zjistí, jak se rodily např. zprávy o válce v Iráku, představa o důvěryhodných zdrojích dostane vážné trhliny,“ píše Štěpán Čábelka, když upozorňuje na zákeřnost kritického myšlení a jeho případného nasazení do výuky na školách.
„V době postcovidové stojíme na křižovatce. Buď se vrátíme ke standardní demokracii, založené na svobodě slova a dialogu, nebo půjdeme cestou křižácké demokracie podle hesla ‘Kdo nejde s námi, jde proti nám!’“… „Podpora nadměrné migrace z jiného civilizačního okruhu přispívá ke vzniku uzavřených ghett, kriminalitě a konfliktům, extrémní ochrana klimatu končí ekoterorismem, poškozením evropského průmyslu a přesunutím výroby do rozvojového světa za podmínek ničivějších pro životní prostředí, krajní opatření proti covidu podlamují ekonomiku, politiku, psychiku, a tím i zdraví lidí. A místo uměřené ochrany práv žen a menšin nastupuje bojovný genderismus, sebemrskačský rasismus naruby a vadný skotský zákon o změně pohlaví pro 16leté,“ o rizicích nejen mccarthismu bloguje politolog Michal Klíma.
Známý YouTuber Kovy varuje před unijními regulacemi politické reklamy. Jedná se o další nesmyslný krok unijních orgánů ohrožujících svobodu projevu.
V České republice vyšla kniha spisovatelky Shoshany Zuboff Věk kapitalismu dohledu: Boj o budoucnost lidstva u nové hranice moci. Varuje především před riziky, která pro demokracii představují technologické společnosti a způsob, jímž tajně pronikají do našich životů a mění je v data na prodej.
Dění v Evropě
Na rozdíl od některých českých publicistů, kteří vkládají do unijní legislativy DSA velké naděje a přehlížejí riziko omezování svobody slova, z USA znějí mnohem varovnější hlasy. „Nejenže to dává EU obrovské pravomoci k cenzuře, ale představuje to také hluboké technokratické vyhýbání se demokratické odpovědnosti. Nikým nevolená Evropská komise nutí velké technologické společnosti, aby dohlížely na internet a omezovaly to, co EU považuje za nepřijatelné projevy nebo dezinformace. Tímto postupem se Komise zmocnila vnucovat své hodnoty nám ostatním. Kdyby tuto drakonickou cenzuru prosazovala národní vláda, mohli bychom ji alespoň přehlasovat.“
Po zasedání zvláštního orgánu Světové zdravotnické organizace (WHO) byla zveřejněna tzv. pandemická smlouva, o níž informují Konzervativní noviny. Jde o návrh, v němž se například píše o tom, že suverenitu státu lze omezit, pokud jeho rozhodnutí „poškozují jeho obyvatelstvo nebo jiné státy“, přičemž autoři projektu nevysvětlují, kdo a jak by měl definovat toto „poškození“. Najdeme v něm dnes již typický závazek boje proti dezinformacím, přičemž směrnice WHO již v minulosti posloužily v boji proti racionálním hlasům lékařů. Nyní se má cenzura pod vedením odborníků WHO stát legální v celosvětovém měřítku. Dokument neopomíná také návrh na vyčlenění části hrubého domácího produktu všech zemí na mezinárodní spolupráci a pomoc v boji s epidemií, tedy na financování WHO.
Britská vláda v zájmu boje s „informační válkou“ a „dezinformacemi“ sledovala prostřednictvím armády novináře, akademiky i prosté občany. Ve Francii bude ukončena vysílací licence „nepohodlným“ vysílacím kanálům a americké ministerstvo zahraničí rozvinulo další nástroje, jak potlačovat „dezinformační média“, a to i v Evropě, informuje Benjamin Kuras.
Informovali jsme o záznamu ze zatčení ženy za tichou modlitbu před potratovou klinikou v Británii. Britský parlament schválil zákon nařizující, aby protestující stáli nejméně 150 metrů od klinik, kde se provádí interrupce. Jinak jim hrozí pokuta a až šestiměsíční vězení, pokud budou přistiženi, že obtěžují, brání nebo ruší ženy, které na kliniku přijdou.
Závisí četnost duhové symboliky ve veřejném prostoru na míře svobody projevu v dané zemi? Standard.sk si bere za příklad Velkou Británii a na jejím příkladu dochází k závěru, že je tu jednoznačná přímá úměra mezi omezováním svobody slova a množstvím duhových atributů ve společnosti.
Dění v USA a jinde ve světě
Novináři Matt Taibbi a Michael Shellenberg odhalili, že vládní subjekty označovaly „protiukrajinské narativy“, „příběhy o skutečných vedlejších účincích vakcín“ a „příspěvky, které by mohly podněcovat pochyby“ na Twitteru k cenzuře. Nový díl „Twitter Files“ obsahuje množství e-mailů, v nichž se odkrývá role státem dotovaných politických neziskových organizací, projektů a tajných dohod mající za cíl masivní cenzuru nepohodlných názorů a kandidátů.
Odbor americké vlády a vládou financované think tanky označovaly desítky tisíc tweetů k cenzuře. Jedním z tvůrců cenzurních seznamů byl Global Engagement Center (GEC) – subjekt ministerstva zahraničí, který byl zřízen na základě nařízení prezidenta Obamy v březnu 2016. Státem financovaná skupina nechala označit a zakázat tisíce běžných amerických uživatelů Twitteru jakožto šiřitele zahraničních dezinformací, jak vyplývá z nejnovějšího dílu „Twitter Files“.
Nejméně 67 úředníků a agentur je obviněno z toho, že naléhali na firmy jako Facebook, Google a Twitter, aby potlačily údajné dezinformace. Žaloba vedená státy Missouri a Louisiana proti cenzurním aktivitám Bidenovy administrativy na sociálních sítích žádá soud, aby federálním úředníkům zamezil pokračovat v těchto aktivitách. K podpoře svého požadavku se žalující odvolávají na 1 442 faktů o cenzuře.
„Američtí daňoví poplatníci nevědomky financují růst a moc cenzurně-průmyslového komplexu řízeného americkou vědeckou a technologickou elitou, který ohrožuje svobody a demokracii. Rozsáhlá a rostoucí síť vládních agentur, akademických institucí a soukromých skupin cenzuruje americké občany, často bez jejich vědomí, v tématech, jako je původ a vakcíny COVID, obchodní aktivity Huntera Bidena, změna klimatu a mnoho dalších,“ informuje New York Post.
„V Idahu zakázali umělkyni vystavovat některá díla. Ve Washingtonu státní zákonodárce navrhl zřízení telefonní linky, díky níž by vláda mohla mapovat urážlivá vyjádření. Na Floridě bojují blogeři proti návrhu zákona, který by od nich vyžadoval úřední registraci, pakliže by kritizovali veřejné činitele. A mezitím se množí zákazy knih či vystoupení mužů v ženských kostýmech.“ Článek o koordinované vlně, kterou v USA nepamatují desítky let přináší iDnes.
Odpovědět