Texaský senát schválil 1. 4. 2021 zákon zakazující globálním platformám s alespoň 100 miliony uživatelů za měsíc blokovat, mazat, demonetizovat nebo jinak diskriminovat uživatele na základě jejich politických postojů. Návrh pochází od republikánského senátora Bryana Hughese, podle něhož “nemůže malá skupina lidí v San Franciscu ostatním diktovat, co je a co není svoboda projevu. To musí být otevřená výměna názorů.”...
Zatím jediným návrhem legislativního opatření proti cenzuře na sociálních sítích v ČR je poslanecký návrh novely trestního zákoníku ze dne 25. 1 . 2019. Vláda k ní dne 27. 2. 2019 zaujala nesouhlasné stanovisko, které uvádí devět bodů námitek. Samotný návrh novely tímto nechceme hodnotit, nicméně k sedmi námitkám jsme sepsali pár argumentů, které nabízíme k posouzení odborné veřejnosti. Mohou...
Zbyněk Petráček o výstavě Nežádoucí okamžiky ze sobotních LN: “Pro několik generací lidí v této zemi byly podmínky cenzury, totalitního monopolu v médiích a manipulace s texty i fotografiemi čímsi všudypřítomným. Vedly k tomu, že ze společnosti mizela důvěra, lidé se naučili vidět za vším “ty nahoře” a číst mezi řádky.”
Když jsme na podzim přišli s peticí Stop cenzuře proti omezování svobody projevu na sociálních sítích, záměrně jsme se v požadavcích vyhýbali návrhu konkrétního legislativního řešení. Na ně se názory různí a my zatím nechtěli žádné z nich upřednostňovat. Chtěli jsme poctivou diskusi nad všemi náměty bez toho, aby byl někdo z debaty vylučován. Byli a stále jsme otevření všem...
S neoprávněným mazáním příspěvků a blokací profilů na sociálních sítích mají zkušenosti tisíce českých občanů včetně zákonodárců, novinářů a osobností veřejného života. Vláda i většina parlamentních stran problém stále podceňuje, přestože hrozí zásah globálních platforem do volební kampaně, jako jsme byli svědky nedávno v USA. Proto chceme zmapovat rozsah problému doloženými případy a ukázat, jak konkrétně vypadá komunikace platforem s...
Polský Ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro ohlásil 17. prosince novou legislativu, která má bránit uživatele sociálních sítí proti cenzuře a která má vytvořit zvláštní Soud pro ochranu svobody slova.
Maďarské Ministerstvo spravedlnosti zřídilo letos v únoru Komisi pro digitální svobody. Její rolí je zkoumat vliv technologických firem na instituce a fungování právního státu, vynucování osobních svobod a základních demokratických norem. Podle ministryně Judit Vargové má Komise ve spolupráci s firmami, veřejnými institucemi i jednotlivci hledat odpovědi na následující otázky:
V prvním díle souhrnu podzimní cenzury na sociálních sítích jsme se věnovali především zásahům proti svobodě slova před americkými prezidentskými volbami. Ani po nich cenzurní orgie nepolevily. Globální platformy zasáhly proti dlouhé řadě příspěvků, které např. upozorňovaly na zvýšené riziko podvodu při korespondenční volbě. Došlo i k rušení účtů osob z prezidentova týmu.
Když jsme na našem webu zřizovali blog, mysleli jsme si, že naše přehledové texty z jara občas rozšíříme o příspěvek popisující nějaký výraznější případ zásahu do svobody slova, kterého se dopustí Facebook, Twitter nebo Google. Ani v pesimistickém scénáři jsme si nedokázali představit, co vše se na podzim odehraje a jak se cenzura stane prakticky každodenním tématem dění na Západě....
Asi před týdnem jsem se na zdi Andreje Ruščáka zapojil do diskuse o cenzuře a elfech a jeden z nich, Vít Kučík, se k nám připojil. Krátce poté jsem našel v Lidovkách jeho rozsáhlý text Studená válka 2.0, kde rozvíjí své teorie o „kouzlech hybridních triků“ („sympatizanti Ruska… vůbec nemusejí být sympatizanti Ruska, dokonce mohou mít k Rusku velmi negativní...
Petice záměrně nenavrhuje jedno konkrétní legislativní řešení. Na ně se názory různí a my zatím nechceme žádné z nich upřednostňovat. Vyzýváme k poctivé diskusi nad všemi náměty a po tom, aby z debaty nebyl nikdo vylučován. To téma je pro zachování demokracie zásadní a potřebuje zástupce levice i pravice, konzervativců i liberálů. Naše požadavky směřují k vytvoření podmínek pro
Po výzvě 153 intelektuálů z anglicky mluvícího světa v Harper’s se proti politické korektnosti a (auto)cenzuře postavila také skupina intelektuálů z Německa, Švýcarska a Rakouska. Vyzývá ke svobodné diskusi a k odporu proti tomu, aby rostoucí tlak falešné morálky nutil organizátory a vydavatele rušit nebo odsuzovat chystaná představení a publikace.