Co si představujete pod projevem nenávisti?

Co si představujete pod projevem nenávisti?

Aniž by si toho mainstreamová média nebo europoslanci všimli, v úterý o půlnoci vypršela lhůta pro zasílání připomínek veřejnosti k cenzornímu záměru Evropské komise (EK) zařadit verbální projevy tzv. nenávisti mezi závažné trestné činy. Děkujeme všem, kteří nám pomohli zmobilizovat čtenáře a získat pro EK zpětnou vazbu od více než tisícovky českých občanů a organizací. Jednu z nich zaslala Aliance pro rodinu a její text vám nabízíme.


Aliance pro rodinu jako organizace reprezentující zájmy rodin v ČR konstatuje, že v případě návrhu Evropské komise neshledává kompetenci vyplývající z primárního práva Evropské unie (dále již jen EU). V daném případě Evropská komise neprokázala potřebu trestněprávní harmonizace tzv. „hate speech“ a „hate crimes“. K harmonizaci na základě čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) lze přistoupit pouze v případě, že se jedná o mimořádně závažné trestné činy (například terorismus) v případě přeshraničního rozměru nebo kvůli zvláštní potřebě potírat mimořádně závažné trestné činy na společném základě.

Evropská komise (dále již jen EK) není schopna prokázat, že „hate speech“ je mimořádně závažným trestným činem. Tzv. hate speech je velmi vágně definovaný pojem, který může popisovat, a tedy postihovat velmi širokou paletu projevů. Zároveň dosud není věrohodně prokázáno, že by tzv. „hate speech“ (tedy spektrum pokrývající nenávistné verbální projevy až po kultivovanou kritiku) adresovaná vůči minoritám způsobovala reálné násilí. Závěry citované studie Univerzity v Cardiffu nelze použít pro zobecnění v případě aplikace na LGBTI+ osoby, minimálně z toho důvodu, že se výzkum zaměřil na data po dobu osmi měsíců a na online nenávistné projevy v kontextu náboženství a rasy.

Svou iniciativu EK opírá taktéž o zjištění Hate Crime Report for 2019 organizace OSCE. O relevanci tohoto materiálu lze důvodně pochybovat. Například v kontextu ČR, zpráva uvádí na základě informací poskytnutých neziskovou organizací In IUSTITIA, že v ČR za rok 2019 došlo k pěti útokům na osoby s jinou sexuální orientací nebo genderovou identitou. Ve čtyřech případech se jednalo o odcizení duhových vlajek při pražském Pride a jeden případ fyzického ohrožení střelbou ohňostroje proti účastníkům pražského Pride. Ani jeden z případů nelze vyhodnotit jako tzv. „hate speech.“

Naopak existují přesvědčivé důkazy o škodlivosti a jednoduché zneužitelnosti trestnosti tzv. „hate speech“ proti názorovým oponentům, kteří vedou kultivovanou diskusi a naplňují své základní právo na svobodu slova a myšlení. Za všechny případy lze jmenovat aktuální vyšetřování poslankyně a bývalé finské ministryně Päivi Räsänen, která za zveřejnění kultivovaného příspěvku na sociální síti Twitter čelí trestní represi.

Naše práce je závislá na podpoře malých i velkých dárců. Nepobíráme žádné dotace a jsme plně nezávislí na státu. Budeme vděčni za jakýkoliv příspěvek.

Odpovědět

Váš email nebude zveřejněn.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0
    0
    Košík
    Košík je prázdnýZpět do obchodu