Na našich kanálech sociálních sítí každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. Průběžně publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za každý uplynulý měsíc. Dnes pokračujeme s výběrem za srpen.

Čím jsme se zabývali my v SOSP

Hodnocení prvních 6 měsíců vlády
Zveřejnili jsme hodnocení prvních 6 měsíců vlády z pohledu svobody projevu. Ačkoli vláda udělala několik důležitých kroků správným směrem, v řadě očekávaných změn zůstává napůl cesty. Za citelný posun k lepšímu hodnotíme zejména zrušení propagandistického odboru strategické komunikace plk. Foltýna, metodiky KRIT na Ministerstvu vnitra (MV) a některých státem financovaných projektů, které měly bojovat proti údajným dezinformacím či nenávisti. Pozitivně vnímáme i stopku financování pro ideologicky zaměřených neziskovky. Na druhé straně nás zklamaly zejména pokračující aktivismus Centra proti hybridním hrozbám na MV, jehož rétorika je v rozporu s programovým prohlášením vlády, podpora Chat Control s plošným šmírováním soukromé komunikace a nesplněný slib o zrušení cenzurního paragrafu o neoprávněné činnosti pro cizí moc.

Jak se bránit gumovým pravidlům restrikcí: reakce na článek Martina Malého
Martin Malý, uznávaný IT vývojář a publicista, napsal v posledním roce několik výborných článků analyzujících kulturu woke progresivismu a umlčování nepohodlných hlasů. Nedávno publikoval další, kde se zamýšlí, jak se bránit měkké totalitě a systému vágně definovaných pravidel ještě dovoleného. V jedné části se kriticky vyjadřuje i k SOSP, ačkoli v další přiznává, že lepší řešení nenabízí. Vlastimil Veselý oceňuje jeho poctivý přístup při hledání, při němž jde své „liberální“ bublině proti srsti, a komentuje několik pasáží na základě vlastní zkušenosti s 5 lety vedení SOSP. Aneb proč nemůže být SOSP v otázce svobody projevu neutrální a jak se strany a jednotliví politici sami zařadili.

Vlastimil Veselý s Karolinou Stonjekovou v živém vysílání
V živém vysílání XTV s Karolinou Stonjekovou upozornil Vlastimil Veselý na unijní legislativní hrozby pro svobodu projevu, které obrazně popsal jako „výstřely z bruselské Aurory“ dopadající na ČR s ročním až dvouletým zpožděním. Varoval, že bránit se těmto nařízením zpětně je již neúčinné; česká vláda se jim musí včas bránit pomocí zamítavé rámcové pozice a vyjednávání blokační menšiny v Radě EU. Mezi tyto cenzurní regulace zařadil Digital Services Act (DSA), European Media Freedom Act (EMFA), rozšiřování mezinárodních trestných činů z nenávistia projekt Evropského štítu demokracie.

Dění v ČR

Ministerstvo porušilo práva SPD, když hnutí zařadilo do zprávy o extremismu
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl, že Ministerstvo vnitra ČR zařazením hnutí SPD do zprávy o extremismu za druhou 2. polovinu roku 2022 porušilo práva hnutí. Soudce dospěl k závěru, že z předložených důkazů bylo možné označit za předsudečně nenávistné pouze 2 výroky z daného období. Nebylo proto možné tvrdit, že tvořily dominantní složku aktivit, což je podmínka, kterou si samo ministerstvo stanovilo. Soud zároveň konstatoval, že kritika EU a NATO či požadavky na vystoupení z nich samy o sobě zařazení do zprávy o extremismu neodůvodňují. Zatím není zřejmé, zda MV z rozsudku vyvodí důsledky a zbaví se politických aktivistů v odborech ministerstva, kteří poškozovali pověst politiků, publicistů a obránců svobody projevu bez toho, aby za to nesli odpovědnost.

Skupina oligarchů financuje NFNŽ i politické strany a určuje ideový proud dominující v mediích
Michal Půr poukázal na to, že některá média se ráda prezentují jako nezávislá a odstřižená od investorů, avšak jeho analýza vlastnických struktur odhaluje úzkou skupinu asi 20 ideově spřízněných miliardářů (např. Vohánka, Winkler, Hájek, Barta, Fryc). kteří spoluvlastní Deník N či Respekt, financují Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNŽ) a zároveň sponzorují vybrané politické strany (54 mil. Kč stranám jedné poloviny spektra). Přitom NFNŽ tatáž média grantově dotuje a známkuje důvěryhodnost ostatních titulů, tedy jejich konkurentů. Skrytá koncentrace vlivu a dvojí metr pro hodnocení nezávislosti pak podkopávají důvěru v žurnalistiku.
Tito aktéři investovali desítky milionů korun do médií (Deník N, Respekt, Hlídací pes, Voxpot, Alarm, Page Not Found), politických kampaní a občanských iniciativ sdružených kolem NFNŽ. Oficiálně jde o filantropii a podporu občanské společnosti, kritický pohled však ukazuje snahu neformálně ovlivňovat procesy ve státě. Média financovaná uvedenými podnikateli nastavují témata, rámují kauzy a určují, kdo je kompetentní a kdo představuje hrozbu. Jejich narativy následně přebírají ČT, ČRo i mainstreamová média. Vzniká tak prostředí, v němž jeden ideový proud dominuje celému mediálnímu prostoru. Konzervativní scéna nemá podobnou infrastrukturu, což vede k jednostrannému informačnímu prostředí a koncentraci neformální moci představující riziko pro pluralitní demokracii.

Je BIS tajnou službou nebo politickým aktérem?
Výroční zpráva BIS varuje před pokračující informační izolací části české společnosti, která přijala dezinformační a konspirační weby jako pravidelný zdroj informací. Tyto weby podle BIS tvoří propojený ekosystém, vytvářejí falešný dojem vzájemné validace a uzavírají čtenáře do alternativní reality, což zvyšuje riziko nárazové radikalizace. BIS se pod vedením Michala Koudelky stala politickým hráčem, který veřejně komentuje politické dění a prosazuje vlastní agendu hodnocení médií nebo honu na „dezinformace“. Vládu čeká nelehký úkol vybrat nástupce, který vrátí BIS její původní poslání. Bude si muset získat zpět důvěru veřejnosti jako ideologicky neutrální tajná služba sloužící vládě.

Finanční podpora z EU fondů jen pro nepolitické projekty
Vláda schválila přípravu Národního a regionálního partnerského plánu pro roky 2028-34, na jehož základě má ČR získat z EU téměř 30 miliard eur. Připomínkové řízení vedlo k zacílení především na krizové situace, integrovaný záchranný systém či připravenost na hybridní hrozby. Finanční prostředky by neměly směřovat na ideologické projekty bojující proti údajným dezinformacím nebo na vágní podporu občanské společnosti často zneužívané k politickému aktivismu. „Programové prohlášení vlády výslovně stanoví, že veřejné prostředky nesmí být využívány pro politický aktivismus, že vzdělávání musí být prosté ideologických vlivů a působení politických neziskových organizací a že svoboda projevu je nedotknutelná“.

Spor o Státní kulturní politiku a právo na změnu priorit
Poté, co profesní spolky a odbory požadovaly stažení vládního návrhu pro roky 2026–30+, propukl spor o novou Státní kulturní politiku. Kulturní politika Fialovy vlády definovala kulturu jako nástroj „společenské odolnosti, demokracie, aktivního občanství, mediální gramotnosti či boje proti dezinformacím“ „To není neutrální technická norma pro „financování knihoven,“ to je konkrétní, hodnotově zabarvená politická vize, typická pro určitý ideový proud posledních let. Ale je to politická představa bývalé vlády, nikoliv přírodní zákon. Buď je tedy takový dokument politický, a pak ho nová vláda logicky měnit smí a má, anebo má být odborný a nadstranický, a pak by v něm podobně kódovaný jazyk vůbec neměl být.“ komentoval Pavel Šik.

Blokování profilu Thomase Pauknera na Facebooku
Profil publicisty, který vystupuje pod jménem Thomas Paukner, na sociální síti Facebook byl zablokován, přičemž oficiálním důvodem mělo být šíření nenávisti k menšinám a ženám. Sám autor však dokládá, že jeho účet nebyl za posledních 90 dnů ani jednou řešen pro porušování jakýchkoli pravidel sítě, s tím, že „o menšinách nikdy nenapsal ani slovo“. Jde o další příklad zásahu do uživatelského obsahu na sítí Facebook, jejíž cenzurní praktiky se vinou unijní regulace DSA za poslední léta nijak nezměnily.

Stanislav Spurný: Média hlavního proudu jsou šiřiteli obludných dezinformací
Laureát Ceny za svobodu projevu a zakladatel webu Sýr zdarma Stanislav Spurný v rozhovoru varuje, že západní civilizace čelí největšímu ohrožení od počátku své existence, přičemž nepřítel se nachází uvnitř. Progresivní levice podle něj kompletně obsadila veřejný prostor, školy a média hlavního proudu, která označuje za šiřitele dezinformací (jako příklad uvádí informování o pandemii covidu-19). Spurný vidí 3 hlavní hrozby: nekontrolovanou imigraci kultur nenávidících Západ, zelenou ekonomickou strategii typu Green Deal a rozvrat tradiční rodiny. Poslední šanci na záchranu západních hodnot spatřuje v Trumpově administrativě ve Spojených státech amerických.

Dění v Evropě

Nejvyšší soud ve Francii zrušil zákaz sociálních sítí pro děti mladší 15 let
Nejvyšší správní soud (Ústavní rada) ve Francii zrušil vládní zákaz používání sociálních sítí pro děti mladší 15 let, a to pouhé 3 týdny před plánovanou účinností. Soud rozhodl, že zavedení takového zákazu by vyžadovalo prokázání totožnosti každého dospělého uživatele, což představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu bez odpovídajících záruk pro soukromý život. Kritici zrušeného opatření poukazují na to, že skutečným cílem nebyla ochrana dětí, nýbrž snaha zavést plošnou identifikaci uživatelů internetu. Prezident Macron nicméně okamžitě nařídil přepracování legislativního návrhu.

Odvolání španělské úřednice po zveřejnění informací o invazi do Ceuty
Dlouholetá úřednice odpovědná za komunikaci španělského ministerstva národní bezpečnosti (DSN) byla okamžitě a nestandardně tvrdě propuštěna poté, co na oficiálním webu zveřejnila varování o masivním přílivu migrantů do španělské Ceuty. Šlo o první oficiální potvrzení rozsahu této migrační vlny, která nemá v historii enklávy obdoby. Krátce po zveřejnění bylo oznámení z webu odstraněno a úřednice byla ještě týž den telefonicky odvolána bez možnosti návratu na původní místo. Opozice a část španělských médií tento krok ostře kritizovala jako pokus socialistické vlády umlčet zveřejnění citlivých údajů o rozsahu migrační krize, která dostala španělskou vládu pod silný politický tlak.

Ardayova kauza a volání po další cenzuře v Británii
V souvislosti se smrtí bývalého profesora Jasona Ardaye z Cambridge univerzity, který byl usvědčen z plagiátorství a lhaní v životopise, vznikla petice za omezení počtu článků napsaných v určitém časovém období o jedné osobě. Kritika jeho práce byla označována za rasismus. Petici podepsalo přes 8 tisíc lidí a podpořila ji britská pobočka Amnesty International, ačkoliv svoboda slova patří mezi hodnoty, za které se zasazuje. Čelila proto kritice, že její současnou náplní je boj proti západním vládám a prosazování kulturní revoluce. Návrh zákona považují kritici za nebezpečný nástroj cenzury, který by mohl sloužit k ukončení nepříjemné investigativy a nasazení náhubku novinářům. Podobné snahy o regulaci sociálních sítí se v Británii objevují opakovaně.

Německá reforma tajných služeb aneb „Stasi 2.0“
Německý kabinet kancléře Friedricha Merze schválil rozsáhlou reformu zpravodajských služeb, která dává zahraniční rozvědce (BND) a vnitřní rozvědce (BfV) nebývalé sledovací pravomoci. Tajné služby budou moci od výrobců vyžadovat telemetrická a lokalizační data z každého vozidla (včetně GPS a tras), aniž by se to majitel dozvěděl. Povinnost poskytovat informace a zachovávat mlčenlivost se vztahuje i na dopravce, telekomunikační operátory a poštu, což fakticky oslabuje listovní tajemství. Zákon přitom počítá s výjimkou pro poslance Bundestagu, nikoliv však pro novináře, advokáty či lékaře. Šéfka opoziční AfD Alice Weidelová reformu označila za útok na právní stát a varovala před vznikem „Stasi 2.0“.

Odebírání zbrojních průkazů členům AfD v Německu
Nejvyšší správní soud německé spolkové země Saska-Anhaltska rozhodl, že pouhé členství nebo aktivní podpora politické strany Alternativa pro Německo (AfD) představuje zákonný důvod pro odebrání zbrojního průkazu. Soud se opřel o stanovisko Úřadu pro ochranu ústavy, který AfD klasifikuje jako extrémní pravici. Toto pravidlo se vztahuje na řadové členy i příznivce a nevyžaduje, aby byla strana formálně zakázána ústavním soudem. Rozhodnutí je pravomocné, dotčené osoby mohou podat ústavní stížnost. Rozsudek padl těsně před zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Ty AFD s velkým náskokem vyhrála, když získala 43,8 % hlasů.

Snahy o zákaz vyvěšování národních vlajek v Birminghamu
Městská rada v britském Birminghamu se domáhá soudního zákazu, který by zabránil vyvěšování vlajek Anglie a Velké Británie ve městě. Podobná opatření přijaly i další místní rady, například v hrabství Oxfordshire, kde bylo oznámeno zahájení občanskoprávních a trestních řízení proti každému, kdo vyvěsí státní vlajku na pozemku rady. Podle tamní předsedkyně šíření anglických vlajek způsobuje, že se některým místním obyvatelům žije „nepříjemně, nevítaně a v nebezpečí ve svých vlastních komunitách“. Vlajky tedy musely být odstraněny. Vyvěšování vlajek přitom pro řadu občanů představuje symbol vlastenectví a odporu k masové migraci.

Rezignace evropských elit na bezpečnost občanů
„Pravděpodobně nikdy v historii nebyla žádná civilizace v podobné situaci, jako je Evropa nyní. Lidé, kteří stojí v jejím čele, naprosto rezignovali na svoji odpovědnost chránit bezpečí a majetek svých občanů. Odsoudili je k tomu, aby bezmocně přihlíželi, jak se jejich města mění k nepoznání, aby přestali chodit po setmění ven v obavách o svou bezpečnost…“. Namísto řešení migrační a bezpečnostní krize však evropští představitelé směřují obrovské finanční prostředky a silový aparát proti vlastním občanům, kteří na toto nebezpečí upozorňují. Za asistence mediálního komplexu dochází k cenzuře nepohodlných názorů. Kritický komentář na webu Sýr zdarma označuje současný stav za historickou anomálii, kdy civilizace oslavuje jako ctnost ochotu vzdát se vlastní kultury a blahobytu bez odporu.

Dění v USA a jinde ve světě

Brusel žádal transparentnost algoritmu sítě X, Musk odkryl i zásahy států
Musk chytil Brusel za slovo: místo toho, aby pouze splnil požadavky EU, odhalil zákulisí fungování sítě X a zároveň ukázal, kdo se snaží ovlivňovat obsah zobrazovaný na platformě. Nechal zveřejnit zdrojový kód doporučovacího algoritmu pro kanál „For You“ a odhalil vnitřní fungování mechanismu doporučování příspěvků na základě strojového učení. Zároveň obrátil pozornost k vládním zásahům do obsahu a zveřejnil statistiky žádostí o cenzuru. Síť X uvedla, že od vládních orgánů členských států EU (soudy, policie, žalobci) obdržela 3 831 žádostí o odstranění obsahu, kterým vyhověla v 90 % případů. Transparentnost se stává dvojsečnou zbraní. Tento přístup umožňuje voličům získat jasnější obraz o tom, jak vládní orgány ovlivňují online prostředí, v němž probíhá volební souboj.

Platformy ustupují od fact-checkingu, v EU však Meta pokračuje
V USA i jinde postupně velké technologické platformy (např. Meta) ustupují od financování fact-checkingu, EU se však snaží tuto mezeru zaplnit veřejnými prostředky. Prostřednictvím projektů jako EDMO (s rozpočtem 2,5 milionu eur, českou větev koordinuje Václav Moravec) a nových dotačních titulů buduje EU vlastní infrastrukturu. Spolupráce platforem s evropskými fact-checkery je dnes to jediné, co drží unijní ekosystém ověřování faktů před podobným rozkladem, jaký proběhl v USA. čím více se komerční platformy z fact-checkingu stahují, tím větší podíl na jeho financování a legitimitě přebírá samotná EU, která je však zároveň hlavním regulátorem těchto platforem pomocí DSA. Vzniká tak strukturální riziko: Jeden aktér (EU) je současně zadavatelem regulace, hlavním plátcem ověřovatelů faktů i příjemcem jejich výstupů, které využívá jako podklad pro vlastní politiku.