Na našich kanálech sociálních sítí každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. Průběžně publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za každý uplynulý měsíc. Dnes pokračujeme s výběrem za červenec.
Čím jsme se zabývali my v SOSP
Velitelství informačních a kybernetických sil Armády ČR sleduje aktivity opozice na internetu? Sami vojáci se ptají, zda tím nepřekračují zákon. Proč potřebuje Armáda ČR vytvářet falešné profily a přes ně ovlivňovat veřejnou diskusi? Jako první jsme si všimli, že používají software Gerulata, který byl zneužit k dehonestaci tehdejších opozičních politiků na Slovensku. Kdo všechno měl a má k datům a výsledkům vyhodnocení přístup? Podle čeho se vybíraly sledované osoby a média? Pokud byli zástupci fy Gerulata na Slovensku zapojeni do aktivit na dehonestaci tehdejší opozice, proč české silové rezorty využívají jejich služby na hlídání narativů u současné opozice české? Hon na údajné dezinfo ze strany státu stále v tichosti pokračuje. Desítky milionů Kč se utrácejí na to, aby vojáci (!) analyzovali sloh a jazykovou skladbu opozičních politiků a publicistů, zda se náhodou nepodobají narativu, se kterým zadavatelé (vláda?) nesouhlasí. Souhrn skandálu, kterého si všímají i slovenská média.
Narativ o „nenávisti“ a „dezinformacích“ Evropská komise líčí jako rostoucí hrozbu pro demokracii. Ve skutečnosti jde o autoritářský útok na svobodu projevu a občany evropských zemí, kterým Komise nepřiznává schopnost samostatně myslet a jednat. Analýza Dr. Normana Lewise z MCC Brussels ukazuje, že formou různých programů na podporu výzkumu EU financovala stovky nevládních organizací, univerzitních pracovišť, veřejných institucí a firem, aby realizovaly 349 projektů na boj s „nenávistnými projevy“ a „dezinfo“ v celkovém objemu 650 mil. eur. Peníze daňových poplatníků jsou tak vědomě zneužívány k budování orwellovského systému, který chce diktovat jazyk veřejné debaty. Ač se projekty navenek tváří jako podpora digitální bezpečnosti, posilování kompetencí a demokratické účasti, vytvářejí software nástroje na kontrolu politických výkladů a ovlivňování veřejného mínění v EU. Český překlad úvodní části s komentářem Vlastimila Veselého.
Přestože podíl trestných činů z nenávisti na celkové kriminalitě je obvykle pod 0,1 % (!), stát i politické neziskovky kolem nich budují celý ideologický aparát. Každoročně vznikají desítky stránek monitorovacích zpráv, analýz a výročních přehledů, zpřísňuje se legislativa a rozšiřuje výklad trestního práva. Ze slovní přestřelky se stává právní problém, z politického postoje trestný čin, z běžného občana pachatel. Ministerstvo vnitra mluví o „nástrojích vlivového působení“ a vytváří definici, do které se vejde i šíření dezinformací nebo kritika LGBT agendy. Dochází k záměně pojmů „extrémismus“, „dezinformace“ a „nenávist“, čímž se vytváří nebezpečný precedens pro restrikce svobody projevu. Vyprázdněný pojem nenávisti se mění v nástroj totalitní kontroly. 1. část dvoudílné analýzy Natálie Vachatové.
V Německu jsou v posledních letech systematicky perzekuováni ti, kteří se odvažují zpochybňovat vládní či mainstreamové narativy. Zejména členové AfD a spříznění aktivisté čelí soudům, veřejnému dehonestování, zpravodajskému sledování, ztrátě zaměstnání či zákazu vstupu do státního sektoru. Oproti tomu levicoví radikálové jsou nejen tolerováni, ale dokonce státem štědře dotováni — granty či zakázky v milionech eur nejsou výjimkou. Vláda jimi podporuje organizace, které se výslovně staví proti AfD a konzervativnímu diskurzu. Některé z těchto organizací pořádají kampaně, demonstrace a mediální akce, které mají za cíl zdiskreditovat pravicové subjekty. Demokracie se ale nesmí bránit tím, že omezí základní práva občanů, svobodu slova a účast na politickém životě. Svoboda projevu neplatí jen pro ty „správné“ názory. Článek naší nové kolegyně, Nikoly Zbořilové.
Článek Michaela Žantovského kritizuje nový kurz americké diplomacie v oblasti svobody projevu. My jsme naopak v poslední době na sociálních sítích opakovaně oceňovali, že americké ambasády a speciálně Velvyslanectví USA v Praze přestalo být hlásnou troubou cenzury a svými příspěvky na platformách se jasně přihlásilo k podpoře svobody projevu proti cenzuře, která v EU stále probíhá pod záminkou „boje s dezinformacemi“ a často politicky zneužívaného „factcheckingu“. Bývalý velvyslanec ČR (mimo jiné právě v USA) jako by nevnímal kontext – má k jejich nové pozici spíše výhrady. Přitom nevíme o tom, že by se v minulých letech podobně vymezil proti americké diplomacii za prezidentů Obamy a Bidena, když byla podle doložených zdrojů Twitter Files zneužívána k omezování svobody projevu. Naše celá polemika.
Český elf Bohumil Kartous předvádí exemplární ukázku uvažování novodobých cenzorů a celého boje s „dezinfo“. Místo blackoutu si můžete dosadit otázky kolem migrace, změn pohlaví, manželství, elektromobility, Ukrajiny atd., princip je stále stejný. Do jaké míry souvisí včera „spadlý vodič“ s přetížením energetické sítě přetoky z Německa a/nebo nedostatečným zálohováním rostoucích OZE stabilními zdroji energie? Možná málo nebo vůbec ne a možná hodně nebo je to hlavní příčina. O tom je třeba vést veřejnou diskusi a poctivě se dobrat příčin včerejšího blackoutu, aby se jen tak neopakoval. Kartous zde nazývá lidi, kteří nezastávají jeho názor, parazity, lůzou a ohrožením demokracie. Tvrdí, že je nestačí jen „edukovat“. Co je tedy třeba s nimi dělat? Cenzurovat, mazat ze sítí nebo dokonce kriminalizovat? Celý text zde.
Na mnohé otázky k LGBT pochodu v Budapešti stále chybí kompletní odpovědi, ale v pár bodech už lze stanovisko zaujmout. Celý text zde. (1) Zákaz pochodu či demonstrace se týká svobody shromažďování, nikoli projevu – proto se mu nevěnujeme. Platilo to i pro nezákonnou blokaci pochodu za rodinu v Praze levicovými extrémisty. (2) Plošný zákaz Pride pochodů nepovažujeme za správný. Policie má zasáhnout při narušení pořádku – např. obnažování, sexuální výjevy, BDSM převleky, propagace změn pohlaví na veřejnosti před dětmi. (3) Řešením je pořádání akcí na uzavřeném místě (např. stadiónu), čímž se zabrání přístupu nezletilých. (4) Odpovědnost za chování účastníků nesou pořadatelé jako u jiných politických akcí. (5) LGBT ideologie by neměla být financována z veřejných prostředků. Soukromé akce si mohou příznivci pořádat jako každá jiná zájmová skupina.
Dění v ČR
Policie navrhla obžalovat poslance a předsedu SPD Tomia Okamuru i jeho hnutí kvůli plakátům z loňské kampaně. Podle kriminalistů se dopustil podněcování k nenávisti, za což mu hrozí až tři roky vězení. Okamura uvedl, že jde o snahu premiéra Fialy (ODS) a ministra vnitra Rakušana (STAN) kriminalizovat opozici: „Fialova vláda se snaží zmanipulovat volby, […] aby se udržela u moci.“ Dodal, že vládní koalice chce SPD znemožnit účast ve volbách. Podle policie měly plakáty rasistický či xenofobní podtext. Okamura to odmítá a tvrdí, že jde o potlačování opozičních názorů. Komentátor Robert Kotzian, který se věnuje problematice ilegální migrace, k případu poznamenal: „Politické elity jsou chronicky neschopné, a často neochotné, udělat s problémem migrace cokoli podstatného. Jak moc, jakými formami a způsoby to můžeme veřejně kritizovat a chtít to změnit?“
Nově má být deepfake (AI obrázky/videa lidí bez souhlasu) trestným činem i mimo oblast pornografie. Pozměňovací návrh k novele trestního zákona navrhli Pavel Blažek, Eva Decroix, Marek Benda, Karel Haas a Pavel Staněk. Trestně má být stíhán každý, kdo v úmyslu způsobit jinému vážnou újmu vyrobí nebo šíří dílo, které falešně zobrazuje podobu jiného nebo jeho projev osobní povahy, a ví, že nejde o pravý záznam. Novela prošla Senátem minulý týden. Podle komentátora Petra Holce jde o digitální verzi tradiční karikatury – zakazovat satirická politická videa podle něj potvrzuje paranoiu fialovské ODS. Karikatur se vždy nejvíce bojí diktátoři a autokrati, což je podle něj pro současné Česko příznačné.
Robert Veverka je znovu potrestán peněžitým trestem za šíření toxikomanie. Namísto původní pokuty 100 000 Kč mu soud vyměřil trest 80 000 Kč. Přečinu se měl dopustit články vydanými v magazínu Legalizace (případu jsme se věnovali v měsíc rok). Soudního stání se nezúčastnil, o rozsudku se dozvěděl z médií. Krajský soud trest znovu potvrdil. Nálezu Ústavního soudu vyhověl tím, že z obžaloby vyškrtl asi třetinu článků, které kritizovaly represivní politiku státu nebo popisovaly např. výrobu konopných mastí. Články, které podle soudkyně Jaroslavy Miketové podněcovaly k užívání konopí, v rozsudku zůstaly. „Rozsudek byl upřesněn, aby bylo patrné, proč uvedené články naplnily skutkovou podstatu trestného činu,“ uvedla. Veverka čeká na písemné odůvodnění rozsudku, aby mohl reagovat. Je pravděpodobné, že se v této kauze u soudu ještě objeví.
Nedůvěru budí krok Seznamu (majitel Ivo Lukačovič), který si na kontrolu politické reklamy před volbami vybral neziskovku Demagog. Ta v minulosti zveřejnila problematická tvrzení (např. ohledně alžírské boxerky Imane Khelifa) a spolupracuje s Euroactiv a CEDMO na označování dezinformací v ČR, Slovensku a Polsku. Demagog je financován Googlem (Seznam přitom Google žaluje), v letech 2020–24 také Metou (Facebook, Instagram), Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky (za nímž stojí domácí oligarchové), vládním programem Národní plán obnovy a EU. Financování z EU zpochybňuje jeho nezávislost – EU je politická zájmová entita. Demagog tak může ovlivnit kampaň běžící na Seznamu. Ten si nově vyhrazuje právo odmítnout reklamu, pokud ji Demagog vyhodnotí jako nepravdivou nebo zavádějící. Ve svém článku o tom informuje Aleš Borovan.
Článek Martina Weisse na Echo24 varuje, zda v ČR nesledujeme obdobu amerických voleb 2020. „Ochrana integrity voleb“ byla v USA zneužita státním aparátem ve prospěch jednoho kandidáta, ve spolupráci se soukromými firmami ochotnými cenzurovat. Vznikla „písmenková polévka“ institucí (FBI, DHS, Global Engagement Center), financovaných i vládou, ve spojení se sítěmi. Aspen Institute uspořádal v r. 2020 simulaci úniku dat o Hunteru Bidenovi – přesně to pak NY Post publikoval. Sociální sítě šíření zprávy zastavily. 51 bývalých rozvědčíků vydalo dopis naznačující ruský vliv. „Dnes víme, že podpisovku zorganizoval bývalý ředitel CIA Morell z podnětu poradce Bidenovy kampaně […] Blinkena. […] Trump na to opáčil, že to je zase snaha svést všechno na „Rusko, Rusko, Rusko“. […] měl pravdu.“ „“U nás tento boj s dezinfo stále […] stále probíhá […] a jeho nejviditelnější protagonista […] ho stačil beznadějně zdiskreditovat. I my ovšem máme „písmenkovou polévku“ orgánů, které dřív nebo později začnou do této oblasti zabrušovat. Máme civilní kontrarozvědku BIS. Máme NÚKIB, což je civilní orgán. Máme i Velitelství informačních a kybernetických sil, což je zase vojenský orgán. Vládní útvar strategické komunikace je nesmysl od samého počátku.“
Martin Malý, uznávaný IT vývojář a publicista, napsal skvělou analýzu woke progresivismu a obrany proti němu. „Nepředstírám neutralitu – obhajuji principy, které vyznávám proti principům, […] v nichž cítím silné totalitní tendence… Varuji před ztrátou střední pozice, […] místa konsenzu […] a hledání společného zájmu.“ „Odpor proti woke […] je […] obranou […] svobody myšlení a slova. Jakmile státní moc, korporace či média ovládají slovník, […] mlčení se stává podílnictvím. […] totalitu nelze ,,přečkat“, vždy musí se zlomit dřív, než se stane zvykem.“ „Odpor […] začíná už volbou slov. Kdo říká žena v odpověď na laboratorní neologismus “osoba s dělohou”, trhá síť […] loajality. […] Učme děti číst primární zdroje, […] chápat, že svoboda projevu zahrnuje i slova, která se nám nelíbí.“ Autor zároveň vyzývá k odmítání výrobků firem, které trestají kritiky a podpoře těch, co skutečně inovují. I malý investor má právo ptát se, proč jeho peníze míří na politické projekty. „ […] první vtip, otázka, odmítnutí formuláře loajality […] lámou kouzlo strachu. […] Rozsviťte svíčku. […] Povzbudíte další.“
V září 2025 proběhne na Lávce křest knihy Na prahu nové civilizace – Souhrnná zpráva o stavu světa, jejímiž autory jsou Markéta Šichtařová a Tomáš Zítko. Na kapitole o svobodě projevu spolupracoval Vlastimil Veselý, ředitel SOSP. V rozhovoru s autory pro Epoch Times čteme, že svobody v našem světě ubývá a hrozí nová totalita podobná té, kterou dnes vidíme v Číně: digitálně řízená, ale kolektivistická jako komunismus před rokem 1989, fašismus v Itálii nebo německý nacismus. Je nám slibována sociálně spravedlivá a zelená společnost. Ale varujeme, že to může skončit dramaticky – hladem a naprostou nesvobodou. „A upozorňujeme, že pokud […] neuděláme hráz proti této nesvobodě, tak to skončí moc špatně.“ „i ten komunismus a nacismus jsou západní ideologie. Marx a Engels pocházeli z Pruska a působili v Británii, Marx ještě ve Francii, v Belgii. Lenin se nechal indoktrinovat ve Švýcarsku. Pol Pot vystudoval ve Francii […] „
Dění v Evropě
Ve Velké Británii je každý den zatčeno průměrně 30 lidí za vyjádření na sociálních sítích. Podle baronky Claire Foxové ze Sněmovny lordů za to může rozšiřování zákonů o nenávistných projevech a komunikačních zákonů, které jsou aplikovány subjektivně. Nejde o fyzické útoky, ale o to, co lidé říkají. Situace se zhoršila během nedávných nepokojů, kdy vláda otevřeně varovala občany před tím, co zveřejňují – podle Foxové šlo o výhrůžky myšlenkovými zločiny. Montgomery Toms byl zatčen za kritiku transgender ideologie na transparentu, zadržen na 10 hodin a propuštěn na kauci. Dostal zákaz vstupu do čtvrti Westminster. Pravda je nyní považována za zločin. Lidé se necítí zastoupeni, hlavní strany se přimykají k mezinárodním strukturám a ignorují obavy běžných lidí. Foxová připomněla, že při útoku v Manchesteru bezpečnostní složky nezasáhly včas kvůli obavám z obvinění z islamofobie.
V prosinci 2015 vznikla v Německu za účasti všech spolkových zemí projektová skupina Bekämpfung von Hasspostings (Boj proti nenávistným příspěvkům), koordinovaná Spolkovým kriminálním úřadem (BKA). Jejím cílem bylo zastavit odpor Němců proti migrační politice. Od té doby proběhlo 12 „akčních dnů proti nenávisti“, naposledy 25. 6. 2025 – ve všech 16 zemích, 180 zásahů, 65 domovních prohlídek, přes 140 případů. Hlavním tématem zůstává boj s pravicovým extrémismem. Policie používá krajní nástroje trestního práva – zabavení elektroniky, prolamování zabezpečení i domovní prohlídky, často v nesouvisejících případech. Už při druhém akčním dni byly spuštěny udavačské portály – nejdříve na stránkách BKA, později i v jednotlivých zemích a neziskových organizacích. Ty se za ministryně Nancy Faeserové začaly množit, většinou jsou napojené na SPD nebo Zelené.
Britská vláda vytváří elitní policejní jednotku pro sledování protiimigračních nálad na sociálních sítích. Cílem je „maximalizovat sběr informací“ a včas rozpoznat možné známky občanských nepokojů. Iniciativa reaguje na protesty u azylových hotelů ve městech Norwich, Leeds nebo Bournemouth. Nigel Farage (Reform UK) označil plán za „začátek státní kontroly svobody projevu“ a varoval, že jde o „zlověstný a nebezpečný krok, proti němuž je třeba bojovat“. Rebecca Vincent z Big Brother Watch připomněla, že plán ministerstva vnitra děsivě připomíná antidezinformační jednotky z doby covidu. V ČR je situace podobná: Velitelství informačních a kybernetických sil Armády ČR sleduje sociální sítě, vytváří falešné profily a vstupuje do uzavřených skupin – s tím rozdílem, že místo migrace je hlavním cenzurním tématem Ukrajina.
Německo se stále více odklání od pluralitní demokracie a stává se policejním státem s perzekucí politické opozice. Vláda spolkové země Porýní – Falc rozhodla, že členy „extrémistických skupin“ nesmí stát nabírat do státních služeb a na seznam místní rozvědka zařadila i parlamentní stranu AfD. Zemský ministr vnitra Michael Ebling (SPD) uvedl, že strana nemá umírněné křídlo a celá je extrémistická. Každý uchazeč musí prokázat, že není (a nebyl) členem žádného extremistického uskupení, a to ani v posledních pěti letech… Opatření kromě úředníků, ovlivní například policisty, hasiče či učitele … a mohou mít dopady i na stávající zaměstnance. Pokud by u nich bylo prokázáno členství v organizacích uvedených na seznamu, hrozí jim disciplinární postihy, v krajním případě až propuštění ze státní služby.
Zatímco Evropský parlament prosazuje kriminalizaci „nenávistných projevů“, deník Brussels Signal upozorňuje na dva případy, které ukazují rostoucí ohrožení svobody slova v EU. Problémem jsou vágní definice „hate speech“ – dříve šlo o podněcování k násilí, dnes i o urážky „lidské důstojnosti“, včetně nesouhlasu s LGBTQ tématy, migrací nebo kulturními změnami. Prvním případem je řecký křesťanský aktivista Nektarios Mikkios, který vyzval k nenásilnému protestu proti Europride. Přestože odmítl urážky LGBTQ komunity, byl obviněn z nenávistných projevů a strávil víkend ve vězení. Druhým je italský správce účtu Radio Genoa Antonio Mastantuono. Byl obviněn z podněcování nenávisti, zabavena mu byla elektronika a jeho účet na X zrušen. Mezi důvody obvinění je i anketa, kde 60 % respondentů označilo muslimy jako největší globální problém – to má prý „podněcovat terorismus“.
Zavedení cenzurního DSA do českého právního řádu před volbami se zatím podařilo odvrátit, ale boj o jeho revizi či zrušení na úrovni EU pokračuje. Americká vláda zřejmě vyvine tlak také. Původně dobrovolný Kodex EU proti dezinformacím se začátkem roku stal součástí DSA a od 1. července je právně závazný pro velmi velké platformy a vyhledávače (Google, Meta, TikTok, Microsoft). Jejich opatření musí být auditovatelná, první zprávy o transparentnosti mají být zveřejněny začátkem roku 2026. Podle EK mají platformy zabránit tomu, aby šiřitelé dezinformací získávali příjmy z reklamy, rozšířit „fact-checking“ na všechny státy a jazyky EU a důsledněji jej využívat ve svých službách – tedy přesný opak aktuálního trendu v USA. Americká právnická organizace ADF International varuje, že DSA ohrožuje svobodu projevu celosvětově a musí být zrušen. Představitelé USA kritizují, že zákony EU omezují svobodu slova.
Kvůli legislativě TTPA nebude po 10. říjnu možné inzerovat nejen politické kampaně, ale ani společenská témata – včetně obrany svobody projevu. To vše pod záminkou boje proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování – které přitom sama EU praktikuje. Meta Platforms oznámila, že od října přestane v EU umožňovat politickou reklamu na Facebooku, Instagramu i WhatsAppu. Důvodem je právní nejistota spojená s novou unijní legislativou TTPA o transparentnosti politické reklamy. Zákon vyžaduje označení reklamy, uvedení zadavatele, částky i cílení kampaně – jinak hrozí pokuty až 6 % z obratu. Meta loni utržila přes 164,5 miliardy USD. Firma tvrdí, že nová pravidla jsou složitá a nejasná, ohrožují zadavatele i uživatele a omezují informování voličů o klíčových společenských tématech. Podobné rozhodnutí přijal loni i Google.
Podle studie MJRC EU investuje ročně cca 35 milionů eur do mediálních projektů. Kritici upozorňují na netransparentnost, narušení trhu a ovlivňování veřejné debaty. V letech 2018–24 získalo 94 projektů celkem 295 milionů eur, jen v roce 2022 to bylo téměř 100 milionů. Přímo mediálním společnostem šlo 77 milionů eur. Nejvíce financí obdrželo Euronews (zpravodajství v 19 jazycích), které v letech 2014–23 dostalo cca 227 milionů eur. Už v roce 2019 vyjádřil Evropský účetní dvůr obavy o jeho redakční nezávislost. 19 % (asi 57 milionů eur) šlo na projekty zpravodajství o EU, 8 % (24 milionů eur) na digitální bezpečnost, hlavně boj s dezinformacemi. Kritizován je i projekt EDMO (27 milionů eur), který může sloužit k „monitorování hranic přijatelného diskurzu“. Mnozí si v této souvislosti vzpomenou na projekt CEDMO Václava Moravce.
Francouzská europoslankyně Virginie Joron obvinila EU, že DSA funguje jako zákon o digitálním dohledu. Komise a někteří poslanci si ho podle ní přivlastnili jako nástroj ovládání projevu, zaměřený na platformy jako X, Facebook a Telegram. Podle právničky Adiny Portaruové (ADF International) umožňují vágní definice „nenávisti“ a „dezinformací“ účelové omezování svobody slova. DSA ani nedefinuje, co je nenávistný projev – což vede k uplatňování nejpřísnějších zákonů napříč EU. Např. příspěvek legální v Rumunsku může být odstraněn kvůli francouzské legislativě. Proces označování obsahu často trpí levicovou zaujatostí factcheckerů – 85 % expertů na dezinformace má levicové postoje (Harvard, 2023). Německo podalo nejvíce hlášení o „škodlivém obsahu“, byť nejde o nic nezákonného. DSA umožňuje omezit viditelnost příspěvků bez mazání – uživatel to často ani nezjistí. Takto lze efektivně potlačovat svobodu projevu.
Podle unijního nařízení DSA hrozí platformám, které neblokují problematický obsah, pokuta až do výše 6 % jejich celosvětových příjmů. V důsledku toho jsou motivovány k preventivní cenzuře projevů nejen v Evropě a nijak k tomu, aby svobodu projevu prosazovaly. DSA vytváří rozsáhlou cenzurní infrastrukturu složenou z národních orgánů, externě zajišťujících kontrolu obsahu a samotné Evropské komise. V době covid pandemie odstraňovali technologičtí giganti příspěvky považované za kontroverzní nikoli proto, že by projev porušoval nějaký zákon, ale protože byl v rozporu se zavedeným narativem. Nyní nařízení EU tento model kodifikuje a dává „důvěryhodným oznamovatelům“ pravomoc požadovat odstranění uživatelského obsahu na základě měnících se definic ‚dezinformace‘ a „systémového rizika“. Pokud by DSA zůstal nezpochybněn, mohl by se stát vzorem pro další režimy.
Skupina napojená na Evropský parlament varuje před „radikální hrozbou“ ze strany náboženských konzervativců – tedy všech, kdo brání život, rodinu a víru. Odpor proti levicově-liberální agendě vykreslují jako extremismus, ačkoliv se ve skutečnosti bojí obyčejných lidí. EPF (Evropské parlamentní fórum pro sexuální a reprodukční práva) vydalo 158stránkovou zprávu The Next Wave: How Religious Extremism Is Reclaiming Power, která líčí vzestup „antigenderových“ a „antifeministických“ aktérů jako útok na sexuální a reprodukční práva v Evropě. Slovo „demokracie“ se ve zprávě objevuje 80krát, ale autoři zjevně netouží po skutečné demokratické debatě – jen po dotacích pro souhlasící a umlčení ostatních. Rozhovor s Ashley Frawley vyšel v Konzervativních novinách.
Ursula von der Leyen přestála hlasování o nedůvěře. K pádu Komise bylo třeba dvoutřetinové většiny. Hlasovalo 175 pro, 18 se zdrželo, 167 nehlasovalo, 360 bylo proti – včetně 6 českých europoslanců, 4 další nehlasovali. Komise, která stojí za cenzurou, emisními povolenkami a migračním paktem, tak pokračuje dál. Spolu s EP je největší hrozbou pro svobodu projevu v Evropě. Proti DSA, EMFA a „eurozločinu hate speech“ se musíme bránit a nepřijímat je do české legislativy. Von der Leyen vystoupila s arogancí připomínající komunistické papaláše. Návrh na nedůvěru označila za extrémistický, poslance za „loutky Ruska“, „Putinovy apologety“, „dezinformátory“ a „antidemokraty“. O problémech nedebatovala – jen útočila. „Jsi proti Green Dealu, migraci, genderismu? Pak jsi prý na straně Putina.“ Její vystoupení podle mnohých potvrzuje slova amerického ministra Rubia: „Pod vaší maskou demokracie se skrývá teror.“
V Bruselu se lídři EU chlubí „evropskými hodnotami“ a „právním státem“, zatímco po celé EU i v Británii se lidé, zklamaní úřady, cítí nuceni bránit to, co je jim drahé – hlídají hranice a protestují proti masové migraci. Jde o střet dvou realit: oficiální Evropa žije v iluzích a lžích, zatímco běžní lidé čelí důsledkům politik, jako je migrace nebo Net Zero. Jsme nuceni přijímat „dobré lži“ – od tvrzení, že nulové emise jsou přínosem, až po ideologii, že ženy mohou mít penis. Bruselská elita nadále popírá škody způsobené vlastními politikami – v migraci, zelené agendě, genderové ideologii či válce na Ukrajině – navzdory dopadům na životy milionů lidí v EU. Hlasování o von der Leyen odhalilo propast mezi elitou a běžnými Evropany – zemědělci, dělníky, občany. Ti svými činy dávají najevo, že nechtějí žít v Evropě lží, kde se realita obrací naruby a pravda umlčuje.
Dění v USA a jinde ve světě
Justiční výbor americké Sněmovny reprezentantů zveřejnil zprávu, která obviňuje EU z využívání DSA k vynucování globální cenzury a omezování svobody projevu Američanů. Zpráva vychází z neveřejných dokumentů 9 technologických firem. Evropští regulátoři podle ní označují běžné politické výroky za „hate speech“ a požadují jejich globální mazání. Nejkontroverznější je případ z tajného workshopu Komise (květen 2025), kde frázi „we need to take back our country“ označili za nelegální hate speech. Německo: tweet o deportaci kriminálních cizinců byl označen za „útok na lidskou důstojnost“. Francie: policie nutila X smazat satiru o imigrační politice. Polsko: TikTok měl odstranit kritiku elektromobility. Workshop byl utajen, účastníkům zakázali zveřejňovat detaily. Významnou roli hrála EDMO – síť EU fact-checkerů financovaná Komisí. X čelí pokutě přes 1 mld. USD za odmítnutí používat externí factcheckery. Součástí EDMO je i CEDMO Václava Moravce, na jehož cenzurní aktivity opakovaně upozorňujeme.
V Rusku budou lidé podle nového zákona čelit pokutám za vědomé vyhledávání „extremistického“ obsahu online. Zákon, schválený Státní dumou, kritizují provládní osobnostii opozice. Hrozí pokuty do 5000 rublů (1350 Kč), ale obavy panují z možnosti přísnějšího trestního stíhání. Zákon postihuje i inzerci VPN služeb. Ministr digitálního rozvoje tvrdí, že bude třeba prokázat úmysl, nikoliv jen přístup na zakázané platformy. Není ale jasné, jak bude úmysl prokazován. Seznam extremistických materiálů ruského ministerstva spravedlnosti má přes 500 stran. Mezi zakázané subjekty patří Protikorupční fond Alexeje Navalného, „mezinárodní LGBT hnutí“ i Meta Platforms. WhatsApp se zřejmě připravuje na odchod z trhu. Paradoxem je, že podrobnosti o ruské cenzuře nelze v EU dohledat – přístup ke státním ruským zdrojům blokuje evropská cenzura.
Nová zpráva CIA odhaluje rozsáhlou manipulaci s informacemi v aféře „Russiagate“ během prvního mandátu Donalda Trumpa. Vysocí představitelé zpravodajských služeb měli vědomě zkreslovat analýzy, aby poškodili prezidenta. Podle zprávy se na vytvoření falešného narativu o ruském vměšování do voleb 2016 podíleli John Brennan (CIA), James Comey (FBI) a Jim Clapper (NSA). Brennan rozeslal zprávu o „silném konsenzu“ mezi agenturami ještě před začátkem analytických jednání – ve skutečnosti žádný konsenzus neexistoval. NSA upozornila také na existenci prostoru pro alternativní interpretace. Zpráva srovnává případ s aférou zbraní hromadného ničení v Iráku a uvádí jej jako další příklad zneužití zpravodajských hodnocení pro politické účely.
V Brazílii, kde 54 % občanů přešlo od tradičních médií k sociálním sítím jako hlavnímu zdroji zpráv, probíhá mediální revoluce doprovázená bezprecedentním útokem na svobodu slova ze strany justice. Brazilci dříve důvěřovali tradičním médiím, ale dnes je mnozí vnímají jako zaujatá a odtržená od reality. Zpravodajství často podporuje jednu stranu a druhou ignoruje či napadá. Vše začalo sérií vyšetřování vedených přímo Nejvyšším soudem pod záminkou boje proti „fake news“. Rychle se však proměnila v nástroj cenzury a postihu kritiků – včetně věznění za memy či tweety. Soudci v těchto případech vystupovali jako žalobci i soudci zároveň. Současně Volební soud začal kontrolovat veřejný diskurs během kampaní – tisíce příspěvků nechal smazat, účty blokovat. Cílem byli kritici systému, zejména Nejvyššího soudu. Analýza brazilského dění zde.
Odpovědět