V Salonu Echo24.cz na téma aplikace cenzurního nařízení Digital Services Act (DSA) do české legislativy debatovali tři jeho zastánci a jediný odpůrce (odkaz na záznam veřejné části v článku). Zástupce SOSP jako dlouhodobého odpůrce DSA, který se tématu věnuje u nás nejčastěji, do debaty nepřizvali. S moderátorem Adamem Růžičkou se v kritice DSA většinou shodneme a za to, co pro obranu svobody projevu doposud udělal, si ho vážíme. Bylo by ale fér na úvod debaty přiznat, že byl ještě nedávno ředitelem Institutu H21, který má na schválení DSA svůj zájem.

Jan Gregor z Aliance pro rodinu tedy musel vysvětlovat odpor ke schválení DSA v ČR sám proti přesile. Podle jeho slov „je v Německu jedním z „důvěryhodných oznamovatelů“ (trusted flaggers, lidově „udavačů“) Nadace mládeže Bádenska-Württemberska, která jen během Q1/2025 přijala přes 5 tisíc hlášení o škodlivém obsahu. Z toho asi 1600 nahlásila platformám a ty většinou vyhověly a obsah odstranily“. Asi v pětině případů šlo o podněcování k nenávisti, jehož právní definice je naprosto vágní.

Ta naivita ohledně toho, že důvěryhodní oznamovatelé nahlašující obsah ZATÍM nepobírají na svou činnost dotace, nás přivádí k žasnutí. Když si čísla výše vynásobíte stovkami nahlašovatelů v celé EU a čtyřmi kvartály, dostanete odhad desítek milionů udání ročně. Samozřejmě, že jim na to EU dotace nachystá (s korupcí politických nevládek má už bohaté zkušenosti) a nebude spoléhat na neposlušné státy s konzervativními vládami.

Divák si mohl z debaty odnést dojem, jako by většinový názor odborné veřejnosti hovořil pro schválení české implementace DSA formou Zákona o digitální ekonomice (ZDE). Miroslav Crha, vedoucí oddělení lidských práv na Úřadu vlády ČR, zmiňuje otevřený dopis několika nevládek zákonodárcům volající po urychleném schválení ZDE z 21.05.2025. Po jeho pročtení zjistíte, že seznamu vévodí dvě významné politické neziskovky, které se už při omezování svobody projevu angažovaly – Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a Centrum pro informovanou společnost (psali jsme o nich zde) schované mezi několika nevládkami, které se věnují ochraně dětí. Není to zdaleka poprvé, kdy se cenzurní snahy o omezení přístupu k obsahu (pro všechny) maskují za ochranu dětí např. před pornografií. Jako kontaktní osoby jsou v dopise uvedeni analytik AMO a známý aktivista a dlouholetá tvář progresivistického hnutí Žít Brno, Matěj Hollan. Pozadí dopisu je tak jasné.

DSA je třeba chápat v kontextu současných snah EU o oslabení suverenity členských zemí a o demontáž pluralitní demokracie. Korupce progresivistických nevládek Evropskou komisí, rostoucí odpor vůči DSA v odborných i politických kruzích napříč Evropou i USA, souvislost s European Media Freedom Act (EMFA) a se záměrem schválit „eurozločin z nenávisti“ skládají celou mozaiku unijních cenzurních snah, kde DSA je jen jedním dílkem.

Debatující měli pravdu v tom, že se politici a média v Česku tématu DSA věnovali v minulých letech málo. Ale počet těch výstupů je přece jen minimálně dvojciferné číslo. My sami v SOSP jsme o tom psali aspoň 20x a včas varovali zákonodárce minulého i současného volebního období. A budeme dál – společně s našimi zahraniční partnery. Vládní návrh ZDE přinášející cenzurní pasti DSA se mám pro letošek snad podařilo ve spolupráci s Aliancí pro rodinu a opozičními poslanci odvrátit. Ale hrozby unijní cenzury tím nepominuly.

Debata v Echu bohužel potvrdila, že mediální podpora české implementace DSA v porovnání s pokrytím odporu vůči ní je absolutně nevyvážená. Jako bychom se měli podvolit jen proto, že nám to Brusel nařízením přikázal. Migračnímu paktu a emisním povolenkám pro domácnosti se snad nepodvolíme. Proč bychom tedy měli cenzurní legislativě, proti níž stojí všichni evropští konzervativci a skuteční liberálové společně s Trumpovou vládou, která právě instruovala své velvyslance ke kampani proti DSA?