Unijní Digital Services Act (DSA) byl od svého počátku prezentován jako opatření, které má vytvářet bezpečnější online prostředí a chránit uživatele před trestnou činností. Měl bojovat proti dětské pornografii, podvodům či násilnému extremismu. Již při jeho zavádění však odborníci, včetně SOSP, varovali, že se tento režim může stát nástrojem plošného a netransparentního zasahování do svobody projevu.

Postupně zveřejňujeme analýzy zpráv, které podle DSA mají největší platformy povinnost pravidelně publikovat. Nejnovější zpráva sociální sítě YouTube (společně s Google ad. provozuje firma Alphabet) za období leden–červen 2025 tato varování potvrzuje. Zpráva pro YouTube je zahrnutá ve společné zprávě pro všechny služby Google. YouTube vykazuje obrovské počty zásahů, extrémní míru automatizace a rozsáhlou moderaci v kategoriích, které jsou z hlediska svobody projevu nejcitlivější.

Masivní rozsah vlastní moderace

Podle oficiálních čísel provedl YouTube v EU během uvedeného období celkem 52 571 285 vlastních zásahů do obsahu, tedy takových, které inicioval sám na základě svých pravidel, nikoliv kvůli hlášením nebo příkazům státních orgánů. To odpovídá více než 290 tisícům zásahů denně. Nejvíce zásahů spadá do kategorie obtěžování a online šikana, kde YouTube uvádí 16 322 652 zásahů. Dalších 11 099 450 zásahů se týkalo „propagace násilí a násilného extremismu“ a 7 994 745 spadalo pod oblast ochrany dětí. Kategorie „nenávistný a obtěžující obsah“ zahrnovala 3 673 287 zásahů a „násilný a explicitní obsah“ 1 924 661. Zásahy proti dezinformacím, dosáhly 482 860 případů. Tato čísla ukazují obrovský rozsah moderace, ale nic neříkají o tom, jaký konkrétní obsah byl odstraněn, ani jak opatření YouTube fungují v praxi.

Z hlediska cenzurního dopadu DSA hrají důležitou roli i hlášení týkající se údajně nezákonného obsahu podle článku 16. YouTube jich v první polovině roku 2025 obdržel 741 820. Největší část tvořila hlášení porušení autorských práv, kterých bylo 422 018. Kategorie „ostatní právní“ obsahovala 263 801 hlášení a právní námitky typu „defamation“ (pomluva) činily 9 494 případů. Hlášení týkající se ochranných známek dosáhla 17 229, porušení soukromí 12 615, „hate and harassment“ (nenávist a obtěžování) 8 319 a padělky 5 509. Hlášení týkající se násilného extremismu činila 2 323 případů, zatímco hlášení týkající se dětského zneužívání bylo pouze 43. Tato čísla ukazují, že realita fungování DSA je velmi odlišná od politické rétoriky: většina právních hlášení se týká obchodních a reputačních sporů, nikoli závažné kriminality.

Specifickou kategorii obsahu podle článku 16 tvoří hlášení tzv. důvěryhodných oznamovatelů (trusted flaggers). Ti mají podle DSA privilegovaný status a jejich podněty musí být platformami přednostně vyřizovány. V celé EU podali na YouTube během sledovaného období 22 hlášení. Šest z nich se týkalo autorských práv, jedno padělků, jedno pomluvy, deset nenávisti a obtěžování a čtyři spadaly do kategorie „jiné právní“. Zpráva však neuvádí, kolik z těchto hlášení vedlo k odstranění obsahu, což je klíčová informace pro posouzení, zda důvěryhodní oznamovatelé skutečně fungují jako odborný filtr nebo jako ideologický aktér s mimořádnou mocí. Zde je však třeba dodat, že oznamovatelé zatím nebyli certifikováni v každé členské zemi, neboť v České republice, Polsku ad. nebyla DSA implementována do národní legislativy.

Z celkových počtů nahlášeného obsahu podle článku 16 vedly zásahy YouTube k 417 129 odstraněným videím s odůvodněním, že šlo o nelegální obsah, a k dalším 7 019 zásahům kvůli porušení komunitních pravidel — celkem tedy 424 148 zásahů. YouTube dále uvádí, že 221 631 těchto hlášení bylo posuzováno plně automaticky, bez jakéhokoli zásahu člověka.

Automatizace místo lidského úsudku

Zcela zásadní je informace, která odhaluje poměr automatických a lidských zásahů tam, kde se jedná o vlastní moderovací iniciativu Googlu. YouTube uvádí 42 386 121 zásahů na základě automatické detekce a pouze 498 312 zásahů provedených člověkem (u zbylých cca 10 milionů příspěvků metodu nelze určit). To znamená, že více než 98,8 % zásahů, u nichž je uvedena detekční metoda, provedl algoritmus. Jak přesné tyto algoritmy jsou, však YouTube — na rozdíl od jiných svých služeb — neuvádí. Neexistuje žádná statistika chybovosti podle jazyka ani údaj o tom, jak často bylo třeba automatická rozhodnutí korigovat.

Z hlediska požadavků vlád je nejaktivnější Rumunsko, které v první polovině roku 2025 odeslalo YouTube celkem 19 příkazů ke smazání. Estonsko poslalo 4, Litva také 4, Itálie 7, Německo a Španělsko po jednom. Česká republika neposlala žádný. Totéž platí pro příkazy k vydání uživatelských dat: u YouTube Česká republika vykazuje nulové hodnoty.

To ale neznamená, že je český online prostor nedotčen. Počet lidských moderátorů, kteří posuzují obsah v češtině, je na YouTube 56.

Závěr

Ze zprávy je zřejmé, že YouTube postupně získává schopnost filtrovat veřejnou debatu, aniž by o kvalitě tohoto filtru existovala jakákoliv skutečná kontrola. DSA měl původně chránit občany před nejzávažnějším obsahem, jako je extremismus či dětské zneužívání. Ve skutečnosti však největší počet zásahů směřuje do kategorií, jejichž hranice jsou vágní a politicky citlivé. A pokud o tom, co smíme vidět, rozhodují převážně (Bruselem vynucené) algoritmy doplněné úzkou skupinou privilegovaných oznamovatelů, je na místě vážná obava, že se ochranný štít mění v nástroj skryté cenzury.