Pár dní po volbách do Poslanecké sněmovny jsem se sešel s Mgr. Tomášem Ondrejkou, který je v Českém telekomunikačním úřadu (ČTÚ), což je v Česku koordinátor digitálních služeb dle unijního nařízení Digital Services Act (DSA), pověřený dohledem nad dodržováním DSA.

Aplikaci DSA do českého práva se nám se SOSP zatím podařilo ve spolupráci s opozičními poslanci zabránit, nicméně většina legislativy už platí od loňska po celé EU a nás zajímala role ČTÚ a jeho možnosti, např. při vyřizování stížností uživatelů na neoprávněné cenzurní zásahy platforem nebo při aktivaci RRS (viz dále). Důležité je, že nepřijetím Zákona o digitální ekonomice, kterým se mělo nařízení DSA implementovat do české legislativy, nelze přijímat žádosti o certifikace důvěryhodných oznamovatelů (tj. nahlašovatelů obsahu, trusted flaggers).

Dvě zajímavé informace jsem se dozvěděl o použití Rapid Response System (RRS) před volbami.

Kdo požádal o aktivaci RRS před českými volbami?

Jak se ukázalo při rumunských prezidentských volbách, DSA lzezneužít ke skrytému ovlivňování volební kampaně pomocí Rapid Response System (RRS). Tento systém byl původně vytvořen před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024, aby šlo rychle nahlašovat citlivý obsah představující „hrozbu pro integritu volebního procesu“ a zamezit jeho šíření. Investigativa francouzského novináře Luçona však odhalila značnou neprůhlednost celého procesu, po jehož aktivaci mohou vybrané organizace prioritně nahlašovat sociálním sítím „problematický“ (tedy ani ne nelegální) obsah.

ČTÚ potvrdilo, že není součástí RRS, který u nás před říjnovými volbami aktivovala Evropská komise na žádost některého ze signatářů „Kodexu proti dezinformacím“. Těmi jsou v ČR pouze platforma Seznam a dvě nevládní organizace – český Demagog a slovenský GLOBSEC. První dva subjekty asi nepřekvapí, ten třetí však přímo volá po hlubším pátrání. Proč má slovenská nevládka financovaná převážně ze zahraničí (z EU, NATO, Google) rozhodovat o cenzurních zásazích v ČR před volbami? Připomeňme, že kvůli tlakům GLOBSEC na cenzuru platforem pod záminkou boje s dezinformacemi jí slovenská vláda zastavila státní dotace. Svoji bezpečnostní konferenci s tématy jako např. Ukrajina a hybridní hrozby pak organizace přesunula z Bratislavy do Prahy, kde získala záštitu prezidenta Pavla.

Zaujalo nás také, že ČTÚ je jedním ze státních úřadů, které zakoupily slovenský software Gerulata, využívaný na Slovensku před volbami k dehonestaci tehdejších opozičních politiků. Na základě jeho výstupů se vytvářely seznamy osob a alternativních médií, jejichž kanály byly pak v některých případech zablokovány. Podle sdělení ČTÚ používá úřad Gerulatu pouze na analýzu vazeb v síti TikTok, do níž nemůže vzhledem k restrikcím ve státní správě přistupovat přímo.

Ovlivňování voleb na síti TikTok?

Na rozdíl od informací v řadě výstupů mediálního mainstreamu (např. Česko odhalilo stovky proruských účtů, které se snaží ovlivnit volby v Deníku N nebo TikTok masivně ovlivňuje české sněmovní volby na webu veřejnoprávního Českého rozhlasu), v nichž se často přetřásá blíže neurčená ruská propaganda, jsme se dozvěděli následující.

Počet podivných TikTok účtů (tj. vznikly teprve nedávno, používají chybně český jazyk a generují tisíce příspěvků denně), které ČTÚ předalo platformě k vyšetření, byl v nižších stovkách. Důkazy o vazbách na Rusko nebyly objeveny žádné. A TikTok zasáhl, tedy odstranil, jen jednotky procent z nich. To znamená jednotky až malé desítky účtů! Mnohem větší počty (řádově tisíce účtů) maže s podezřením na boty (robotické účty) TikTok sám bez žádostí o kontrolu, ale to se děje i mimo volby a pravděpodobně ve všech zemích, podobně jako u jiných platforem.

Je neuvěřitelné, jakou paniku v „liberálních“ médiích spustí desítky TikTok účtů nahlášené nově vzniklou nevládkou. I takto lze v budoucnu ovlivňovat volební kampaň.

Stížnosti českých uživatelů proti cenzurním zásahům platforem

Podle sdělení Mgr. Ondrejky ČTÚ eviduje pouze 69 stížností českých uživatelů na neoprávněné cenzurní zásahy, většinou blokování celých profilů. Na Evropskou radu pro digitální služby do Irska (členy jsou koordinátoři digitálních služeb ze všech zemí EU) však mohli postoupit ke kontrole jen málo z nich, protože stížnosti neobsahovaly požadované informace dle DSA.

Proto v pokračování tohoto článku vybereme z Průvodce ČTÚ nařízením DSA nejdůležitější pravidla a podrobně vysvětlíme, jak má vypadat stížnost pro ČTÚ v případě, že vám platforma (např. Facebook nebo YouTube) neoprávněně smazala příspěvek nebo zablokovala profil. O obdržených a vyřízených stížnostech se vede na ČTÚ dokumentace, takže budeme schopni časem informovat, jaké je procento úspěšnosti a do jaké míry platformy v tomto směru dodržují DSA.