Kromě senátora Hughese by si měla česká média a naši zákonodárci všimnout také výroků soudce Nejvyššího soudu USA Clarence Thomase ohledně regulace Big Tech korporací (plný text zde). Zneužívání moci sociálních sítí zasahovat do obsahu se věnuje i publicistka Bari Weissová, která nedávno odešla z New York Times na protest proti omezování názorové svobody v redakci.

„Fakt, že tyto platformy nejsou jediným prostředkem pro šíření informací, na věci nic nemění. Člověk se vždy mohl rozhodnout, zda se vyhne placení mýta na mostě tím, že přeplave řeku nebo přejde údolí horskou stezkou. Ale při hodnocení velikosti tržní síly záleží na tom, zda jsou alternativy srovnatelné. A pro mnoho dnešních digitálních platforem nejsou… Globální platformy jsou dostatečně podobné firmám typu telekomunikační operátor a měly by být podobně regulovány na federální úrovni tak, aby nemohly (jako telco operátoři) bránit osobám uskutečnit hovor.“

Právník Jeff Kosseff, autor knihy „26 slov, které stvořily internet“ o článku 230 zákona DCA, označil Thomasovy výroky za „pozvánku pro soudní přezkum článku 230. Nebyl bych překvapen, kdybychom viděli, jak více států schvaluje legislativu regulující zásahy do uživatelského obsahu“. Podle dalších vyjádření se Thomasova slova týkají všech potřebných oblastí: 1) hrozby koncentrované tržní síly 2) Googlu jako strážce informační brány pro 90% světových uživatelů 3) faktu, že vláda outsourcuje cenzuru na soukromé firmy 4) potřeby regulace zásahů do obsahu jako u telco operátorů.

Na parlamentní strany, které nám vyjadřují podporu, se obracíme s otázkou, zda hodlají podobná opatření začlenit do svého volebního programu. O výsledku vás budeme informovat.