Na našich kanálech sociálních sítí každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. Průběžně publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za každý uplynulý měsíc. Dnes pokračujeme s výběrem za červenec.

Čím jsme se zabývali my v SOSP

Andrej Duhan, autor skvělé knihy Konzervativní revoluce, dopsal svou další – tentokrát věnovanou Trumpovi, hnutí MAGA a jejich významu pro Evropu. Měla by vyjít na podzim. Autor požádal Vlastimila Veselého o připomínky k rukopisu a ten si při čtení vybrané pasáže ukládal pro diskuse na našich akcích. Dohodli jsme se, že je zveřejníme formou článku a vy tak dostanete první ochutnávku z knihy a také nahlédnutí do toho, o čem budeme mj. debatovat 14.11. na Konzervativním fóru. Tady je první část jeho výběru. MAGA a trumpismus jsou obrovskou inspirací pro hnutí Make Europe Great Again v jednotlivých evropských zemích včetně ČR. Poučme se z toho, co dělá pro svoje občany – v oblastech jako migrace, svoboda projevu, dewokizace společnosti a vysoušení bažiny úředního deep state – a ptejme se, proč tohle pro nás v Evropě nikdo nedělá.

Letos má veřejnost větší možnost ovlivnit výběr laureátů našich Cen za svobodu projevu. Kromě nominací neznámých hrdinů přes online formulář můžete každý hlasovat v anketách jednotlivých porotců o tom, kdo se automaticky zařadí mezi finalisty. Polovina porotců již nechala na svých sítích své fanoušky hlasovat. Koho tedy fanoušci a sledující jednotlivých porotců a SOSP už vybrali? Markéta Dobiášová, investigativní novinářka a reportérka, Ilona Švihlíková, ekonomka, Cyril Svoboda, právník a diplomat, Jaroslav Turánek, profesor imunologie, Luboš Xaver Veselý, moderátor a zakladatel XTV a Radim Panenka, publicista, moderátor a spisovatel. Finalistů bude nakonec asi 4x více a přibudou mezi ně i organizace, kolektivy nebo projekty.

Londýnská Olympia hostila v červnu další konferenci ARC, která je protiváhou progresivistickým Aspenům, Globsecům, TEDům apod. Dan Vávra a Vlastimil Veselý tam sbírali kontakty a inspiraci pro doprovodný program našeho Konzervativního fóra 14.11. v Praze. Fotky, komentáře a doporučení na záznamy nejzajímavějších vystoupení včetně toho od M. Shellenbergera najdete v článku. Alliance for Responsible Citizenship (ARC) je mezinárodní konsorcium, jehož cílem je sjednotit konzervativní hlasy a navrhovat politická řešení založená na křesťanství a tradičních západních hodnotách. Vzniklo v roce 2023 na londýnské konferenci kolem kanadského profesora psychologie a politického komentátora Jordana Petersona. 

Na soudním jednání 13.7. ve věci naší žaloby na Rakušanovo Ministerstvo vnitra (MV), resp. Centrum proti hybridním hrozbám (CHH), mohli přítomní novináři slyšet, že náš návrh na mimosoudní dohodu nový ministr Lubomír Metnar (ANO) odmítl a přeje si tak pokračování soudního sporu. Zástupce týdeníku Respekt byl mezi nimi a poslal nám pak několik otázek, na které jsme mu korektně odpověděli. V grafice Respektu (ne v článku, ale na sítích) se přesto objevuje lež, že pokračování sporu je přáním SOSP, resp. jejího ředitele. Z tohoto důvodu zveřejňujeme celý text odpovědi, kde konstatujeme překvapení, že i pod novým ministrem obhajuje CHH praktiky a ideologické floskule předchozího vedení MV, dehonestuje obránce svobody projevu a jako silová složka státní správy (!) si osobuje roli arbitra pravdy.

Dění v ČR

Nejvyšší soud (NS) potvrdil trest 6 měsíců vězení s podmíněným odkladem na 2 roky pro bývalého disidenta Pavla Křivku za veřejné nošení mikiny se symbolem „Z“. Soud odmítl argument obhajoby, že použitý symbol není obsažen v žádném oficiálním seznamu zakázaných motivů. Namísto toho rozhodl, že svoboda projevu má své meze. Klíčový je dle NS skutečný význam symbolů v konkrétním společenském kontextu, který si soud interpretoval jako schvalování zločinu proti míru. Křivka, který byl odsouzen již komunisty za podvracení republiky kvůli parodii církevní mše, se tak stal obětí novodobé snahy trestat občany za jejich názory na zahraniční události. Pokud soudy začnou trestat na základě „kontextu“ místo litery zákona, otevírá se cesta k libovůli moci. Tento přístup vede k uplatňování dvojího metru, kdy určité symboly jsou stíhány tvrdě, zatímco jiné, stejně kontroverzní, jsou tolerovány. Svoboda projevu se tak stává rukojmím soudcovského aktivismu.

O digitálních právech občanů ČR rozhodují úředníci v Bruselu bez jakékoli demokratické kontroly. Úředník Digitální informační agentury (DIA) rozhodl o přidání povinné biometrické fotografie obličeje do evropské digitální peněženky bez konzultace s ministry. Váha jeho hlasu byla v daném výboru rozhodující, přičemž česká vláda o tomto kroku nebyla předem informována. Tento případ ilustruje širší trend, kdy se národní vlády vzdávají odpovědnosti za ochranu biometrických dat svých občanů ve prospěch nadnárodních struktur. Navzdory slibům o bezpečnosti navíc aplikace eDoklady, odesílala uživatelská data na zahraniční servery. Úřad pro ochranu osobních údajů nedostal možnost se k české pozici vyjádřit. Celý proces zavádění digitální identity tak postrádá transparentnost a mandát od voličů. Stát tímto krokem otevírá cestu k plošnému sledování pohybu a aktivit občanů v digitálním prostoru.

Učitelka na ZŠ v Havířově zařadila do výuky občanské výchovy a ruštiny v 9. třídě, „jejímž tématem bylo cestování po Rusku“, 8 minutovou ukázku z cestopisného videa Jakuba Zieby, který žije v ruském Volgogradu, kde absolvoval s červeným diplomem na státní univerzitě. Zieba je „známý zejména díky svým videím na YouTube, kde dokumentuje svůj každodenní život v Rusku“. Kauzu začal web Novinky, jehož redaktoři kontaktovali ředitele školy. Ten „se distancoval od postupu své podřízené a potrestal ji. Dostala vytýkací dopis, příští rok už nebude občanskou výchovu učit a na její další pedagogickou činnost dohlédneme formou hospitací“. Ředitel se omluvil žákům a poslal rovněž dopis jejich rodičům.

„Čerpá miliony ze státního rozpočtu, školí policisty, státní zástupce a soudce, má své lidi v poradních orgánech vlády, ovlivňuje zákony, … útočí na strany i politiky vládní koalice a před veřejností tají, kdo v ní pracuje.“ Jedna z nejvlivnějších politických neziskovek, která si prosadila nejgumovější paragraf omezující svobodu projevu o tzv. předsudečné nenávisti – In IUSTITIA o.p.s. Agendu kriminalizování kritiky sexuálních menšin či genderu neziskovka prosazovala v rámci projektu, který financovala Nadace OSF částkou 217 978 eur. Jen za minulé vlády dostala od MPSV a MSpr přes 60 mil. Kč. Veřejnost přitom nemá šanci se dozvědět, kdo v organizaci působí. V rejstřících jsou totiž skryty veškeré údaje o členech správní a dozorčí rady. Vydali příručku o předsudečných trestných činech a potřebě přísně trestat hate speech, jinde zase vysvětlují policistům, jak jednat s LGBTQ+ lidmi.

Signatář Charty 77 Jan Schneider vyzval k „dekoudelkizaci“ BIS, která se pod současným vedením podle něj změnila v propagandistický nástroj. Podstata jeho kritiky spočívá v tom, že civilní kontrarozvědka namísto neveřejné práce začala přes řízené úniky do spřátelených médií ovlivňovat veřejné mínění. To je v přímém rozporu se zákonem, podle kterého mají tajné služby informace předávat pouze určeným adresátům, nikoli veřejnosti. BIS pod aktuálním ředitelem čelí kritice za řadu blamáží, jako byl případ neexistujícího ricinového vraha, které poškodily důvěru v bezpečnostní složky. Zpravodajská služba se tak stala politickým hráčem, který nálepkováním ovlivňuje politickou soutěž v zemi. Zákon o zpravodajských službách vůbec nepředpokládá publikování výročních zpráv pro média, což se stalo běžnou praxí. Schneider varuje, že BIS se pod vlivem cizích vzorů odklání od své původní funkce ochrany státu k ochraně vládního narativu.

Dění v Evropě

Evropský parlament schválil obnovení výjimky pro plošné skenování soukromé komunikace bez soudního příkazu pod záminkou boje proti dětské pornografii (Chat Control 1.0) až do roku 2028. Vláda podpořila tento návrh navzdory předvolebním slibům, že plošnému šmírování zamezí. Algoritmy AI mají chybovost až 20 %, což znamená, že každá pátá soukromá zpráva může být chybně nahlášena policii. Proti zamítnutí výjimky hlasovali Luděk Niedermayer a Ondřej Kolář (Top09), Jan Farský (STAN) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Zastánci obnovení výjimky využili procedurální finty, kdy se nepřítomní poslanci fakticky počítali jako hlasující pro návrh. Paralelně probíhá jednání o trvalé verzi tohoto opatření, které by bylo pro platformy povinné a vztahovalo by se i na šifrovanou komunikaci, tzv. Chat Control 2.0.

Evropský parlament se chystá zahájit řízení proti straně Evropa suverénních národů (ESN), která sdružuje německou AfD (nyní nejsilnější), české (SPD), polskou Konfederaci, francouzskou Reconquête Erica Zemmoura, bulharské Obrození a další euroskeptická národní hnutí. „Více než 180 poslanců EP podepsalo žádost o spuštění ověřovacího mechanismu, v jehož rámci má Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace (APPF) posoudit, zda je činnost strany v souladu s hodnotami EU.“ Návrh podpořili frakce EPP (Lidovci), socialisté a Macronova Renew Europe. „Pokud bude zjištěno, že ESN nedodržuje základní hodnoty EU, může přijít o registraci jako evropská politická strana a zároveň ztratit nárok na financování.“

Francouzští senátoři navrhují před volbami 2027 dokument s 53 doporučeními namířenými na údajné dezinformace a manipulace. Jedním z klíčových návrhů je zřízení nezávislé observatoře dezinformací, která by měla pravomoc vyzývat platformy k „zneviditelnění“ nepohodlných uživatelů a vyzývat je, aby upravily své algoritmy. Senátoři chtějí častěji využívat předběžná soudní opatření, která umožňují do 48 hodin nařídit odstranění nepravdivých informací šířených v době voleb uměle, automatizovaně a ve velkém rozsahu.“ Dokument dále doporučuje, aby DSA jasně definoval pojem „dezinformace“ a „navrhuje zpřesnit rozdíl mezi pojmy „malinformace“, „dezinformace“ a „poruchy informačního prostředí“ a označit některé druhy obsahu za zvlášť citlivé, například klimatické či zdravotnické dezinformace.“

Tajná jednotka na manipulaci s veřejností, aneb Oddělení pro výzkum, informace a komunikaci (Research, Information and Communications Unit, RICU) působí v rámci britského ministerstva vnitra. Oficiálně má na starosti strategickou komunikaci a boj proti radikalizaci. Ve skutečnosti se věnuje hlavně propagandě a manipulaci s veřejným míněním. RICU založil bývalý důstojník MI6 v roce 2007, kdy mělo bojovat především proti islamismu. Dnes se věnuje převážně boji s tím, co vnímá jako pravicový extremismus… zpoza scény se snaží ovlivňovat reakce na „multikulturalismus“. Členové asistovali policejnímu sboru, který vyšetřoval vraždu Henryho Nowaka, a radili jim, jak „řídit narativ“. Někomu může RICU připomínat naše Centrum proti hybridním hrozbám pod Ministerstvem vnitra. Také původně vzniklo proti terorismu a časem se z něho stal útvar převážně ideologického aktivismu zaměřený na dehonestaci odlišných názorů, který poškozuje pověst konzervativních publicistů, médií a obránců svobody projevu.

O útocích na parlamentní opozici v Maďarsku pod vládou Petera Magyara mluví ve slovenském Markeru Daniel Deme, šéfredaktor Hungary Today. “ Po raziách skončili v rukách vyšetrovateľov stranícke archívy. Polícia zaistila dátové centrum Fideszu. Má zálohy a záznamy straníckych dokumentov, komunikáciu vedenia, dôverné správy. Polícia sa bude hrabať v mailoch, četoch a osobnej komunikácii Orbána a jeho ľudí… Súbežne s tým vláda a silové zložky rozbehli rozsiahle čistky. Terčom sú spravidla tie sily, ktoré presadzujú suverenistickú politiku. A ktoré vystupujú ako protiváha progresivizmu… maďarské verejnoprávne médiá nefungujú. Rádio Kossuth alebo hlavný kanál M1… Zatvorili to a teraz tam dosadzujú svojich ľudí. Zničili trebárs aj vzdelávacie inštitúcie ako Mathias Corvinus Collegium. Odobrali granty všetkým výskumným ústavom a think tankom, ktoré sa zaoberali otázkami národnej identity, alebo ktoré boli euroskeptické. Taktiež je tu prítomné zastrašovanie maďarských pravicových influencerov, polícia už dvoch zadržala.“

Dění v USA a jinde ve světě

V Kanadě byl schválen zákon C-9, který ruší dosavadní ochranu projevů učiněných v „dobré víře“ na základě náboženského přesvědčení. Každému odsouzenému za „nenávist“ nyní hrozí až dva roky vězení. V praxi to znamená, že náboženské vyznání již není jasnou obhajobou v případech údajných nenávistných projevů vůči identifikovatelným skupinám. Podobný trend vidíme ve Finsku, kde je poslankyně Päivi Räsänen již 7. rokem trestně stíhána za své křesťanské výroky o manželství a sexualitě. Tyto případy ukazují na snahu států vynutit si ideologickou shodu i za cenu potlačení svobody svědomí a víry. Dochází k posunu, kdy se z vyjádření tradičních hodnot stává právní problém a z řádných občanů pachatelé trestné činnosti. Tento útok na svobodu slova je globálním trendem, který podkopává základy pluralitní společnosti.

U dezinformací je patrné selhání odborné veřejnosti. Ta dlouho odmítala přiznat, že nejde o tvrdou vědu, ale spíš o snůšku hypotéz a dojmů, jež se akademici teprve za pochodu snaží testovat… Panika elit, postavená na předpokladu, že dezinformace představují zásadní problém, vedla k masivnímu financování výzkumu i k zájmu akademiků o granty, které by ovšem rychle zmizely, pokud by se ukázalo, že o tak velkou hrozbu nejde… obor se nedokázal shodnout ani na vymezení úplných základů – např. na tom, co vlastně „dezinformace“ jsou… Politici a komentátoři buď používají dezinformace jako vysvětlení všeho zla na světě, anebo je chápou jako rétorický nástroj, který vymysleli jiní politici a jejich spojenci. Americký novinář Jacob Siegel označil hrozbu dezinformací za „hoax století„. Populistická revolta se začala čím dál častěji interpretovat jazykem bezpečnostní hrozby, hybridní války a zákeřné psychologické manipulace. Ačkoli se bojovníci s dezinfo zaklínali láskou k demokracii, kterou je třeba chránit za každou cenu, jejich snažení bylo v důsledku postaveno na zaryté podezíravosti k demokratickému procesu i ke svobodnému informačnímu prostoru.