Na základě panelových diskusí na našich konferencích vznikl loni seznam doporučení pro nadcházející vládu. Podrobněji jsme rozpracovali především témata související se svobodou projevu a po vytvoření nové vládní koalice jsme je zaslali vládním stranám a hnutím.

Až na jedinou výjimku jsme nenavrhovali rozšiřování zákonných norem a státní byrokracie, ale naopak rušení přebytečných míst a nadbytečné legislativy. Rovněž jsme doporučovali odmítat jakékoli rozšiřování unijní legislativy na úkor národní suverenity.

Po úvodních 6 měsících je čas na první hodnocení.

Zrušení Stratkomu a metodiky KRIT

Jako první opatření koaliční strany slibovaly – a splnily – zrušení odboru strategické komunikace (tzv. Stratkomu vedeného plk. Foltýnem) na Úřadu vlády, který dostával desítky milionů Kč ročně pro tým, jehož složení odmítal zveřejnit. Náplní byla převážně státní propaganda zneužitelná k cenzuře pod záminkou „šíření dezinformací“.

S tím souvisí zrušení metodiky Krizového informačního týmu (KRIT) na Ministerstvu vnitra (MV), podle které se měly sledovat aktivity pracovníků veřejného sektoru s doporučením „včasně identifikovat osoby, které mohou šířit antisystémové nálady, pojmenovat je a zostudit“, a ukončení „antidezinfo“ projektů namířených proti vlastním občanům na všech ministerstvech a státních úřadech. Oba kroky lze hodnotit jen pozitivně.

Centrum proti hybridním hrozbám Ministerstva vnitra

To, co naopak na MV zůstává beze změny, je Centrum proti hybridním hrozbám (CHH), které nadále působí jako skupina politických aktivistů dehonestující publicisty alternativních médií, konzervativce a euroskeptiky. CHH se proslavilo mj. ideologickými články jako Mír jako kremelský propagandistický narativ nebo Středoevropská identita jako součást protizápadního narativu na kvazi-mediální scéně. Mnozí spekulují o tom, že tady vznikl seznam 20+ webů, které nechala Fialova vláda zablokovat.

Z vyjádření CHH k žalobě SOSP (už za nové vlády!) je zřejmé, že svoje postoje z doby ministra Rakušana nezměnilo a nadále označuje nepohodlné názory za dezinformace nebo konspirace a ideologicky nálepkuje nejen obránce svobody projevu, ale i široce uznávané osobnosti mediální scény jako Martinu Kociánovou z Radia Universum, Marka Stoniše z Deníku TO nebo Daniela Kaisera z Echo24, bývalou disidentku Lenku Procházkovou a dokonce i poslance vládní strany Radka Vondráčka.

Veřejnost tak z toho může nabýt dojmu, že se MV stále nevrátilo k zákonem vymezené roli politicky neutrální instituce a nadále pokračuje v ideologickém aktivismu z éry ministra Rakušana.

Sledování politiků Velitelstvím informačních a kybernetických sil Armády ČR

Podobným případem je nejasný stav ohledně nezákonných aktivit v Armádě ČR, jehož Velitelství informačních a kybernetických sil (VeInKyS) nechalo sledovat politiky a publicisty v rámci údajných cvičení Karel a Volby, přičemž docházelo dokonce k vytváření falešných profilů a aktivnímu vystupování na sítích. Veřejnost stále čeká na vyvození odpovědnosti a zjištění role náčelníka Generálního štábu Karla Řehky, který před pár dny potvrdil své politické ambice v dresu STAN.

V rámci akcí byl nasazen mj. software slovenské firmy Gerulata, který zneužívali k dehonestaci tehdejších opozičních politiků úřady na Slovensku. Na odpověď stále čeká otázka, zda je legitimní utrácet desítky milionů korun na to, aby vojáci (!) analyzovali sloh a jazykovou skladbu opozičních politiků a publicistů a zkoumali, zda se náhodou nepodobají narativu (výkladu), se kterým zadavatelé (vláda, ministr obrany, generální štáb?) nesouhlasí.

Odpovědnost za tuto kauzu nese Ministerstvo obrany, jehož vedení dosud nepředstavilo závěry vyšetřování ani jasně nevymezilo osobní odpovědnost. V této souvislosti je na místě také položit otázku, kdo konkrétně zodpovídal za sestavení seznamu webů/domén, které byly v únoru 2022 protiprávně zablokovány na pokyn Vojenského zpravodajství.

Zrušení koncesionářských poplatků

Významným krokem, který přivítala většinová veřejnost, bylo zrušení tzv. koncesionářských poplatků za pouhé vlastnictví televize, počítače nebo mobilu (Fialova vláda je dokonce rozšířila i pro organizace) od 1. 1. 2027. Vládní návrh však počítá s tím, že od roku 2027 budou Česká televize a Český rozhlas dále financovány přímo ze státního rozpočtu – podobně jako v řadě dalších zemí Evropy. To však nebylo přání těch, kteří volali po ukončení veřejného financování a přechodu na placenou službu, nicméně berme to jako první krok.

V souvislosti s tím jsme navrhovali zahájení veřejné diskuze o roli a míře financování ČT a ČRo a řešení konfliktů zájmů, např. u Václava Moravce, který byl současně koordinátorem procenzurního projektu CEDMO (součást celoevropského projektu EDMO, který má hrát významnou roli při posuzování soukromých médií a případných restrikcí vynucených unijním nařízením EMFA, viz dále). Je třeba dodat, že Václav Moravec mezitím z ČT odešel a založil si konkurenční projekt.

Konec financování ideologických projektů

Za jedno z nejdůležitějších opatření považujeme ukončení státního financování ideologických neziskovek a projektů prosazujících politickou agendu související např. s bojem proti „nenávisti“ a „dezinformacím“, což jsou nejčastější záminky k vytváření (auto)cenzurního tlaku a rozdmýchávání kulturních válek.

K rozsahu Trumpova DOGE mají dosavadní úspory a hloubka změn stále daleko, nicméně vláda zaslouží pochvalu za slibný začátek – minimálně na Ministerstvu zahraničních věcí (ministr Macinka), Ministerstvu práce a sociálních věcí (ministr Juchelka) a Ministerstvu životního prostředí (ministr Červený a zmocněnec Turek).

Pozitivně hodnotíme přesun některých agend, které mají blízko k woke ideologii a politickému aktivismu, z Úřadu vlády na ministerstva, kde by měly být vhodnější podmínky pro odbornou práci nezatíženou politickým aktivismem. V oblasti lidských práv je třeba vrátit jeho těžiště do obrany svobody projevu a rovnosti přirozených práv a důsledně odmítat zavádění pozitivní diskriminace, i kdyby se tak mělo dít proti tlaku EU nebo globalistických struktur.

Do budoucna bude velmi záležet na tom, jak vláda nastaví novou dotační politiku. Pro začátek by bylo nejefektivnější významně snížit rozsah a ponechat jen financování projektů na podporu infrastruktury v oblastech jako integrovaný záchranný systém, zdravotní péče, doprava nebo připravenost státu na energetické výpadky a řešení krizových situací. Je neúnosné nadále financovat desítkami milionů korun ideologické projekty např. omezující svobodu projevu pod záminkou předsudečné nenávisti.

Ale abychom jen nechválili – politickými neziskovkami a aktivismem je dlouhodobě pověstné Ministerstvo školství a tady bohužel nevidíme žádné změny v tomto směru (ministr Plaga). Situaci s CHH na MV (ministr Metnar) jsme zmiňovali již výše.

Zamítnutí nebo zásadní revize národní adaptace unijního nařízení DSA

Doporučovali jsme zamítnout nebo zásadně zrevidovat současný návrh Zákona o digitální ekonomice (ZDE), aby neobsahoval problematické body unijního cenzurního Digital Services Act (DSA) – např. při certifikaci „důvěryhodných oznamovatelů“ nebo při aplikaci vágně definovaných „systémových rizik“ apod.

Návrh zákona je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a momentálně se nachází ve druhém čtení ve výborech. SOSP přispělo rozsáhlým seznamem konkrétních doporučení, poznámek a pozměňovacích návrhů.

Na jedné straně máme pochopení pro implementaci bezproblémových částí DSA, které se týkají např. ochrany spotřebitele před podvodnými elektronickými transakcemi a kyberzločinem nebo mimosoudního řešení sporů pro stížnosti uživatelů na zásahy platforem. Na straně druhé dostala tato vláda od voličů mandát k odmítnutí unijní legislativy, která významně ohrožuje národní zájmy (např. ústavně chráněnou svobodu projevu), i  navzdory sankcím EU. 

Z jednání bylo zřejmé, že někteří ministerští úředníci ani zákonodárci si netroufají na úpravy, které mohou vyvolat nelibost Evropské komise – i v případě, že jde o národní adaptaci, která je v kompetenci českého Parlamentu. Na celkové hodnocení v této věci si však počkejme do třetího čtení ZDE na podzim.

Zamítnutí nebo zásadní revize národní adaptace unijního nařízení EMFA

Ve stejném duchu jsme doporučovali zamítnout nebo zásadně zrevidovat současný návrh mediálního zákona, aby neobsahoval problematické body unijního European Media Freedom Act (EMFA). I zde je pravděpodobné, že vládní koalice nebude ochotná návrh Fialovy vlády zamítnout a bude se snažit pouze zmírnit negativní dopady pozměňovacími návrhy ve druhém čtení. Návrh zákona je v gesci Ministerstva kultury.

Vytvoření sněmovního podvýboru pro svobodu slova

V rámci ústavně-právního výboru sněmovny byl vytvořen podvýbor pro svobodu slova, jehož předsedou byl zvolen Radek Vondráček (ANO) a místopředsedkyní Gabriela Sedláčková (Motoristé). 9. června proběhla první schůze. Jednání podvýboru mohou být nástrojem pro včasné projednávání aktuálních událostí dotýkajících se svobody projevu v ČR, zatím je však na hodnocení brzy.

Co zbývá aneb kde jsou změny zatím v nedohlednu

Zrušení paragrafu o „neoprávněné činnosti pro cizí moc“

Strany vládní koalice včetně premiéra Babiše před volbami slibovaly zrušit paragraf o „neoprávněné činnosti pro cizí moc“ v zákoně „LEX Ukrajina“ a v novele trestního zákoníku. Nyní se zdá, že pod tlakem zpravodajských služeb se postoje mění a volební slib nehodlají splnit. Podle našich informací se má pracovat na nové verzi paragrafu, která by alespoň nebyla tak zneužitelná jako ta současná.

Ve vůbec prvním případu využití (zneužití) tohoto paragrafu byl obviněn novinář čínského deníku, který pobýval v ČR 2 roky s povolením Lipavského Ministerstva zahraničí, jež mu akreditaci opakovaně prodlužovalo, za to, že „vytěžoval osoby z politického a akademického života“. Městský soud však vrátil kauzu k došetření a požaduje propuštění obviněného z vazby.

V každém případě jde u této legislativy o největší dluh nové vlády a patrně také o vliv Koudelkovy BIS, která si tímto vytváří podmínky pro snadné obvinění jakéhokoli nepohodlného cizince, novináře nebo aktivisty.

Návrh zákona o transparentnosti zahraničního financování nevládních organizací

V seznamu našich doporučení bylo vytvoření návrhu zákona typu amerického FARA (Foreign Agents Registration Act) z roku 1938, který by reguloval působení zahraničních vlivových aktérů a vyžadoval povinný zápis do veřejného registru pro všechny nevládní organizace, které jsou významně financovány ze zahraničí (např. překročením ročního průměrného příjmu ze zahraničí, resp. jeho podílu na svém rozpočtu).

Práce na první verzi návrhu zákona, kterou zpracovával poslanec Jindřich Rajchl (SPD-PRO), byla zastavena a zatím je nejasné, zda práce na nové verzi vůbec pokračují. To je bezesporu zklamání.

Zrušení diskriminační metodiky Ministerstva pro místní rozvoj o státní inzerci online

Stále nebyla zrušena metodika Ministerstva pro místní rozvoj z doby působení ministra Ivana Bartoše (Piráti), bránící státní inzerci v médiích, resp. na webech, jejichž černou listinu sestavují nevládní organizace jako spolek Nelež nebo Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Je samozřejmě otázka, zda má stát vůbec utrácet veřejné prostředky za komerční inzerci. Nicméně je-li taková politická vůle, nemohou být některá média předem vyloučena.

Příprava zamítavé pozice ČR k návrhu unijní legislativy o „hate speech eurozločinu“ 

Podle informací Ministerstva spravedlnosti rámcová pozice ČR odmítající návrh unijní legislativy o „hate speech eurozločinu“ zatím neexistuje. Tuto legislativní hrozbu by mělo být stále možné odvrátit národním vetem. Vzhledem k nedávnému překvapení s postojem české vlády k Chat Control, tedy k pokračující možnosti porušování listovního tajemství českých uživatelů internetu, kde nás překvapil souhlasný postoj ministra Metnara (ANO) i vícepremiéra Havlíčka (ANO), je třeba preventivně požadovat jasný distanc od tohoto unijního záměru, dokud je ještě čas.

Chat Control

Největším zklamáním z postoje české vlády v posledním půlroce jsou podpora zákazu sociálních sítí pro nezletilé (je fér dodat, že toto je vynucováno především Evropskou komisí), což může být podmíněno ověřením identity všech uživatelů (včetně pronásledovaných disidentů), a podpora prodloužení výjimky pro digitální platformy, aby mohly (a ony chtějí) plošně skenovat naši soukromou komunikaci včetně textových zpráv (bez souhlasu soudu!) – navzdory předvolebnímu ujišťování všech vládních stran, že jsou proti tomu. Na věci nijak nemění, že to podpořily všechny členské země EU, kterým se tím dává bianco šek pro nakládání s daty o všech hlášeních problematického obsahu.

Některé země ke svému hlasování dodaly písemnou výhradu, která naznačuje jejich další postoj v této věci. Brzy se tak můžeme dočkat tlaku Evropské komise a některých vlád na schválení Chat Control 2.0, které může zavést pro platformy povinné skenování včetně šifrované komunikace (i v aplikacích jako Signal a Whatsapp).

Nové hrozby pro svobodu projevu

Z nových hrozeb svobodě projevu, které se mezitím staly aktuálními, musíme v prvé řadě zmínit unijní strategii Evropský štít demokracie (EŠD, shoda názvu s českým projektem tří aktivistů, kteří budují kult Petra Pavla jako lídra opozice, není čistě náhodná) a program „AgoraEU“.

EŠD je plán EU zasáhnout do voleb ve členských zemích prostřednictvím cenzury milionů občanů na sociálních sítích pod záminkou „zahraničního zasahování do voleb“ a ochrany „pravdy“ před „dezinformacemi“. Prostřednictvím programu „Agora EU“ má být do roku 2034 napumpováno 3,2 miliardy eur z prostředků daňových poplatníků do deformace mediálního trhu, resp. do prounijních médií, které údajně „prosazují společné hodnoty“ a přispívají k „potírání dezinformací“. 

Již nyní je třeba domlouvat blokační menšinu v Radě EU a Evropském parlamentu, např. se státy V4. Podmínkou je však odmítavé stanovisko vlády a vyjasněná rámcová pozice ČR. K našemu překvapení jsme zjistili, že česká vláda tyto iniciativy dokonce podporuje – viz rámcová pozice z 27.01.2026 prezentovaná vícepremiérem Havlíčkem v Senátu z 25.03.2026 – „My celou iniciativu obecně podporujeme jako snahu posílit odolnost a reagovat na hrozby“ a potvrzená usnesením Výboru pro evropské záležitosti z 30.04.2026.

Závěrečná poznámka

Výše uvedený stav ukazuje zřetelně významnou změnu ve srovnání s procenzurním chováním předchozí vlády, nicméně mnozí voliči očekávali rychlejší nápravu excesů, především v případě politického aktivismu na silových rezortech. V tom vláda zatím zůstává na půli cesty.

Nová koalice dostala od voličů silný mandát bránit národní zájem, kam patří také svoboda projevu chráněná Listinou práv a svobod. Čím dál častěji se bohužel tento zájem (a programové prohlášení vlády) dostává do rozporu s unijní legislativou nebo dokonce jen s nezávaznými deklaracemi a rezolucemi EU.

Neustálé ústupky motivované čerpáním unijních dotací, které zbavují zemi posledních zbytků suverenity, jednou musí narazit na nepřekročitelné červené čáry. Bylo by fér je co nejdříve narýsovat nebo o nich nechat občany rozhodnout v referendu.

Pokud se každé druhé podvolení unijnímu tlaku (nebo jen autocenzurní opatrnost vedoucí úředníky k tomu, aby unijní orgány ani nedráždili a nesnažili se o rozsahu národních adaptací vyjednávat) bude omlouvat tím, že bychom jinak nedostali proplacené unijní dotace, nemá ani smysl tvořit programové prohlášení vlády nebo hodnotit soulad realizované politiky s ním. Pak jsme totiž už suverenitu ztratili a vláda má jen roli správce nebo místodržícího.