Na našich kanálech sociálních sítí každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. Průběžně publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za každý uplynulý měsíc. Dnes pokračujeme s výběrem za únor.
Čím jsme se zabývali my v SOSP
X napadá pokutu, kterou obdržela na základě unijního nařízení DSA. Činí tak s podporou právní organizace Alliance Defending Freedom (ADF) International. Případ zpochybňuje kombinovanou roli Komise jako regulátora, žalobce a soudce, která vyvolává obavy ohledně řádného procesu a právního státu. Pokud se zjistí, že relevantní aspekty DSA nejsou v souladu s jiným právem EU, mohla by být zrušena i konkrétní ustanovení v legislativě. V budoucnu by se k X mohly v právní námitce připojit i další velké platformy, stejně jako orgány EU a členské státy EU. DSA se nekontrolovaně zpřísňuje stále se rozšiřujícími přílohami bez souhlasu Evropského parlamentu a členských zemí. V rámci DSA bylo 87–99 % obsahu odstraněného na Facebooku a YouTube ve Francii, Německu a Švédsku zcela legálním projevem (6-7/2023).
Dění v ČR
Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení právní úpravy o „neoprávněné činnosti pro cizí moc“. Návrh podepsalo 24 senátorů, podle kterých je sporná úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná. Podle ÚS „základní skutková podstata je formulována poměrně široce“, nicméně zákon prý bude postihovat jen „skutky významné, tj. dosahující určité hranice společenské škodlivosti„. Případné obavy ze zneužití trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc ke stíhání osob pod „falešnou“ záminkou zajištění ochrany bezpečnosti považuje ÚS v tomto okamžiku za předčasné. Případné excesy při aplikaci dané skutkové podstaty mají v konkrétních případech korigovat obecné soudy. Čili vágní skutková podstata může být zneužita, ale obávat se je teď předčasné, neboť to případně napraví soudy.
Novinář odhalující korupci, akademik kritizující bezpečnostní politiku, neziskovka upozorňující na porušování práv – ti všichni se dnes musejí ptát: může být moje práce interpretována jako „činnost pro cizí moc“, ačkoli jsou opakem toho, proti komu má bránící se demokracie směřovat? Vadný legislativní proces bez připomínkového řízení a bez analýzy dopadů vyústil v neurčitou formulaci, kterou nyní bude muset vykládat praxe na případech konkrétních lidí, kteří budou vystaveni trestnímu řízení. O to problematičtější je, že ÚS tuto nedostatečnou legislativní práci fakticky posvětil. Zákon musí být jasný dnes, ne za 5 let a za cenu zničených životů. Demokracie se nebrání tím, že umlčí ty, kdo mluví. Brání se tím, že přesně vymezí, co je nepřípustné – a vše ostatní ponechá svobodné diskusi. Tento trestný čin by měl být dostatečně jasný nebo by měl být úplně zrušen.
Nový ministr spravedlnosti Tejc oznámil, že jednou z jeho priorit bude ochrana svobody slova. Téměř dvě pětiny lidí si podle nedávného průzkumu CVVM myslí, že se svoboda slova v Česku za posledních 10 let zhoršila. V programovém prohlášení nová vláda píše, že „svoboda slova je nedotknutelná“ a zavazuje se k „zamezení zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory či veřejné postoje“. Poslanci ANO už brzy po volbách oznámili, že by rádi zrušili trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, který zavedla minulá vláda. Krokem, na kterém v lavicích vládní většiny panuje shoda, je také osekání nařízení o digitálních službách (DSA). Dále se předpokládá, že přestane platit například také metodika ministerstva pro místní rozvoj z roku 2023, která státní organizace instruuje, aby nezadávaly inzerci na „dezinformační“ weby.
Publicista Z. Petráček z Lidovek si všímá, jak široký výklad používají někteří soudci při perzekuci občanů za údajné „popírání genocidy“, když jde o válku na Ukrajině. ,,Genocida je právní termín, který má být vyhrazen pro případy plánovaného, systematického, plošného vyhlazování definovaných skupin. Jasný je holokaust, patří sem vyhlazování Arménů v Turecku (1915), vláda Rudých Khmerů v Kambodži (1975-9) či krveprolití ve Rwandě (1994). Ale je dobré vědět, že sem nepatří každá agrese, každé krveprolití, a dokonce ne každý válečný zločin.“ Pavel Křivka je odsouzen na půl roku podmíněně za to, že v dubnu 2024 chodil po Pardubicích v mikině s písmenem Z a nápisem Za pobědu v azbuce. Za normalizace ho parodie na Rybovu vánoční mši přivedla do vězení. Do města v mikině prý vyrazil v reakci na každodenní propagandu ve prospěch Ukrajiny. Rozhodně odmítl, že prosté nošení oděvu může souviset s popíráním genocidy.
Okresní soud ve Žďáře nad Sázavou pravomocně zastavil trestní stíhání Svatopluka Beny, který čelil obžalobě kvůli svým výrokům o válce na Ukrajině a dalších tématech. Soudní spor se táhl od roku 2021. Podle soudu jeho jednání nenaplňuje znaky trestného činu. Čtyři roky soudních tahanic, tři kola u soudu a zásadní obrat. Návrh na zastavení přitom podala sama státní zástupkyně a vzdala se práva na podání stížnosti. Případ může ještě řešit přestupková komise.
Do e-mailových schránek českých poslanců v posledních měsících přistávaly výzvy k urychlenému schválení unijních zákonů od nezisky Lobbio. Za nevládkou, která prosazuje implementaci unijních cenzurních nařízení DSA a EMFA a zachování koncesionářských poplatků, stojí vlivová síť sponzorů Petra Pavla a struktur napojených na silné mediální a grantové organizace doma i v zahraničí. Loni pracovalo Lobbio s rozpočtem 17 mil. Kč. Velkou část poskytuje Aliance pro moderní stát, v jehož vedení figurují jména podnikatelů jako J. Barta, L. Winkler a další sponzoři Petra Pavla. Muchna, Vohánka a Winkler kromě toho zafinancovali vznik Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNŽ) a kteří iniciovali vznik projektu Deník N. Další významnou figurou je Robert Basch, který předtím působil jako ředitel Nadace Open Society Fund (Nadace OSF), jehož finančním partnerem je NFNŽ a Open Society Foundations, tedy nadnárodní rodina neziskovek George Sorose.
Až vláda odstraní z trestního zákoníku paragraf o „neoprávněné činnosti pro cizí moc“, jak slíbila, zůstane největší cenzurní hrozbou pro české občany unijní nařízení DSA. Připomeňme slova premiéra Andreje Babiše z jeho projevu na loňské mezinárodní konferenci CPAC. „Zákon o digitálních službách. Pod záminkou boje proti dezinformacím přináší cenzuru zadními vrátky. Platformy jsou tlačeny k odstraňování nejen nezákonného obsahu, ale i takzvaného, škodlivého“ – což je vágní a subjektivní pojem, který může znamenat cokoliv. Pod tímto zákonem, disentní názor může být považován za trestný. Nikdy bych si nemyslel, že se dožiji dne, kdy jsou lidé v Evropě vyšetřováni nebo dokonce vězněni za názory vyjádřené online. Tady nejde o bezpečnost. Jde o umlčování.“
Rozhovor s místopředsedou ústavně-právního výboru Liborem Vondráčkem o unijním cenzurním nařízení Media Freedom Act, které by měla sněmovna odmítnout. „K evropskému aktu o „svobodě médií“ jsme kritičtí dlouhodobě. Nelíbí se nám vytváření seznamů různých „dezinformačních“ médií ani dotování těch, která jsou vybrána jako správná. A už vůbec se nám nelíbí dotování neziskovek, které v tom mediálním prostředí mají působit. Vadí nám nedotknutelost těch privilegovaných factcheckerů, které získávají ohromnou moc. Pokud by to platilo, tak by bylo nesmírně obtížné kritizovat a zpochybňovat práci takových organizací, jako Demagog nebo Manipulátoři. […] jejich uplatňování patří právě do režimů, kterým se oni sami tolik posmívají. Třeba do čínského systému sociálních kreditů.Navíc hrozí, že pokud na tom EU bude trvat, tak to sítě jako X prostě odmítnou implementovat a raději z Evropy odejdou. A doplatili bychom na to nejvíce my uživatelé.“
V posledních letech jsme svědky toho, že některé z „politických neziskovek“ vytvářejí se státem a jeho institucemi – a také se spřízněnými, především veřejnoprávními médii – jakousi tichou alianci, nepřiznaný vlivový a mediální komplex. Některé státní instituce tak podléhají pokušení nejednat nestranně, ale fandit jen jedné straně, v našem případě liberálně progresivistickým vizím, velkoryse podporovaným rovněž institucemi EU. Pod pláštíkem prosazování „evropských hodnot“ tak dochází k manipulaci veřejné debaty, v níž je upřednostňována ta „správná“ strana. Mnohé z těchto „politických neziskovek“ např. lobbují za změnu zákonů, ale současně pobírají dotace ze státního rozpočtu, nebo jsou dokonce financovány ze zahraničí. Čili ovlivňují činnost státu – za státní peníze! Chceme jako voliči a jako daňoví poplatníci, aby se tak dělo?
Psycholog Petr Hroch veřejně oznámil, že vystupuje z nejmenované „vážené psychologické společnosti“ s tím, že je tam „odborná diskuse o rizicích afirmace tvrdě cenzurovaná a sebemenší kritické hlasy vymlčené hned v zárodku“. Poté, co se jeho prohlášení rozšířilo na sociálních sítích, hlásí jeho web, kde prohlášení zveřejnil, napadení a nutnost záchrany dat. Ve stejnou dobu je zablokovaný i jeho facebookový profil. Podle Hrocha je situace závažná už proto, že se týká nevratných změn a chirurgických zákroků, které odstraňují ženská prsa, pohlavní orgány a nasazují hormony, které proměňují tělo. „Tady se přece nebavíme o tom, jestli dítěti dovolíme obarvit si vlasy na zeleno, bavíme se o zásazích do zdravých lidských těl!“
Dění v Evropě
Interní pokyny TikToku ukazují, že v důsledku tlaku z Bruselu cenzurovala síť na Slovensku před parlamentními volbami 2023 následující výroky jako „nenávistné projevy“: „Existují pouze dvě pohlaví.“; „Děti nemohou být transgender.“; „Musíme zastavit sexualizaci mladých lidí/dětí.“; „Myslím si, že LGBTI ideologie, genderová ideologie a transgender ideologie jsou pro Slovensko velkou hrozbou, stejně jako korupce.“ Jak poukazují američtí zákonodárci, tato prohlášení nejsou „nenávistnými projevy“ – jsou to politické názory na aktuální otázky. Souhrnná zpráva TikToku po slovenských volbách uvádí, že v přímé reakci na žádost EK platforma zakázala 19 účtů. Američtí zákonodárci dospěli k závěru: „Celkově je rozsah cenzury nařízené DSA před slovenskými volbami v roce 2023 velmi znepokojivý.“
Obhájci cenzurního unijního nařízení DSA argumentují jeho částí, která může mít skutečně pozitivní přínos. A tím je možnost odvolat se proti smazanému příspěvku nebo blokaci profilu na platformě k arbitrovi mimosoudního řešení sporů (ODR: out-of-court dispute resolution) dřív, než se obrátíte na soud (pokud nebudete s verdiktem spokojeni). Verdikt ODR není pro platformu závazný, nicméně v některých případech může pomoci – na Slovensku dostal certifikaci první z nich – Central European Appeals Hub n. o. (CEAH) se sídlem v Košicích. Představuje se jako Stredoeurópske odvolacie centrum a vyřídit svoje podání můžete online a česky. Aby měli čeští občané a organizace možnost řádné reklamace a soudního přezkumu pro cenzurní zásah platformy, je náš požadavek od samotného vzniku. Ve sněmovně jsme za první Babišovy vlády podpořili návrh zákona asi 30 poslanců, který k něčemu podobnému směřoval.
Španělský premiér Sanchez posouvá zemi k cenzurnímu režimu, který má zabránit odporu občanů proti regularizaci 500 tisíc ilegálních migrantů. Vláda chce: – zakázat přístup k sociálním sítím osobám mladším 16 let. Platformy budou muset zavést účinné systémy ověřování věku (tedy konec anonymity); – zavést systém „sledování a kvantifikace“ toho, jak platformy „podněcují rozpory“ a „zesilují nenávist“; – proměnit „algoritmickou manipulaci a zesilování nelegálního obsahu“ v nový trestný čin; – aby manažeři platforem nesli právní odpovědnost za nedostatečnou cenzuru uživatelského obsahu; – spoluprací se státním zástupcem vyšetřovat a stíhat prohřešky, kterých se dopustily Grok, TikTok a Instagram.
Francouzská policie podnikla razii v pařížské kanceláři sítě X. Odbor prokuratury pro boj s kybernetickou kriminalitou zkoumá mj. podezření ohledně šíření dětské pornografie, generování sexualizovaných fotografií osob bez jejich souhlasu a popírání zločinů proti lidskosti. Vyšetřování zahájila loni na základě stížnosti na zaujatost algoritmů a později ho rozšířila v reakci na stížnosti na fungování systému Grok založeného na umělé inteligenci. Prokuratura při vyšetřování spolupracuje s evropským policejním úřadem Europol. Elon Musk a bývalá šéfka sítě X Linda Yaccarinová jsou předvoláni k výpovědi. Když tedy nabídnete uživatelům platformu, kde každý smí vyjádřit svůj názor na zahraniční dění, tak vám hrozí obžaloba z popírání genocidy. Francie se tímto přidává k Velké Británii a Německu coby cenzurním velmocem Evropy.
Francouzská policie podnikla razii v pařížské kanceláři sítě X. Odbor prokuratury pro boj s kybernetickou kriminalitou zkoumá mj. podezření ohledně šíření dětské pornografie, generování sexualizovaných fotografií osob bez jejich souhlasu a popírání zločinů proti lidskosti. Vyšetřování zahájila loni na základě stížnosti na zaujatost algoritmů a později ho rozšířila v reakci na stížnosti na fungování systému Grok založeného na umělé inteligenci. Prokuratura při vyšetřování spolupracuje s evropským policejním úřadem Europol. Elon Musk a bývalá šéfka sítě X Linda Yaccarinová jsou předvoláni k výpovědi. Když tedy nabídnete uživatelům platformu, kde každý smí vyjádřit svůj názor na zahraniční dění, tak vám hrozí obžaloba z popírání genocidy. Francie se tímto přidává k Velké Británii a Německu coby cenzurním velmocem Evropy.
Evropská komise rozhodla, že TikTok porušuje DSA a hrozí mu pokuta. Jako jádro problému označila EK funkce, jako je nekonečné posouvání videí, kdy obsah nikdy „nekončí“, automatické spouštění dalšího klipu bez jakéhokoli kliknutí, neustálé notifikace lákající zpět do aplikace nebo personalizovaný algoritmus. Ten uživatelům podsouvá obsah, který se jim líbí, aby na aplikaci strávili co nejvíce času. TikTok podle šetření dostatečně neposoudil, jaký vliv mohou jednotlivé prvky mít na fyzickou či psychickou pohodu jejích uživatelů, převážně nezletilých či zranitelných osob.
Německá neziskovka žádá dle DSA síť X o interní data o maďarských volbách, aby zjistila, zda je neovlivňují ruské zájmy. Neziskovka Democracy Reporting International má roční příjmy kolem 8 mil. eur a jejími donátory jsou: EU fondy, německá vláda, Stiftung Mercator, USAID a Open Society Foundations (George Soros). Německý soud už se usnesl, že je to v jeho jurisdikci a rozhodl, že Musk musí požadovaná data vydat, jinak mu hrozí další pokuta. Západní země (jako UK) často financují projekty na podporu demokracie, volební účasti, boje proti dezinformacím v postkomunistických zemích – to se bere jako legitimní. Ruské troll farmy nebo čínské vlivy se naopak vnímají jako skryté ovlivňování s cílem destabilizace. Filantropové jako třeba Soros podporují liberální agendu, tj. financují i přímé politické aktivity, které korespondují s jejich politickými zájmy a DSA jim tímto dává do ruky bič. Píše Angelika Bazalová dle informací ze serveru Politico.
V rozhovoru pro Neue Zurcher Zeitung popisuje A. Lowenthal architekturu řízení veřejného mínění v průmyslovém měřítku v Německu. Jeho výzkum mapuje cca 330 propojených aktérů, mezi něž patří federální agentury, ministerstva, veřejně financované nevládky, univerzity, fact-checkery, think tanky a nadace. Lowenthal nastiňuje uzavřenou zpětnovazební smyčku, ve které se politický úsudek zpracovává do technické expertízy a poté se vrací veřejnosti jako neutrální pravda. Nevládní organizace byly kdysi hlídacími psy proti vládě. V Německu nyní fungují jako rozšíření státních kapacit a otevřeně koordinují svou činnost s ministerstvy a regulačními orgány. Spolupráce s vládou již není vnímána jako střet zájmů; je to základní linie. Programy jako Demokratie leben! rozdělují ročně asi 200 mil. eur a udržují rozsáhlý ekosystém, jehož úkolem je bojovat proti „nenávisti“, „extremismu“ a „dezinformacím“.
Dětská peněženka je postavena na stejných technických specifikacích jako verze pro dospělé, kterou má EU nabídnout občanům evropských zemí do konce roku 2026. Komise tím spojuje dva projekty – ochranu dětí online dle DSA a zavedení digitálních identit dle eIDAS. Zjednodušeně řečeno se při logování do platforem využije vaší digitální občanky. Tím potvrdíte svůj věk, a tedy způsobilost k použití dané služby. Příslušné DSA směrnice mají zajistit“přiměřená a úměrná opatření” k ochraně nezletilých při zachování jejich soukromí. Realita technického návrhu dle eIDAS však tento slib nenaplňuje. Pokud nemá být digitální identita v praxi nevyhnutelná, pak nesmí být jejím použitím podmíněno používání žádných služeb, včetně sociálních sítí. Svoje děti rozhodně chraňme, využívejme prověřené nástroje rodičovské kontroly.
Dění v USA a jinde ve světě
Republikánská část justičního výboru amerického Kongresu vydala zprávu o značném zhoršení demokracie v EU a varování, aby EU zanechala snah o ilegální ovlivňování voleb evropských státech a zavádění stále větší cenzury pomocí nařízení DSA. Zpráva předkládá důkazy, že EU aktivně cenzuruje legální obsah, který je v rozporu s její agendou, a že zasáhla do nejméně 8 evropských voleb. Zástupci EU se scházejí se zástupci platforem a vyvíjejí na ně tlak, aby před hlasováním cenzurovali politické projevy. Před nizozemskými volbami 2023 udělila Evropská komise tehdejšímu ministru vnitra dokonce statut „důvěryhodného oznamovatele“, který má právo žádat o prioritní cenzuru podle DSA. Muskova síť X nespolupracovala. Platforma, které EU ukládá drastickou pokutu podle DSA a jejíž kanceláře byly předmětem razie ve Francii.
,,Vypadá to, že ta úroveň potlačování a jak moc Severokorejci tlačí na to, aby se nějaké informace nedostaly do země, zní přesně jako to, jakým směrem se nyní ubírá Evropská unie.“ Nejen poslanec Sněmovny reprezentantů Russell Fry a Lorcan Price, právní zástupce Alliance Defending Freedom, probírali na slyšení justičního výboru Sněmovny reprezentantů, jak eurounijní Digital Services Act kromě Evropy samotné dopadá i na Američany a na platformy sociálních sítí. Co se bude moci říct ve Spojených státech, si nebudeme dost možná na základě této legislativy přečíst v Evropské unii.
Rusko zcela zablokovalo platformu WhatsApp vlastněnou americkou firmou Meta Platforms, která má v Rusku na 100 milionů uživatelů. Podle úřadů nedodržovala ruské zákony, což se týká pravděpodobně požadavků na sdílení informací při vyšetřování terorismu, podvodů apod., na ukládání dat o uživatelích na serverech v Rusku a na odstraňování ilegálního obsahu. Občanům v Rusku se nyní doporučuje používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají. Některé doménové názvy spojené s WhatsApp zmizely z národního registru doménových jmen. To znamená, že přístup byl možný pouze pomocí VPN. Zásah proti WhatsApp je vyvrcholením šestiměsíčního tlaku na platformu. Odráží širší snahu ruských úřadů v době války vytvořit a mít pod kontrolou komunikační infrastrukturu..
„Úřady se rozhodly začít zpomalovat komunikační platformu Telegram v Rusku,“ potvrdil cenzorský úřad Roskomnadzor. Důvodem podle něj je, že provozovatel nedodržuje ruské zákony a nepodniká reálná opatření proti podvodům. Požaduje, aby servery Telegramu byly v Rusku a aby na platformě byla zavedena opatření, která budou předcházet terorismu a extremismu. Tento krok ale vyvolal širokou kritiku od vojenských blogerů, kteří varovali, že platformu Telegram hojně využívají ruští vojáci bojující na Ukrajině a že její omezení by narušilo vojenskou komunikaci. Telegram tak navzdory oznámení z velké části funguje normálně. Ruská vláda už zablokovala velké sociální sítě jako X, Facebook a Instagram.
Soudy v Rusku uložily pokuty službám Telegram a Google. Google (skupina Alphabet) má zaplatit přes 5,9 mil. Kč za to, že umožňoval stahování služeb VPN přes obchod s mobilními aplikacemi Google Play. Telegram 1,9 mil. Kč za neodstranění obsahu souvisejícího s alkoholem a komunitou LGBTQ+. Telegram soudy potrestaly dvěma pokutami v celkové výši téměř 11 milionů rublů. Podle prvního z rozsudků musí Telegram zaplatit téměř milion Kč za to, že odmítá odstranit a pomáhá šířit podle soudu nepravdivé informace o ruské armádě, nelegální prodej alkoholických a tabákových výrobků a neoprávněné nakládání s osobními údaji. Druhý rozsudek platformě uložil pokutu 1,84 mil. Kč za to, že odmítla odstranit obsah, který soud označil za výzvy k extremistické činnosti.
Odpovědět