Na našich kanálech sociálních sítí každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. Průběžně publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za každý uplynulý měsíc. Dnes pokračujeme s výběrem za listopad.
Čím jsme se zabývali my v SOSP

Na 5. výročním setkání naší společnosti v pražském divadle Royal jsme udělili další ceny za svobodu projevu. V kategorii jednotlivců porota ocenila kardinála Dominika Duku a amerického aktivistu Charlieho Kirka, právníky Radka Suchého a Tomáše Nielsena a publicisty Ivana Hoffmana a Pavla Šika. V kategorii projektů a organizací pak Nadační fond Svědomí národa, web Sýr zdarma a mezinárodní právní společnost ADF International, která je v Evropě hlavním hlasem odporu proti cenzurnímu nařízení DSA. Podrobnější zpráva včetně odkazů na medailonky laureátů, fotografie a kompletní záznam zde. Obdrželi jsme celkem 3338 platných nominací od 1 683 nominujících. Nominovaných bylo 369 jednotlivců a přes 300 projektů či organizací.
Vybíráme zkrácené formulace nejdůležitějších pravidel z průvodce ČTÚ nařízením DSA, na které se nás často ptáte, a k některým připojujeme vysvětlující komentáře. ČTÚ zatím eviduje jen 69 stížností, z nichž většinu nemohl postoupit dál kvůli chybějícím údajům. Proto je třeba zasílat stížnosti podložené co největším množstvím důkazů – web adresa, printscreeny a kopie vaší komunikace s platformou. Návod k tomu je v článku. Posílejte nám stížnosti v kopii, budeme na ČTÚ pravidelně zjišťovat, jak byly vyřízeny.
Naším zvláštním hostem, který předával jednu z cen, byl letos ředitel maďarského think-tanku MCC (Kolegium Matyáše Korvína), Dr. Zoltán Szalai. MCC pod jeho vedením vyrostlo v jednu z největších soukromých vzdělávacích institucí v Evropě. Podporuje mladé talenty, organizuje vzdělávací akce a vydává strategické studie. Její výzkumné centrum MCC Brussels se zaměřuje na mapování unijní agendy a právě na obranu svobody projevu. Na setkání, které předcházelo večernímu udílení cen, jsme společně s poslanci všech tří stran/hnutí nastupující vlády diskutovali obnovu spolupráce mezi zeměmi V4, vytváření udržitelného prostředí pro obranu národní suverenity proti progresivistickým agendám Evropské komise.
Vlastimil Veselý odpověděl na otázky Epoch Times k listopadu 1989 a za co se tenkrát demonstrovalo. 1. zrušení ústavního principu, že právo zastávat vedoucí pozice a mít přístup do médií má jen nějaká „avantgarda“, která si myslí, že je vyvolená a má patent na rozum. 2. svobodné demokratické volby. 3. svobodu projevu. Tedy možnost cokoli a kohokoli veřejně kritizovat beze strachu, že kvůli tomu budu vyšetřován policií nebo ohrozím svou pracovní kariéru. 4. svobodu podnikání. Tedy možnost založit firmu nebo živnost bez toho, aby úředníci rozhodovali o vlastnictví výrobních prostředků, cenách nebo o tom, jaké zaměstnance přijmeme. 5. svobodu cestovat do zahraničí. Nikoli zrušení hranic nebo kontrol těch, kteří chtějí vstoupit na naše území. 6. suverenitu naší země, o níž mají rozhodovat občané přes volené parlamentní zástupce a vládu. Tedy konec podřizování se cizí mocnosti, která rozhoduje o našich zákonech ve jménu „omezené suverenity“.
Dění v ČR

Pavla Křivku odsoudil Okresní soud na 6 měsíců podmíněně s odkladem na 2 roky. Bývalý politik loni chodil po městě v mikině s velkým písmenem Z na hrudia menším nápisem Za pobědu (Za vítězství) v azbuce. „Podle obžaloby vyjadřoval podporu ozbrojeného útoku Ruska na Ukrajinu a veřejně tak schvaloval zločin proti míru, čímž se provinil popíráním, zpochybňováním, schvalováním a ospravedlňováním genocidy.“ „Státní zástupkyně míní, že Křivka nosil mikinu záměrně jako „oděv válečného štváče“. Pokoušel se tak iniciovat nenávist vůči Ukrajině a Ukrajincům.“ Křivka byl v 80. letech odsouzen za pobuřování a podvracení republiky. Za zesměšňování Brežněva si odseděl dva a půl roku vězení.
Krajský soud potvrdil devítiměsíční podmíněný trest s odkladem na 28 měsíců Lubomíru Boušemu, který na síti Facebook zveřejnil desítky příspěvků, ve kterých vychvaloval činy ruského prezidenta Putina a podporoval ruskou agresi na Ukrajině. Podle soudu se měl provinit „popíráním, zpochybňováním, schvalováním a ospravedlňováním genocidy tím, že psal příspěvky na Facebook ode dne vpádu Ruska na Ukrajinu do dubna 2023“. Obžalovaný tvrdí, že „na sociální síti neměl žádný profil, takže žádné příspěvky psát ani nemohl“. Příspěvky byly podle soudkyně „za hranou“. „Jednání obžalovaného je natolik společensky škodlivé, že je vyloučený jiný než trestní postih.“
Česká vláda by měla také po svých partnerech v Norsku, Evropské unii nebo třeba ambasádách spojeneckých zemí jako Kanada či Británie požadovat, aby přestali s „vydržováním skupin, které doma aktivně vystupují proti politice vlády„. Daniel Kaiser: „z pěti nevládek, které dohromady tvoří Jsme fér, kampaň za manželství pro homosexuály, dvě nezveřejňují účetní závěrku, byť to už dnes mají povinné ze zákona. A i organizace, které účetní závěrku zveřejňují, nemusejí uvádět, na jakou činnost peníze od ministerstva dostaly… Zelené neziskovky za Fialovy vlády vedly kampaň proti záměru nechat v běhu uhelné elektrárny alespoň do r. 2033… Co si to Brusel dovoluje, zapojovat se na jedné straně do politických střetů uvnitř vlády členského státu? Tohle musí skončit.“
„Stát nemůže cenzuru provádět otevřeně, a tak ji deleguje na vlastníky platforem a politické neziskovky… Zatímco běžné NGOs, například klub modelářů nebo lukostřelců, směřují své aktivity směrem dovnitř ke svým členům – modelářům, lukostřelcům; politické NGOs upínají svoji pozornost směrem ven, tzn. mimo svou členskou základnu. Jejich snahou je přetvářet kolektiv a vychovávat celou společnost. […] Politické strany nemohou jen tak svévolně prosazovat politická témata z veřejných prostředků, pokud je nemají odhlasovaná v Parlamentu. Politickým neziskovkám stačí pouze své záměry zamaskovat za nějaká bohulibě znějící hesla jako např. sociální spravedlnost, rovnoprávnost, boj proti klimatické změně… Stát k nim pak nasměruje prostředky daňových poplatníků […].“ popisuje Tomáš Zítko.
Dění v Evropě

EU udělala další krok k přijetí mimořádně rizikového nařízení Chat Control. Návrh získal podporu kvalifikované většiny v Radě EU (proti hlasovaly ČR, Polsko, Slovensko a Nizozemí, Itálie se zdržela) a míří do klíčového vyjednávání s Evropským parlamentem. „Legislativa umožní plošné skenování veškeré soukromé digitální komunikace Evropanů, a zároveň má obsahovat výjimku pro státní komunikaci – tedy politiky, vlády a úřady. Právě tato asymetrie budí zvláštní pozornost: občané by měli být pod drobnohledem, zatímco ti, kdo pravidla přijímají, by se ocitli mimo něj. […] V nově přijaté verzi má jít o model, kde by plošné skenování zpráv uživatelů bylo pouze „dobrovolnou“ možností, kterou platformy mají. Poskytovatelům se povolí, že mohou masové monitorování praktikovat bez potřeby soudního povolení či podnětu od policie.“
Andrew Lowenthal, australský výzkumník svobody projevu a zakladatel iniciativy liber-net publikoval výsledky zkoumání „německé cenzurní sítě“. „Podle jeho studie je více než 330 státních úřadů, nevládek, nadací, vědeckých institucí, mediálních domů a firem volně nebo úzce propojeno v síti, která je v mnoha případech financována státem a jedná v jeho zájmu. […] Mezi klíčové aktéry patří tzv. „trusted flaggers“ (ověření nahlašovatelé), údajně soukromé organizace, které na státní zakázku a s pověřením Spolkového úřadu pro síť prohledávají internet s cílem najít nenávist a podněcování. […]“ „v centru jsou tzv. „dezinformace“… vláda zvýšila státní dotace na boj proti dezinfo z téměř 5 mil. eur v roce 2020 na více než 27 mil. loni, což představuje nárůst o téměř 450 %. „
Polský prezident Karel Nawrocki ve svém projevu na Karlově univerzitě odmítl schválení cenzurní legislativy DSA. Polsko a ČR patří stále k zemím EU, které DSA dosud nepřevzaly do národní legislativy. „… se vyslovujemepro odmítnutí nařízení o digitálních službách (DSA). Myšlenka jakékoliv cenzury je polské politické kultuře cizí.“ „Existují síly, které usilují o vytvoření centralizovanější EU a využívají federalizaci jako zástěrku, jíž tento proces zakrývají. Podstatou tohoto procesu je zbavení členských států – s výjimkou dvou největších – jejich suverenity. […] Prosazuje se představa, že EU si může pravomoci svěřovat sama. Uplatňuje se nadřazenost suverenity institucí EU nad suverenitou členských států. Navzdory rozšířenému přesvědčení není Polsko […] nepřítelem EU. Je pouze v opozici vůči politickému proudu, který v současné EU dominuje.“
Ukrajina zasahuje i proti doménám z třetích zemí, opozičním webům i vlastním občanům. „Ví např. švýcarský časopis Weltwoche, že Ukrajina blokuje jeho doménu? Tuší GlobalResearch nebo ZeroHedge, že Ukrajina zapovídá přístup na jejich stránky? Proč Ukrajinci nesmějí číst blog německého prof. Streecka?“ „Někteří novináři si povšimli i zásahů Ukrajiny proti rumunským, moldavským a řeckým serverům, které se svezly v jedná várce se zásahem proti Maďarsku… Spoustu takových serverů Ukrajina blokuje i na německé scéně… K dříve zmíněným příkladům můžeme přidat např. zákaz německého týdeníku Freitag a Overton Magazin.“ “ Dovedete si představit, že by ČR během svých snah o vstup do EU zablokovala stranu předsedy vlády některé ze zemí, které už v EU jsou? Třeba stránku politické strany vedené německým kancléřem? Ukrajina už od března blokuje přístup na web strany SMER […]“
Generální ředitel BBC a výkonná ředitelka zpravodajství a publicistiky oznámili rezignaci. „Ne pouze kvůli změněnému projevu Trumpa, ale i kvůli reportážím z Gazy, kde interní zpráva poukázala na prokazatelný propalestinský a anti izraelský bias. […] Můžeme za tím hledat spiknutí, ale podle mého funguje Occamova břitva, redaktoři BBC Trumpa (stejně jako Netanjahua) nesnáší, protože během let obsadily redakce houfy progresivních aktivistů stejně jako u veřejnoprávních institucí v Německu nebo u nás a ti pouze přebírají zpravodajství ze stejně složených redakcí a agentur. Zvykli si na to, že mohli léta realitu posouvat do směru, který jim vyhovoval. A když se svět nevyvíjel, jak si přáli, tak místo toho, aby ubrali a vrátili se k novinařině, začali manipulovat až tak hodně, že se to stalo zřetelné a viditelné i pro ty, kteří tomu léta nevěřili.“ píše Pavel Šik.
Skandál BBC odstartovalo uniklé interní memorandum bývalého externího poradce Prescotta, které popisovalo „závažná a systematická selhání nestrannosti“ v klíčových pořadech veřejnoprávní TV. „Podobné zkreslení se objevilo i v českých médiích. Zatímco mainstream obviňoval Trumpa, Rádio Universum upozorňovalo, že v projevu zaznělo „mírumilovně a vlastenecky“, ale televize ABC a CBS tuto pasáž vystřihly. Už v roce 2022 zveřejnil deník Epoch Times dokumentární film „Skutečný příběh 6. ledna“, který […] vykresluje celý incident v úplně jiném světle.“ „Trump ukázal, že obrana svobody nemusí být jen rétorikou, ale konkrétním činem. Místo planých slov přijal kroky, které mají zastavit ideologické deformace amerických institucí… Orbán a Trump společně ukazují, že vzdor ideologickému diktátu není extremismem, ale aktem odvahy.“
„Progresivní svazáci v mainstreamových médiích, školách i korporacích nám neustále líčí EU jako svazek bratrské pomoci – podobně jako kdysi komunisté líčili Sovětský svaz. […]“ „Podle kritiků už německá justice neslouží právu, ale politice. […]. Bývalý mluvčí a poslanec Zelených Benedikt Lux otevřeně prohlásil: „Vyměnili jsme vedení téměř všech bezpečnostních složek – policie, státního zastupitelství i tajné služby – a dosadili tam ty správné lidi.“ […] V případě Norberta Bolze sehrály klíčovou roli udavačské politické neziskovky, které v Německu vyrostly jako houby po dešti. Jejich úkol je prostý – nahlašovat „nežádoucí obsah“ a posílat podněty k vyšetřování.“ „Lidé se bojí mluvit, sdílet názory, psát příspěvky. Podle průzkumů už jen 46 % Němců věří, že mohou svobodně říkat, co si myslí. […] Svoboda slova není luxus, ale základní kámen demokracie. Když se lidé bojí mluvit, mizí pluralita i důvěra v instituce.“ Píše Tomáš Zítko.
„Na Západě se zrodil nový dvojí metr. Lékař, který jedná podle svého svědomí, končí u soudu – zatímco pachatel znásilnění odchází domů s podmínkou. Pandemie covidu v Německu ukázala, jak snadno se z práva může stát nástroj vymáhání poslušnosti. Britské soudy mezitím trestají lidi za slova, nikoli za činy. Pod rouškou „pokroku“ se tak do Evropy potichu vrací inkvizice – tentokrát v hávu progresivistické ideologie ESG.“ „Demokracie umírá, když se přestane měřit stejným metrem. Když se trestá přesvědčení místo činu, a chrání se skupiny místo obětí. Když odvaha říkat pravdu vyžaduje víc statečnosti než spáchat zločin. Západní Evropa se ocitla v bodě, kdy zákon nechrání všechny stejně – chrání jen ty „správné“. A právě proto musí střední Evropa zůstat tím, čím pro nás kdysi býval Západ – ostrůvkem svobody a zdravého rozumu. Svoboda bez spravedlnosti není svoboda, ale jen privilegium těch, kdo mají moc ji definovat.“
Dění v USA a jinde ve světě

Operaci Arctic Frost říkají v USA skandál století. Nejdříve vyšlo najevo, že FBI nezákonně monitorovala telefony několika prominentních republikánských politiků. Kongresová komise zveřejnila další informace, ze kterých vyplývá, že v hledáčku Bidenovy FBI bylo přes 400 výrazných osobností a organizací, které podporovaly Donalda Trumpa. FBI kontrolovala jejich telefonní hovory nebo finanční záznamy. Jednou ze záminek pro sledování byly jejich pochyby o důvěryhodnosti prezidentských voleb v roce 2020. Cílem operace bylo navždy odstranit hnutí MAGA Donalda Trumpa z americké politiky… Který režim se vyznačuje tím, že využívá státní policii k tajnému sledování svých politických oponentů?
Americký novinář John Rosenthal ve svém komentáři o hrozbách eurounijní legislativy DSA píše: „Ve své průběžné zprávě varoval Výbor pro soudnictví americké Sněmovny reprezentantů, že „důvěryhodní oznamovatelé“ podle unijního cenzurního nařízení DSA nejsou skutečně nezávislí – zejména na vládách EU, které je koneckonců jmenují a v některých případech i financují – a že budou zvyšovat tlak na platformy, aby cenzurovaly obsah.“ „LinkedIn během šestiměsíčního období odstranil dalších téměř 24 000 položek jako nenávistné a přes 12 000 položek jako údajné dezinfo.“ Oboje je v USA ústavně chráněným projevem. „DSA vyžaduje, aby platformy zmírňovaly „systémová rizika“ údajně vyplývající z projevů, které nejsou „nelegální“, ale jsou považovány za „škodlivé“.“

Odpovědět