Na našich kanálech sociálních sítí každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. Průběžně publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za každý uplynulý měsíc. Dnes pokračujeme s výběrem za srpen.
Čím jsme se zabývali my v SOSP
Novela zpřísňuje postihy trestných činů z tzv. předsudečné nenávisti a rozšiřuje okruh chráněných menšin – k národnosti, etnicitě nebo vyznání se přidaly sexuální orientace, zdravotní postižení a „anebo pro jeho skutečnou nebo domnělou příslušnost k jiné skupině osob“. Tím se otevírá nekonečné množství možností. Dále se zde opět objevuje vágní paragraf o „neoprávněné činnosti pro cizí moc“, na který 24 senátorů již podalo ústavní stížnost v případě zákona „Lex Ukrajina“, a trestnost „deepfake“ obsahu ohrožujícího politickou satiru, karikatury, memy a ironická videa. Jedná se o zákaz výroby a šíření díla, ,,které neoprávněně zobrazuje, zachycuje nebo jinak využívá podobu jiného nebo jeho projev osobní povahy, které se jeví být pravými, ačkoli ví, že právě nejsou“. Novela TZ ohrožuje svobodu projevu a otevírá cestu ke kriminalizaci kritických názorů např. na vládu, migraci, LGBT, EU, …
Trumpova vláda instruovala americké diplomaty v Evropě, aby zahájili kampaň proti unijnímu nařízení DSA, který podle Washingtonu potlačuje svobodu projevu a americkým technologickým firmám zvyšuje náklady. Směrnice ministra zahraničí Rubia kritizuje zejména vágní definici problematického obsahu. Diplomaté se mají zasadit o zúžení definice v politickém i náboženském diskurzu. Dalším návrhem je stažení nebo změna Kodexu chování v oblasti dezinformací, který podkopává svým rozsahem kontroly svobodu projevu. Mezi další body patří zrušení nebo snížení sankcí za nedodržování restrikcí a vyřazení schématu spoléhání se na „důvěryhodné oznamovatele„, tedy organizace určené koordinátorem digitálních služeb k nahlašování obsahu.
Z pár ojedinělých případů trestných činů z nenávisti se stal objekt mimořádného zájmu státu, médií a neziskovek. Ačkoliv tyto skutky tvoří i nadále jen zlomek kriminality, sílí tlak na stále přísnější zákony a vágní výklady pojmu „nenávist“. „Slova zabíjejí“ se stává novým dogmatem, svoboda projevu nepohodlným privilegiem. Ministerstvo vnitra mluví o „nástrojích vlivového působení“ a vytváří definici, do které se vejde i šíření dezinfo nebo kritika LGBT agendy. To, co bylo dříve považováno za legitimní názor nebo politický postoj, je dnes často označováno za nenávist či extrémismus. Přitom zkušenosti z Británie varují: když stát začne regulovat i to, co říkáte doma, boj s nenávistí se přesune do vašeho obýváku. 2. část analýzy Natálie Vachatové.
Evropská komise líčí „nenávist“ a „dezinformace“ jako rostoucí hrozby pro demokracii. Ve skutečnosti jde o útok na svobodu projevu a občany evropských zemí, kterým Komise nepřiznává schopnost samostatně myslet a jednat. Analýza Normana Lewise z MCC Brussels ukazuje, že formou různých programů na podporu výzkumu EU financovala 349 projektů nevládek, univerzit, veřejných institucí a firem na boj s „nenávistí“ a „dezinfo“ v hodnotě 650 mil. eur. Peníze daňových poplatníků jsou zneužívány k budování systému, který chce diktovat jazyk veřejné debaty. Na projekty vytvářející digitální nástroje ke kontrole politických narativů a ovlivňování veřejného mínění vydává Komise o třetinu více než na výzkum rakoviny. 2. část českého překladu závěrečné části.
V Salonu Echo24 na téma aplikace cenzurního nařízení DSA do české legislativy debatovali tři jeho zastánci a jediný odpůrce. Zástupce SOSP, která se tématu věnuje u nás nejčastěji, nepřizvali. Potvrdilo se tak, že mediální podpora české implementace v porovnání s pokrytím odporu vůči ní je absolutně nevyvážená. Proti cenzurní legislativě přitom stojí všichni evropští konzervativci a skuteční liberálové společně s Trumpovou vládou, která právě instruovala své velvyslance k odporu. Problém je třeba chápat v kontextu současných snah EU o oslabení suverenity členských zemí. Korupce progresivistických nevládek Evropskou komisí, rostoucí odpor vůči DSA v odborných i politických kruzích napříč Evropou i USA, souvislost s European Media Freedom Act a se záměrem schválit „eurozločin z nenávisti“ skládají celou mozaiku unijních cenzurních snah, kde DSA je jen jedním dílkem.
Dění v ČR
„Chceme, aby tresty dávaly smysl,“ říká ministryně Decroix k novele trestního práva, která mírní tresty za drobné krádeže a zpřísňuje za verbální přečiny. „Opakovaná drobná krádež bude trestána mírněji, verbální zločin naopak přísněji.“ „V pořádku to není. Že to říká ministryně spravedlnosti, je karikatura pojmu spravedlnost. Méně přísně trestat krádeže a více slova… Bude co napravovat,“ míní senátorka Hamplová. Podle senátorky Kovářové „trestat za slova bývá začátkem diktatury. Svoboda slova dostává ‚na zadek‘ a udivuje mě, že omezování projevů prosazuje údajně pravicová vláda.“ „Hlasoval jsem proti posunu hranice krádeže z 5 na 10 tisíc. Kriminálníci kradou i dražší věci a nejde o trestný čin. Na recidivisty limit neplatí. Předsudečné verbální trestné činy by neměly existovat, posuzování je subjektivní a zneužitelné,“ dodává senátor Hraba.
Policie se bude zabývat skandálem kolem armádního šmírování opozice a lidí kritických k vládě a velení armády. Podnět podal poslanec ANO Pavel Růžička, který zveřejnil dokumenty poskytnuté vojáky. Trestní oznámení míří na armádu a státní zastupitelství již podniklo první kroky. Velení kybernetických a informačních sil se mělo dopouštět sledování opozice a občanů s odlišnými názory a vstupovat do veřejných diskusí pod falešnou identitou. Vojáci se tak mohli dopustit neoprávněného nakládání s osobními údaji, zneužití pravomoci a porušení služební povinnosti. Státní zastupitelství bylo vyzváno k zajištění elektronických zařízení, aby nedošlo ke zničení důkazů. O kauze jsme podrobně informovali zde.
Ministerstvo vnitra tlačilo plošné šmírování elektronických komunikací už za českého předsednictví v Radě EU, řekl bývalý pirátský náměstek Ondřej Profant. Podle něj nebyl proti návrhu Chat Control ani šéf resortu vnitra Vít Rakušan (STAN), ten ale měl na vládě narazit na překážku – již bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka z ODS. Vnitro mluvilo o návrhu způsobem, že nechtějí být „jenom ti, co jsou pro“, ale „ti, kdo to v Evropě prosadí“ . Tedy aby bylo hlavním cílem českého předsednictví! … Několikrát to bylo zařazené na programu jednání vlády – a následně se bod na poslední chvíli stáhl. Nyní ale ministr Vít Rakušan ostře otáčí. Ministerstvo vnitra původně, v roce 2023, navrhlo, abychom jako stát byli pro.
„Oni všichni jsou jen splasklá bublina, kterou celá léta udržovala u moci pouze propaganda médií, neziskových organizací a akademických struktur,“ řekl na adresu liberálních elit v první části rozhovoru s Martinou Kociánovou Jaroslav Polanský.“ „jen se snaží rozrušit povinný liberální kánon, protože když jsou liberálové u moci, tak „nastává demokracie“, a když někdo chce, aby měli prostor i jiní, tak je to pro ně šiřitel dezinformací, který se snaží destruovat demokracii.“ „Přišlo mi nařízení, […] že při přijímacím řízení musím upřednostnit menšiny. Že mají přednost gender, trans, jiné národnosti, jiná etnika. Co mám dělat?“ A já říkám: „Tak to nedělejte.“ A ona: „Oni mě vymění a přijde tam někdo jiný.“ „Mně hrozně vadí podprahové podsouvání toho, že když někdo vypadá slušně a vzdělaně, hezky uhlazeně mluví, hezky se obléká a říká přeci věci, které vzdělaní lidé říkají, tak ho budeme volit, protože se tím přihlašujeme k nějaké společenské vrstvě, […] Přece když někdo tak hezky vypadá, tak to tak rozhodně bude […].“
„Alexis de Tocqueville a další významní autoři minulosti přišli se třemi základními poznatky o svobodě slova. (1) Svoboda slova neslouží k tomu, aby chránila jednoho občana před druhým. […]zakladatelé západní civilizace ji vnímali jako součást OCHRANY OBČANA PŘED VLÁDOU. (2) Slavný film českého režiséra Lid vs. Larry Flynt je právě o tom, protože soud ve filmu podle skutečné události dospěl k závěru, že subjektivní definice limitů jsou nebezpečné a „debata o veřejných záležitostech nebude svobodná, pokud se řečník bude obávat, že mu soud dokáže, že mluvil z nenávisti“. Cenzura je prostě nebezpečnější než nenávistný výkřik. (3) Svoboda slova je konkurenční výhoda západní civilizace, protože je nezastupitelným nástrojem při hledání pravdy nebo při nápravě chyb. “ Pohrdání lidmi je o to urážlivější, že jim vláda nařídí, […] co si mají myslet, a neodváží se do žádné diskuze pozvat někoho, kdo by narušil jejich moudré pokyvování hlavami nad nutností limitů.“
Řada lidí reaguje na jakoukoliv kritiku unijní politiky poznámkou, že v Rusku je to horší. Jako by pro nás měla být tato země měřítkem, se kterým se chceme srovnávat. „Pokud napíšete něco o postupném omezování svobody slova v EU, tak se můžete spolehnout, že na vás někdo vyrukuje s tím, že v Rusku je to mnohem horší…“ „Někteří z lidí, kteří „argumentují“ porovnáváním s Ruskem, se často podivují také nad tím, proč se člověk zaujímající kritické postoje k situaci v EU nevyjadřuje stejně také k poměrům v Rusku. […] Jenže proč by se měl člověk trefovat do něčeho, co ho zase až tak moc netrápí? Jaký dopad má na svobodu slova u nás to, že v Rusku neexistuje? Žádný. Zato pokud by se evropská vrchnost opravdu rozhodla u nás zavírat za „nenávistné výroky“, tak bychom to už pocítili.“ píše Kateřina Lhotská v Deníku TO.
7+1 otázek od Martina „adent“ Malého, kterými se můžete otestovat, zda jste skutečným liberálem. Podle naší zkušenosti nasbírají v dnešní době více bodů konzervativci, kteří dříve bývali liberály, ale už nechtějí být pod jednou střechou s těmi, jež – poté, co ovládli většinu institucí – na občanské svobody kašlou. K jeho 7+1 otázkám bychom měli další náměty – podle témat, kde poslední léta evidujeme nejvíce cenzurních zásahů ze strany vlád a sociálních sítí (které k tomu nutí vlády a bezpečnostní služby). Migrace, islám, držení zbraní, LGBT, pohlaví a gender, klimatické změny a boj s CO2, … Podle našeho názoru vám v testu nevyjde, zda jste liberál, konzervativec, libertarián nebo socialista, ale to, zda jste mezi příznivci svobody projevu jako my. Vaše politická orientace je pak sekundární.
Dění v Evropě
V EU se projednává regulace s cílem chránit děti před zneužíváním. Za ušlechtilým účelem se však skrývá návrh „chat control“, jenž oslabuje koncové šifrování a ukládá poskytovatelům povinnost skenovat soukromé zprávy, e-maily a chaty na WhatsAppu či Signalu. Jde o nástroj masového dohledu a zásah do soukromí. Iniciativa už dříve vyvolala pobouření odborníků, technologických firem i aktivistů, podle nichž plošné skenování nemá v demokracii obdoby. Zdálo se, že projekt padl, ale pod vedením dánského předsednictví se vrátil. Polovina členských zemí je pro, Polsko, Nizozemsko a Rakousko proti, ČR pod tlakem veřejnosti mění pozici a bude proti. Chat control je výrazným příkladem demokratického deficitu EU. Přesto je stále čas věc ovlivnit – blíží se sněmovní volby a měli bychom se ptát kandidátů, zda se postaví proti prolomení šifrované komunikace a masovému dohledu.
„Taktika, kdy se „ruská hrozba“ využívá k diskreditaci jakékoli formy politické opozice […] se stala precedentem. To, co […] vypadalo jako znepokojivý experiment, se zdá být […] příkladem pro napodobení.“ „rumunský ministr vnitra […] výslovně jmenoval ČR jako jednu ze zemí, kde je rumunská metoda […] zkoumána.“ „Rumunsko je […] napřed: nařízení DSA již bylo převedeno do vnitrostátního práva…“ „Je také prokázáno, že zpravodajské služby v Rumunsku mají prostředky k ovlivňování viditelnosti obsahu na platformách… Ačkoli takový přístup může být ospravedlnitelný v záležitostech národní bezpečnosti, ztrácí veškerou legitimitu, pokud jej výkonná moc využívá k […] útoku na […] opozici“ „V neposlední řadě Rumunsko během volebního období aktivovalo systém rychlé reakce (RRS), který vychází ze signatářů Kodexu EU pro boj proti dezinformacím […], čímž během kampaně fakticky získala dočasnou „superpravomoc“, která poskytla jmenované organizaci privilegovaný kanál k rychlé a rozsáhlé filtraci obsahu…“ píše francouzský novnář žijící v Rumunsku Stéphane Luçon.
Martin Malý o plánech Evropské Komise: „Strategie ProtectEU … je promyšlený plán, jak do roku 2030 umožnit orgánům činným v trestním řízení přístup k šifrovaným datům občanů. […] EU si přeje, aby policie mohla číst vaše soukromé zprávy […] bez ohledu na to, jak […] je máte zašifrované.“ „Jednou z navrhovaných technologií je systém, který by skenoval obsah zpráv přímo na vašem zařízení ještě před jejich odesláním. Představte si to jako osobního cenzora, kterého máte v mobilu […]“ „Možná je čas připomenout politikům, že silné šifrování není nepřítelem bezpečnosti; je jejím základem. A pokud chcete skutečně chránit evropské občany, začněte tím, že nebudete systematicky oslabovat nástroje, které je chrání.“ „Plány Evropské komise v rámci ProtectEU představují možná největší útok na digitální soukromí v historii EU.“
„Evropský zákon o svobodě médií (EMFA) ohrožuje svobodu tisku, legalizuje sledování novinářů špionážním softwarem, zatýkání a domovní prohlídky, […] Pro potřeby EMFA byla zřízena i nová Evropská rada pro mediální služby, která nahradila Evropskou skupinu regulátorů ERGA a má koordinovat aplikaci zákona napříč EU.“ Před EMFA jsme varovali v ČR mezi prvními. Rada EU nařízení schválila 26. 3. 2024 (česká vláda to podpořila). Podobně jako DSA ho mají členské státy implementovat do svých národních legislativ. „článek 4 zakazuje sledování novinářů, ale současně povoluje výjimky při „převažujícím důvodu veřejného zájmu“ a umožňuje použití špionážního softwaru.“ Tím novináře vystavuje „potenciálnímu zadržení, domovním prohlídkám a odposlechům bez explicitního obvinění ze závažných trestných činů“. Rada EU navíc „rozšířila seznam zločinů, pro které lze nasadit dohled“.
I levicově-liberální The Atlantic, který je kritikem Trumpovy vlády, „v článku „Evropský problém se svobodou slova“ uvádí příklady nepřiměřeného trestního stíhání lidí za projevy, jež jsou vnímány jako urážlivé, předsudečné či jinak problematické. dánská legislativa před časem kriminalizuje nevhodné nakládání s předměty náboženského významu […] (v reakci na protestní pálení Koránu); […] u nás je zmíněn případ učitelky, která byla trestně stíhána a odsouzena (podmínečně) za popírání ruských válečných zločinů ve škole před svou třídou…“ „V centru pozornosti kritického článku je ovšem mnohdy opomíjený Evropský soud pro lidská práva (ESLP), který […] jedná […] aktivisticky. V jeho rozsudku z konce 70. let se píše, že svoboda projevu se vztahuje nejen na „informace a myšlenky, které jsou příznivě přijímány či považovány za neškodné […], ale také na ty, které urážejí, šokují či znepokojují stát nebo jakoukoliv část populace“.
Přes 300 tisíc britských domácností se odhlásilo od poplatku veřejnoprávní televize. BBC čelí ztrátě důvěry – mladé nudí, starší jí nevěří. Pokud zákaznickému oddělení pošlete potvrzení o předplatném Netflixu, Amazonu či jiných platforem, jste od poplatku omilostněni. „Rozhovory médiím nedávám. Tvrdí, že chtějí znát názor, ale ukážou nás jako extremisty nebo lidi pod vlivem Ruska. BBC je ulhané. Před referendem o EU dělali kampaň pro setrvání a prostor nám nedávali. Teď, když protestujeme proti migrantům, je to tu znovu.“[JV4] říká aktivistka Lucy. Pod tlakem veřejnosti BBC spustilo debatu, zda jej lidé chtějí, jak má být financováno a zda má fungovat v nákladné korporátní formě. První část dotazníkového šetření mezi 23,8 milionu plátců skončila minulý měsíc, výsledky se vyhodnocují. Na podzim má debata pokračovat. ČT ani ČRo podobný krok nechystají.
O rostoucím cenzurním tlaku v celé Evropě: 40minutový dokument v angličtině. Vystupují odborníci na právo, sociologii, média. Chrání Evropa liberální hodnoty nebo je potichu podkopává? Doporučujeme sledovat i další obsah od Brussels Signal.
Dění v USA a jinde ve světě
Země, zejména v Evropě, si udělují nové cenzurní pravomoci přijímáním vágních zákonů, které omezují svobodu projevu na internetu. Protože velké technologické firmy mají globální zásady moderování, změny v EU či Británii ovlivní i to, co mohou Američané vidět a sdílet. Unijní DSA a britský Online Safety Act vyžadují, aby platformy „zmírňovaly“ obsah v kategoriích „dezinformací“ či „nenávistných projevů“. Mnohé zákony nutí uživatele riskovat soukromí při politických debatách. Předpisy dávají úředníkům pravomoc ukládat obrovské pokuty. Nesouhlasíme s cenzurním režimem v Evropě a doufáme, že EU přehodnotí svou politiku. Nemůžeme mlčet, když tyto zákony poškozují práva Američanů zaručená prvním dodatkem. Prezident Trump a viceprezident Vance učinili hrozbu evropské cenzury prioritou. Ve svém textu situaci popisují republikánští kongresmeni Jim Jordan, Scott Fitzgerald a Kevin Kiley.
Ředitelka tajných služeb Tulsi Gabbardová oznámila snížení počtu zaměstnanců a rušení zbytečných projektů o 40 %. Cílem je ušetřit peníze a získat zpět důvěru občanů. Nejvíce bude postižen útvar, který dříve s platformami rozhodoval o blokaci uživatelského obsahu na sítích nebo omezení jeho dosahu.
Nová kniha o společnosti Arabella Advisors (AA) odhaluje, jak miliardáři jako Soros, Gates či Zuckerberg „podkopávají politický systém“ v USA. AA se podle autorů stala hlavním hráčem v bitvách o nominace do Nejvyššího soudu, ekologii, potratech, Medicare for All, volebních manipulacích či soudních procesech. „Přemýšlejte nad tím jako nad pyramidou. Na vrcholu stojí AA, uprostřed půl tuctu deštníkových neziskovek, dole stovky podvodných skupin jako Demand Justice.“ Pokud bohatý člověk či nadace přijde do AA se záměrem bojovat za potraty nebo získat stát pro demokraty, okamžitě mu vytvoří odpovídající nevládní organizaci. Tyto projekty fungují pod deštníkovými neziskovkami. Ve volebním cyklu 2018 získaly neziskovky Arabelly 1,2 mld USD, což bylo více než dvojnásobek prostředků Demokratického a Republikánského výboru dohromady. V roce 2020 fundraising Arabelly dosáhl 2,4 mld USD.
Odpovědět