Na našich kanálech sociálních sítí každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. Průběžně publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za každý uplynulý měsíc. Dnes pokračujeme s výběrem za květen.
Co jsme dělali my v SOSP
Tabuizací politických témat a omezováním svobody projevu nelze najít řešení společenské a ekonomické krize. A bez uchování české suverenity nepůjde čelit cenzurním snahám mezinárodních organizací, odkud přicházejí největší hrozby. 9.-11. května jsme uspořádali 2. Konzervativní kemp, kde v 5 přednáškách a 3 tematických panelech diskutovalo 20 vystupujících návrhy na prioritní kroky, které doporučují pro příští vládu. Akce se zúčastnilo asi 220 hostů, mezi nimi přední konzervativní publicisté, podnikatelé, intelektuálové a politici zastupující nejméně 9 stran a hnutí včetně 8 poslanců, europoslanců a senátorů. Víkendový program pokračoval v neděli prohlídkou zámku Žleby, kde jsme setkání symbolicky ukončili návštěvou národních kořenů.
21.5. se v Bruselu konaly dvě odborné konference, na nichž bylo unijní nařízení DSA terčem kritiky coby cenzurní nástroj EU. Jednu z nich pořádaly parlamentní frakce ECR (členem ODS, která DSA právě ve sněmovně prosazuje) a Patrioti pro Evropu (členem ANO, Motoristé sobě) s Alliance Defending Freedom (ADF). Vystoupili americký publicista Rod Dreher a advokát Paul Coleman, ředitel ADF International. DSA měla chránit digitální prostor, ne ho kontrolovat… může se stát trojským koněm pro dohled.” Snah o zneužití DSA jsme byli svědky už loni, „když komisař Breton varoval Muska kvůli rozhovoru s Trumpem”. Členské státy by mohly žalovat DSA u Soudního dvora EU. Přezkum DSA, který musí proběhnout do listopadu, je příležitostí vyjádřit obavy. Tato legislativa ohrožuje práva všech Evropanů. Na druhé konferenci (pořádala nadace New Direction, ECR) byla DSA rovněž předmětem ostré kritiky.
Podle vyjádření předsedkyně EK von der Leyenové by mohla EU uvalit daň na reklamní příjmy digitálních služeb amerických firem jako Meta a Alphabet, pokud nedojde k dohodě s USA o zrušení cel. My zmiňujeme už několik let, že má Evropa na americké provozovatele digitálních platforem tuto vyjednávací páku – pokud porušují svobodu projevu, může je Evropa zdanit podobně jako v Asii. Mezitím však cenzuru výrazně omezily (X po převzetí Muskem, Facebook po vyjádření Zuckerberga) a v Evropě s tím pokračují jen kvůli hrozbě sankcí z DSA. Použít hrozbu zdanění za cenzurního stavu v EU nás však staví na úroveň Nigérie a Vietnamu. EU musí nejdřív ukázat, že sdílí s USA hodnotu svobody projevu, tedy zrušit nebo zásadně revidovat DSA. Teprve pak lze jednat o férové sazbě daně.
Omezování svobody projevu se stalo nástrojem politického boje. Zažíváme právě změnu světového řádu – v USA už začala konzervativní revoluce, avšak z EU chtějí progresivisté udělat svoji poslední baštu. Proto vidíme smysl v budování široké konzervativní komunity jako protiváhy „liberální“ dominanci – ve spolupráci různých proudů, skupin a různých politických stran. Antisystém u nás představují právě woke liberálové, kteří nahrazují trh dotačním socialismem, původní obyvatelstvo masovou migrací, křesťanství islámem, rodinu s matkou a otcem soužitím osob libovolného pohlaví, energetickou soběstačnost spoléháním se na import slunce a větru. Musíme uchovat demokracii v původním smyslu, nikoli jako kabinetní konsensus politických elit, institucí, médií a vlivných nevládek financovaných ze zahraničí. Úvodní projev Vlastimila Veselého.
V cyklu rozhovorů Na druhý pohled si povídáme s hosty o tom, co není na první pohled vidět. V 7. díle zpovídá Gabriela Sedláčková Kateřinu Dostálovou, olomouckou galeristku, bývalou poslankyni a autorku pořadu Napravo na YouTube. Proč jí byl smazán účet na platformě X a jak na to reagovala? Bavíme se o cenzuře na sociálních sítích, médiích a o tom, zda alternativní média dokážou vyvážit evidentní propagandu. Existuje v Česku “deep state” – síť úředníků, zpravodajců a institucí fungujících nezávisle na volbách? Co se stalo s ODS, kterou Dostálová zastupovala?
Americký publicista Rod Dreher, autor knihy Nežít ve lži, varuje, že tam, kde je povolena jen jedna ideologie a zideologizovaný každodenní život, vzniká totalita – byť bez gulagů. Na Konzervativním kempu jsme exkluzivně promítli 1. díl jeho stejnojmenného dokumentu. Dreher v něm zpovídá bývalé disidenty mj. z ČR a Slovenska, aby ukázal, co jim pomohlo obstát v časech nesvobody. Tvrdí, že Západ se vydává cestou měkké totality, založené ne na teroru, ale na pohodlí a strachu z vybočení. Kritizuje přepisování dějin, tlak na jediný povolený názor, a varuje, že pokud se neprobereme, přijdeme o svobodu. Věří, že pravda je klíčem k odporu. V dalších dílech se dokument věnuje československému disentu, diktatuře v Rumunsku a odvaze „vězeňských rodičů“. Celý dokument Live Not By Lies je k vidění na placené platformě Angel.
Debata Jana Zahradila s Otakarem Foltýnem v Echo24 ukázala, že hlavním trumfem proti vládě může být její vlastní strategický komunikátor. Jen máloco ilustruje personální vyprázdněnost vlády víc než důstojník bez komunikačních schopností v roli Stratkom koordinátora. Kolem kritiků vlády kope příkopy, šíří atmosféru autocenzury a nenávisti k jiným názorům, tají jména lidí z odboru a mlží, komu podléhá. Navíc komunikuje za veřejné peníze jako dlaždič. Neříkáme, že je cenzor – jen se z Facebooku ztrácejí příspěvky s jeho kritikou. Je to spíš propagandista a provokatér, který je v roli zcela nekompetentní. ČR není v žebříčku svobody slova na 6. místě, jak tvrdil. Plukovník si to zřejmě spletl s hodnocením svobody médií podle Reportérů bez hranic.
Dění v ČR
Každý, kdo odmítá vidět ubývající svobodu projevu a nástup státní represe, má další příklad: politický proces s učitelkou Bednářovou, kterou stát trestá za její názory ve škole. Za výroky o Ukrajině při výuce dějepisu ji potrestal Obvodní soud pro Prahu 6 sedmiměsíčním podmínečným trestem, tříletým zákazem práce s dětmi a školením mediální gramotnosti. Soud odmítl nové důkazy i výslech znalce. Původní soudkyně, která dvakrát rozhodla o osvobození, byla nahrazena elévkou. Verze obžaloby zůstala totožná. Mladá soudkyně, donedávna asistentka, byla rovnou přidělena k opětovnému projednání kauzy „odbojné“ učitelky na základě pokynu Nejvyššího soudu.
Vláda Petra Fialy schválila nový akční plán proti extrémismu. Státní úřady včetně tajných služeb se mají zaměřit na potírání dezinformací s xenofobním obsahem a policie má lépe monitorovat tzv. předsudečnou nenávist online a zjednodušit její nahlašování. Dokument stanovuje systémové změny ve vedení záznamů o zločinech z nenávisti. Mluví se i o „boji proti skupinám ohrožujícím demokracii“. Ministerstva mají spolupracovat s tajnými službami a akademiky na strategické komunikaci. Zmíněno je využití unijního nařízení DSA včetně příkazů dle článku 9. V roce 2023 bylo v ČR zablokováno 10 webů na žádost ze zahraničí. Zvažuje se i omezení financování tzv. dezinformačních webů. Karel Havlíček varuje před kriminalizací kritiky. Tomio Okamura kritizuje zneužívání pojmů „nenávistný“ a „xenofobní“ pro politický boj.
Více než polovina veřejnosti se obává, že volby ovlivní spíše domácí vláda než cizí mocnost. Vyplývá to z průzkumu ministerstva vnitra a agentury STEM. „54 % lidí se obává, že volby budou zmanipulovány současnou vládou… Jen 39 % se obává zásahu ze strany Ruska.“ Tyto hrozby má nově hlídat Český telekomunikační úřad, který „má dohlížet mj. na sociální sítě, tlačit je k větší transparentnosti a chránit práva uživatelů online služeb.“ „Probíhají jednání se zástupci platforem o jejich připravenosti na plnění požadavků DSA,“ potvrzuje mluvčí ČTÚ. „ČTÚ bude sledovat, zda nedochází k systémovému selhání… můžeme pouze předat podnět Evropské komisi.“ TikTok přislíbil vytvoření speciální volební skupiny pro Česko, nasazení 53 moderátorů a spolupráci s ověřovateli faktů. Korespondenční volba vzbuzuje nedůvěru u 60 % lidí.
ČTÚ jedná s platformami jako Meta a TikTok a bude monitorovat dodržování pravidel dle nařízení DSA. Varovným signálem může být příval falešných účtů, manipulace algoritmů nebo šíření deepfake videí. To spadá do kategorie ‚neautentického chování‘, které musí platformy eliminovat. ČTÚ má právo vyžádat si informace při podezření na systémové selhání, ale může jen podat podnět Evropské komisi. „Diskutujeme, kolik moderátorů ovládá češtinu, zda znají lokální kontext nebo zvládnou krizi,“ říká fMeravá. Jazyková bariéra byla dříve kritizována jako překážka efektivní moderace. ČTÚ připravil vlastní analytický tým pro sledování vývoje na platformách. Podle průzkumu MV se dvě třetiny lidí obávají podvodů, hlavně kvůli korespondenční volbě. Více než polovina má strach, že vláda v případě prohry neodstoupí.
Majitelé či provozovatelé portálu Aukro se zapojili do předvolební kampaně a zastavili aukci knihy, kterou senátorka Němcová zahodila ve vysílání ČT. V minulém týdnu se předsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná rozhodla v internetové dražbě nabídnout brožuru, kterou v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce zahodila senátorka Miroslava Němcová (ODS). Jenže ve středu Aukro aukci smazalo s tím, že prý porušuje dobré mravy. K dražbě se lídryně Stačilo! rozhodla poté, co se moment se zahozenou brožura stal na internetu virálním. V internetové aukci, která měla končit 31. května, přihazovalo několik desítek účastníků. Konečná plánovala výtěžek z prodané demonstrativně zahozené knihy senátorkou Miroslavou Němcovou darovat na charitu, kterou si výherce sám zvolí.
Youtubeři a influenceři by se měli registrovat u RRTV, pokud jejich videa dosáhnou 500 000 zhlédnutí za rok, bude jich nejméně 52 a přesáhne-li roční příjem 50 000 Kč. Zavedení registrace je výsledkem transpozice audiovizuální směrnice EU, která „stanovuje pravidla pro šíření obchodních sdělení kvůli ochraně spotřebitelů“. RRTV je ze zákona dozorovým orgánem na trhu audiovizuálních služeb. Povinná registrace vzbudila loni nevoli tvůrců nebo ministra kultury kvůli nedostatečné informovanosti veřejnosti o obsahu unijních transpozic. Rozhodnou hodnotou je dosažení 500 000 zhlédnutí v průměru na jednu videonahrávku na jedné platformě za rok. Současně je nezbytné dosáhnout minimálně 52 videonahrávek za rok.
Na Světový den svobody tisku vydalo nakladatelství LEDA knihu o cenzuře od Petra Žantovského. Vystupující na našem Konzervativním kempu a první respondenti hodnotícího průzkumu ji obdrželi jako dárek. ,,Jestliže si necháte vzít právo svobody slova, jak zabráníte, aby vám nevzali i ostatní práva? Politická korektnost je… uzákoněné pokrytectví.“ „Dějiny lidstva se dají číst jako boj o právo říci, co se děje. Demokracie se pozná podle toho, že si vládnoucí a ovládaní vyměňují názory. Čím horší vláda, tím méně o zpětnou vazbu stojí.“ – Petr Robejšek: „Cenzura je příznakem nemocné společnosti.“ – Benjamin Kuras. „Veřejnost se dělí na menší část vyvolených… a větší, která kriticky vnímá podvrhy, sleduje a odmítá manipulace… Kdo nejde s námi, jde proti nám.“
Dění v Evropě
„J. D. Vance měl pravdu,“ napsal The Economist k únorovému projevu amerického viceprezidenta, který kritizoval Evropu za omezování svobody slova. Varovným příkladem je Británie, kde policie zatkne přes 12 tisíc lidí ročně za projevy na internetu. V Německu se od roku 2021 zpřísnil zákon chránící zastupitele před urážkami, který se však stále častěji aplikuje i na satiru a politickou kritiku. Ve Finsku je stíhána konzervativní poslankyně za kritiku podpory LGBT pochodu církví – na síti X citovala Bibli, což bylo vyhodnoceno jako podněcování nenávisti. Dánsko na konci roku 2023 zavedlo nový trestný čin: „nevhodné zacházení s objekty náboženské hodnoty“ s hrozbou až dvou let vězení. Důvodem byly případy pálení koránu, které dle zpravodajců zvyšují riziko terorismu. Kritici však tvrdí, že jde o návrat zákazu rouhání.
Brusel obvinil TikTok z porušování právních předpisů EU. Online platforma podle Evropské komise porušuje digitální pravidla EU kvůli netransparentní reklamě. Čínská společnost dosud nezřídila dostatečně podrobnou databázi s informacemi o reklamách na TikToku a tím riskuje vysokou pokutu. Platforma například neuvádí, kterým uživatelům je zobrazována personalizovaná reklama. Není ani zřejmé, kdo financuje jednotlivá reklamní sdělení. Vyhledávací funkce v reklamním archivu společnosti je navíc nedostatečná, což omezuje užitečnost tohoto nástroje. Podle bruselského úřadu stanovuje zákon o digitálních službách (DSA) povinnost zveřejňovat archiv reklam. To je klíčové pro vědce a občanskou společnost, aby mohli rozpoznat podvodnou reklamu, hybridní hrozby, koordinované informační operace a falešné inzeráty.
V Severním Porýní-Vestfálsku, kde žije pětina Německa, vstoupily v březnu do provozu čtyři portály na podporu bonzáctví – v antidiskriminačním kabátě. Za 1,5 milionu eur z veřejného rozpočtu si Němci zaplatili: 1) centrum pro nahlašování protimuslimského rasismu, 2) pro anticiganismus, 3) pro protičernošský, protiasijský a další rasismus, 4) pro „queer nepřátelství“. Původně měly portály chránit whistleblowery (impuls z EU), ale v praxi se mění v nástroje politického udávání a osobní msty. V Berlíně fungují i registry „povolených vyjádření“ – jejich závadnost závisí na tom, kdo je řekne. Např. věta „Existují jen dvě pohlaví“ je problém u člena AfD, ale ne u bezpartijního. Ohlašovny provozují i další spolkové země a neziskovky – na účet daňových poplatníků. Zákon z června 2023 požaduje vznik hlásicích center i u soukromých firem.
Americký Výbor pro soudnictví píše komisaři EU pro spravedlnost a právní stát a varuje před globálními dopady evropských cenzurních snah. „Píšeme, abychom vyjádřili znepokojení nad nedávnými obviněními, že vláda polského premiéra Tuska zneužívá polský justiční systém k cílení a cenzuře politických oponentů.” Od nástupu k moci v prosinci 2023 zahájila Tuskova vláda právní kroky proti členům konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Tyto kroky zahrnují zbavení právní imunity vůdce PiS Jarosława Kaczyńského, prosazování trestních obvinění, která se jeví jako politicky motivovaná, a podrobení zadržených osob tvrdému zacházení… tento vzorec chování zahrnuje cílení na konzervativní aktivisty a média. Protože mnoho platforem sociálních médií obecně udržuje jeden soubor zásad moderování obsahu, které uplatňují globálně, mohou restriktivní vládní cenzurní zákony jako DSA stanovit de facto globální standardy cenzury, a tím omezit online projev Američanů.
Evropa, kolébka nacistického i sovětského režimu, pomalu buduje techno-totalitní mechanismy, které by potěšily NKVD či Stasi: cenzura, propaganda, udávání. Ve článku „Bída rumunského tisku“ je popsáno, jak zpravodajské služby nasadily přes 200 agentů do médií – i v zahraničí – k vylepšení image prezidenta Băsesca. Můžete mlčet, přidat se, nebo být označen za „konspiračního teoretika“. Po volbách v Rumunsku 2024 se šířily narativy o „ruském zasahování“, bez důkazů. Znepokojila i role Macrona – osobně volal soupeřce pana Georgesca, varoval ohledně vojenské přítomnosti a jeho velvyslanec jednal s ústavním soudem těsně před zrušením kandidatury. Účty na TikToku mizely, DSA chrání moc, ne občany. Rumunsko je laboratoř algoritmické kontroly. Pokud DSA slouží umlčování disentu, Rumunsko není výjimkou – je prototypem.
Skupina vysokých úředníků amerického ministerstva zahraničí se tento týden vydá do Francie a Irska, aby obě země přiměla k respektování práv občanů. Cesta je součástí snahy ministerstva bojovat proti „závažným případům úpadku demokracie“ a „porušování základních přirozených práv“ v Evropě, sdělil pro The Daily Wire vysoký úředník ministerstva zahraničí. Iniciativa se zaměřuje zejména na obranu svobody projevu, svobody náboženského vyznání a práva na soukromí. Ve Francii se delegace ministerstva zahraničí setká s vládními představiteli, aby projednala nedávné zatčení francouzské političky Marine Le Penové. V Irsku se diskuse zaměří na obavy, že nařízení DSA by mohlo být použito k cenzuře svobody projevu. Ministerstvo zahraničí si údajně stále více uvědomuje, že opatření přijatá Evropskou unií nemají dopad pouze na evropské občany, ale také na americké občany a firmy.
Německý právník Joachim Steinhoefel dosáhl vítězství v soudním sporu proti YouTube, která mazala obsah kritizující postoje WHO během pandemie C19. Mazání se týkalo i příspěvků renomovaných vědců, včetně laureátů Nobelovy ceny, kteří měli odlišné názory od oficiálních stanovisek. Ředitelka YouTube Susan Wojcická v dubnu 2022 uvedla: „Mažeme vše, co nesouhlasí s tím, co říká WHO.“ Steinhoefel to označil za zásadní porušení svobody projevu: „Je neuvěřitelné, aby generální ředitelka jedné z nejdůležitějších sociálních platforem prohlásila, že na YouTube smíte zveřejnit pouze videa, která jsou v souladu s tím, co říká státní orgán.“ YouTube podle něj tři týdny ignoroval soudní příkaz, za což jí byla udělena pokuta 100 000 eur. Případ podle Steinhoefela ukazuje širší trend omezování legitimní debaty pod záminkou boje proti dezinformacím.
Irsko, Francie, Rumunsko, Německo, Polsko, ČR… EU se postupně stává cenzurním jestřábem. Brusel zakázal třem novinářům, dvěma německým a jednomu tureckému, vstup do EU a zmrazil jejich bankovní účty jen za to, že reportovali z ruského území. ,,Evropa tvrdí, že respektuje svobodu projevu a demokracii, ale nerespektuje je. Francie chce uvěznit prezidentského kandidáta. Rumunsko zrušilo prezidentské volby. Německá tajná služba šířila dezinformace o největší opoziční straně. A nyní EU zakázala třem novinářům volby za legální projevy.“ Michael Shellenberger
První remigrační summit evropských národních konzervativců v Miláně představuje významný krok v debatě o migraci a národní suverenitě. Účastníci zdůraznili potřebu chránit evropské národy, kultury a hodnoty před dopady masové migrace. Řešením má být remigrace jako legitimní strategie pro zachování identity a bezpečnosti. Zaznělo: pokud není vůle shora, musí přijít zdola – od občanů. V Miláně proběhly protesty odpůrců, proti nimž zasahovala policie slzným plynem a vodními děly. Skupina bavorské mládeže byla policií zadržena ještě před odletem do Milána, vyslýchána a nebylo jí umožněno vycestovat. Německo jim navíc zakázalo vstup do Švýcarska, Rakouska a Itálie. Důvodem mělo být „ohrožení národní reputace“. Aktivisté přesto dorazili a promluvili na pódiu. Případ ilustruje rostoucí cenzurní přístup západoevropských vlád.
30.4. se na Slovensku konal Prvý snem slobodných médií, a to z iniciativy dvou již zavedených novinářských organizací: Únie slovenských novinárov (364 členů) a Slovenskej asociácie novinárov (798 členov). Na čem se účastníci sněmu mj. shodli? – „bezodkladne prijať náležité opatrenia a kroky smerujúce k vyvodeniu zodpovednosti konkrétnych osôb pre podozrenia zo zneužitia verejnej moci pri uplatňovaní zákazu slobody prejavu v rokoch 2020 – 2023 a aplikovať prostriedky účinnej nápravy proti cenzúre na platformách YouTube, Facebook a Google.“ – „vypracovať a predložiť do Národnej rady Slovenskej republiky legislatívny návrh zákona, ktorý umožní dôslednú kontrolu financovania médií, osobitne so zameraním na finančné prepojenia s mimovládnymi organizáciami podporovanými zahraničnými subjektmi.“
Podle Orbána liberální plán předpokládá postkřesťanský, postnárodní kontinent sužovaný válkou, migrací a centralizovaným dluhem. Kritizoval bruselskou levici za umlčování disentu a násilné narušování konzervativních akcí. Obvinil EU liberály z pokusu nahradit národní identitu umělým konstruktem. Jeho plán stojí na čtyřech pilířích: 1) Mír: odmítá členství Ukrajiny v EU a její válečnou politiku. 2) Suverenita: je proti sdíleným dluhům a financování válek z národních rozpočtů. 3) Svoboda: požaduje návrat svobody projevu. 4) Bezpečnost: zastavení masové migrace. Andrej Babiš: „Evropa není Brusel…Jsou to hlasy občanů, kteří chtějí být slyšeni. Je to právo národů řídit samy sebe. (..) Dnes je to však centralizovaný systém, Brusel nenaslouchá nikomu a neodráží vůli národů. (…) Lidé jsou vyšetřováni za názory online. Elity se obrátily proti voličům. (..) Nesouhlas je označen za populismus.“
Dění v USA a jinde ve světě
Až někdo popře cenzuru konzervativců na Západě, odkažte ho na ministra Marca Rubia. Ten popisuje, jak Bidenova vláda cenzurovala politickou opozici. Původně měl zvláštní útvar ministerstva zahraničí omezovat propagandu Al-Káidy. Za Bidena se však zaměřil na americké občany, novináře a média, které označoval bez důkazů za zahraniční agenty a snažil se je vytlačit z veřejného prostoru – např. blokováním příjmů z reklamy. Američtí daňoví poplatníci financovali neziskovky, které umlčovaly oponenty. Nálepka dezinformace se stala politickou zbraní. Před nástupem Trumpa byl útvar přejmenován a přesunut, v posledních měsících se ho podařilo zrušit. Rubio uvedl, že útvar měl složky na mnoho Američanů, včetně jednoho člena současné vlády. Jméno nezveřejnil, ale slíbil předat materiály dotčeným osobám.
Americký viceprezident JD Vance zpochybnil evropský přístup k regulaci sociálních sítí a kritizoval pravidla moderace obsahu jako riziko pro americké pojetí svobody projevu. „Budeme chránit americké zájmy. Nechceme, aby evropští přátelé říkali sociálním sítím, že musí umlčet křesťany nebo konzervativce. Myslím, že v příštích deseti letech dojde k třenicím.“ Rámec digitální regulace v Evropě přešel do praxe a technologické společnosti již pociťují dopady. EU uplatňuje zákon o digitálních službách (DSA) a tlačí na firmy jako X, Instagram, Facebook a TikTok, aby zavedly přísnější moderaci. Americké firmy působící v Evropě se musí přizpůsobit těmto pravidlům projevu, jinak jim hrozí miliardové pokuty.
Prezident Trump zastavil dotace pro zaujatá média z peněz daňových poplatníků – konkrétně pro NPR a PBS. NPR je nezisková mediální organizace založená v roce 1970, financovaná z veřejných zdrojů a darů posluchačů. PBS je veřejnoprávní producent a distributor vzdělávacích programů. Podle Bílého domu „Američané mají právo očekávat, že jejich daně podporují nestranné a nezávislé zpravodajství“, což se u těchto médií údajně neděje. Jakákoli agentura, která financování zprostředkovává, má tok peněz zastavit. Propaganda financovaná daňovými poplatníky končí. NPR a PBS dlouho fungovaly jako mluvčí liberální elity. Prezident Trump má pravdu: žádná média nemají právo na vaše peníze. Toto je vítězství pro odpovědnost a svobodu projevu.
Součástí návrhu Pandemické dohody WHO je „boj proti zdravotnickým dezinformacím“. Článek 18 vyzývá státy k zajištění přístupu k přesným, na důkazech založeným informacím o pandemiích a účinnosti zdravotnických produktů – zvláště prostřednictvím rizikové komunikace. Vědecký konsenzus se však vyvíjí a řada dříve „lživých“ tvrzení se později potvrdila. Pozměňovací návrhy Mezinárodního zdravotního řádu přidávají státní odpovědnost za monitoring a omezování veřejného diskurzu. Nejasné zůstává, jak toho mají dosahovat. Nejkontroverznější je požadavek na „budování a posílení systémů dozoru“ – laboratoře, propojené databáze, sledování dat i tzv. „sociální naslouchání“. Výsledkem může být eliminace soukromí, přelití miliard do rukou technologických firem, digitální sledování, ztráta suverenity a trvalý stav nouze.
Odpovědět