Podle dubnového vyjádření předsedkyně Evropské komise von Leyenové by mohla EU uvalit daň na reklamní příjmy digitálních služeb, které poskytují americké korporace jako Meta (Facebook, Instagram) a Alphabet (Google, YouTube ad.), pokud se jí nepodaří dosáhnout s USA dohody o zrušení cel. My v SOSP už to zmiňujeme několik let – že Evropa má na americké provozovatele digitálních platforem vyjednávací páku. Mluvil jsem o tom před časem i na veřejném slyšení v Poslanecké sněmovně. Kdyby platformy nadále porušovaly svobodu projevu evropských uživatelů, mohly by je evropské vlády přesvědčit zdaněním v podobné sazbě, jakou platí např. v Asii.

Mezitím však americké platformy přestaly uživatele cenzurovat, resp. filtraci politických názorů významně omezily (Twitter/X po převzetí Elonem Muskem, Facebook po lednovém vyhlášení Marka Zuckerberga), a v Evropě v tom pokračují jen proto, aby se vyhnuly unijním sankcím, kterými jim vyhrožuje cenzurní legislativa DSA (6 % z celosvětového obratu). Použít v této situaci onu vyjednávací páku naruby staví EU na roveň Nigérie nebo Vietnamu, které si také vynutily cenzuru platformy sankčním tlakem, resp. výhrůžkou ukončení možnosti podnikání v dané zemi.

EU musí v první řadě ukázat, že ještě sdílí s USA základní hodnoty včetně svobody projevu. Tedy zrušit nebo významně revidovat nařízení DSA. Až jako x-tý krok poté mohou začít jednání o spravedlivé sazbě daně, kterou američtí technologičtí giganti platí např. v Asii. Způsob chování Komise připomíná slona v porcelánu, česká vláda by se od toho měla distancovat.