Trestné činy z nenávisti tvoří jen zlomky promile ze všech kriminálních činů. Přesto sledujeme trend, kdy se kolem nich buduje robustní aparát. Každoročně vznikají desítky stránek monitorovacích zpráv, analýz a výročních přehledů, zpřísňuje se legislativa a rozšiřuje výklad trestního práva. Ze slovní přestřelky se stává právní problém. Z politického postoje trestný čin. Z běžného občana pachatel.
Obávané trestné činy z nenávisti tvoří jen promile z celkové kriminality
Z policejních statistik plyne, že od roku 2015 se počet trestných činů s nenávistným podtextem pohybuje do 180 případů ročně a nikdy nepřekročil 0,1 % ze všech trestných činů. Absolutní čísla zůstávají nízká a klesají. Přesto se právní mašinerie na tzv. „hate crimes“ roztáčí naplno, mnohdy na hraně zdravého rozumu.
Podle Ministerstva vnitra představuje předsudečná nenávist nejen útoky na jednotlivé skupiny obyvatel, ale také činnost, která má oslabovat demokratický systém, šířit strach a rozdělovat společnost. Pachatelem se podle této definice může stát i ten, kdo při komunikaci s veřejností využívá tzv. dezinformace a konspirační teorie, a také ten, kdo se stal nástrojem vlivového působení zemí a skupin, které nerespektují principy pluralitní demokracie. Konkrétně pak má jít především o skupiny, které se vyjadřují nesouhlasně vůči Romům, migrantům, muslimům nebo LGBT osobám. Ministerstvo opakovaně ve svých zprávách upozorňuje, že s nenávistně se projevujícími subjekty jsou v úzké symbióze například média šířící nenávistné předsudky. „Média šířící nenávistné předsudky poskytují xenofobně orientovaným osobám a subjektům široký prostor a v některých případech pro xenofobně orientované publikum cíleně produkují zpravodajství, založené na dezinformacích a konspiračních teoriích,“ dočteme se ve zprávě o extrémismu.
Ačkoliv trestné činy s nenávistným podtextem dlouhodobě tvoří pouhý zlomek všech kriminálních případů (0,07 a 0,1 % ročně), věnuje jim stát nepoměrně vysokou pozornost. Vznikají obšírné reporty, expertní zprávy, legislativní návrhy a veřejné kampaně, které působí dojmem, že se jedná o rozsáhlý celospolečenský problém. Ve světle statistik to ovšem vyvolává dojem, že spíše než o postih reálných činů může jít o formování nezdravého společenského klimatu. Cílem pak není nutně každého potrestat, ale vypěstovat autocenzuru, opatrnost, která umlčí kritické hlasy dříve, než se dostanou na veřejnost. Zákon pak vstupuje do hry až jako poslední instance. Ne jako kladivo, ale jako symbol moci, která visí ve vzduchu jako memento, že i názor může být vyhodnocen jako riziko.
Předsudečná nenávist v Česku: realita, nebo nástroj politického nezisku?
Významnou roli v tomto posunu hrají také politicky motivované neziskové organizace, které se profilují jako odborní garanti „boje proti nenávisti“. Klíčovou pozici zde zaujímá organizace In IUSTITIA, která pravidelně dostává prostor ve veřejnoprávních médiích a jejíž spoluzakladatelka, advokátka Klára Kalibová, sehrála zásadní roli při prosazení a ukotvení tématu předsudečné nenávisti v české legislativě a politice. Její výklad reality, který se dostává mainstreamovými a veřejnoprávními médií mezi širokou veřejnost, se tak stává normou. Výsledkem je často vykonstruovaný problém, na základě kterého vzniká umělá poptávka po řešení něčeho, co je zcela zanedbatelné. Každé další omezení svobody slova tak nachází ve veřejnosti podporu, ne proto, že by odpovídalo realitě, ale protože společnost má dojem, že jde skutečně o problém, který je potřeba naléhavě řešit.
Otázkou však zůstává: Jak vypadá předsudečná nenávist v České republice ve skutečnosti? Je opravdu tak rozšířená a závažná, jak se navenek jeví? A není cena, kterou platíme za rozšiřování represivního rámce trestního práva do oblasti svobody projevu nakonec příliš vysoká?
Poznámka: Tento text je první částí dvoudílné analýzy, která se věnuje vývoji trestných činů z nenávisti a proměně legislativního i společenského přístupu k nim v letech 2020 až 2024. V první části mapujeme vývoj od roku 2020 do konce roku 2022. Druhá část, která zahrnuje data z let 2023 a 2024 a pro srovnání i rok 2016, včetně shrnujícího závěru, bude následovat samostatně.
2020: MV ČR „Extrémistická scéna přejímá různé dezinformace a konspirační teorie“
Atmosféra ve společnosti:
Podle Ministerstva vnitra v roce 2020 extremistická scéna čím dál častěji přejímá dezinformace a konspirační teorie, které má šířit zejména prostřednictvím sociálních sítí. Hlavními terči verbálních útoků byli podle ministerstva muslimové, migranti a Romové, přičemž, jak Ministerstvo píše: „spektrum napadaných osob se stále rozšiřuje,“ i když v meziročním srovnání došlo k poklesu zjištěných nenávistných činů o 36. Zpráva popisuje pokračující trend „agresivních výhrůžek, urážek a snah o dehumanizaci protivníků“. Kritiku si vysloužila i některá média, která podle ministerstva „plynule produkovala xenofobní obsahy“ a šířila zprávy polarizující společnost a oslabující demokracii.
Statistika:
V roce 2020 bylo Policií ČR zjištěno 134 trestných činů s nenávistným podtextem, evidováno bylo 92 stíhaných osob u skutků s nenávistným podtextem (z nichž 86 případů by spadalo do možných nenávistných verbálních projevů). Pro trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek bylo obžalováno celkem 98 osob (plus bylo podáno 17 návrhů na potrestání). Odsouzeno za ně bylo celkem 74 osob. Z výše uvedených případů bylo zaevidováno 27 trestných činů majících antisemitský podtext, 19 trestných činů motivovaných nenávistí proti Romům, 9 trestných činů motivovaných nenávistí k muslimům, 4 trestné činy motivované nenávistí k Arabům. V roce 2020 podle informací státního zastupitelství nedošlo k rasově (či jinak předsudečně) motivovaným útokům, jimiž by byla způsobena smrt.
Konkrétní případy uváděné Ministerstvem vnitra:
Soudy se v daném období zabývaly například texty schvalujícími teroristické útoky, střelbu v mešitách v novozélandském Christchurchi, čin spáchaný Andersem Breivikem, útok proti českým vojákům nasazeným v Afghánistánu. Pachatelé, kteří tyto příspěvky zveřejnili na internetu, byli za své výroky odsouzeni k podmíněným a finančním trestům.
Do hledáčku orgánů činných v trestním řízení se v roce 2020 dostaly také osoby, které v kontextu protestů proti vládním opatřením během pandemie vyhrožovaly teroristickými činy.
Zajímavý je případ Ing. Martina Langa, který na svém facebookovém profilu zveřejnil příspěvek, v němž kritizoval prezidenta a poslance hlasující pro schválení zákona o zdanění církevních restitucí, k čemuž mj. napsal, že „takové zrůdy je nutné pozabíjet“. Státním zástupcem byl obžalován pro přečin podněcování k trestnému činu, nakonec se i rozhodnutím Nejvyššího soudu daná věc projednávala jako přestupek.
Příklady předsudečné nenávisti v roce 2020 dle politické neziskové organizace In IUSTITIA:
„Poslanec zveřejnil status, ve kterém kritizoval nízký trest udělený muži, který napadl řidiče trolejbusu. Protože se jednalo o přistěhovalce ze Sýrie, objevila se pod statusem více než tisícovka nenávistných komentářů: ‚Na takové je třeba víc loveckou sezonu.‘, ‚Jsou to opice a podle toho je zapotřebí s nimi nakládat.‘, ‚Pověsti ho a poslat h…o domů.‘ Policie zahájila vyšetřování.“
„Žena se vydala společně s přáteli do nočního klubu. Den po party měla dívka zimnici a další příznaky. Proto se nechala testovat na COVID-19, výsledek byl pozitivní. Dívka předala informaci o nákaze přátelům a dohledala i další osoby, které tam byly přítomny. Její identita tak byla známa většímu okruhu osob. Lidé na tento incident reagovali tím, že jí ironicky gratulovali k napsaným článkům a ‚slávě‘, vytvořili meme, vyhrožovali jí, že ji pobodají nebo rozbijí hlavu. Pokoušeli se jí dovolat, psát zprávy přes sociální sítě či ji tam sledovat. Předsudečné reakce byly pro dívku velmi zatěžující.“
„Neznámý pachatel poškodil výzdobu kaple, včetně bílého plátna. Polita byla rudou barvou a byly na ni nalepeny pentagram, střep zrcadla a další předměty. Později se ve výklenku kaple objevilo vyprané plátno, některé předměty byly odstraněny a na místě byl zanechán anonymní vzkaz, z nějž vyplývá, že kapli zaneřádila skupina lidí, kteří se svým jednáním protestovali proti zneužívání chlapců v církvi.“„Mezi nejohroženější skupiny v době šíření nákazy virem COVID-19 patří senioři. V Praze se nákaza rozšířila mezi obyvatele domova pro seniory, někteří nakažení byli převezeni do lázní v malém středočeském městě. Někteří místní tím byli pobouřeni. O převozu seniorů mluvili nejen mezi sebou, ale také na sociálních sítích. Část diskutujících se uchylovala k výhružkám. Například vyhrožovali rozbitím oken dlažebními kostkami.“
2021: MV ČR „Narušování prozápadních vazeb České republiky“
Atmosféra ve společnosti:
Zpráva Ministerstva vnitra za rok 2021 konstatuje, že tzv. xenofobně populistické skupiny a jednotlivci částečně ustoupili od tradiční rétoriky namířené proti muslimům, migrantům, Romům nebo LGBT+ komunitě. Jejich pozornost se v daném roce měla přesunout především ke kritice protiepidemických opatření, dle Ministerstva vnitra často prezentovaných jako snaha o zavedení tzv. „covidové totality“. Mezi další klíčová témata, která v tomto prostředí (myšleno extremistickém a nenávistném) rezonovala, patřil výbuch ve Vrběticích a parlamentní volby.
Statistika:
V roce 2021 bylo Policií ČR zjištěno 108 trestných činů s nenávistným podtextem (meziroční pokles o 26), u skutků s nenávistným podtextem bylo evidováno celkem 99 stíhaných osob. Pro trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek bylo obžalováno celkem 72 osob. Odsouzeno za ně bylo celkem 67 osob. V roce 2021 bylo zaevidováno 37 trestných činů majících antisemitský podtext, 33 trestných činů motivovaných nenávistí proti Romům, 7 trestných činů motivovaných nenávistí k muslimům, 1 trestný čin motivovaný nenávistí k Arabům. Dále bylo registrováno 11 skutků motivovaných nenávistí k LGBT+ komunitě a 3 skutky motivované nenávistí proti zástupcům nestátních neziskových organizací a ochráncům lidských práv. V roce 2021 podle informací státního zastupitelství nedošlo k rasově (či jinak předsudečně) motivovaným útokům, jimiž by byla způsobena smrt.
Konkrétní případy uváděné Ministerstvem vnitra:
Okresní soud v Ostravě potrestal trestní příkazem Radka Veličku v souvislosti s nenávistnými články ve Vlasteneckých novinách. Velička proti trestnímu příkazu podal odpor. Za přečin podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod byl pravomocně odsouzen M. K., vystupující také pod jménem „W. K.“ (asistent politika J. F.), neboť na internetu publikoval celkem 3 články pod názvy „Je budoucnost Evropy islámská?“, „Řešení migrace“ a „Boj s pašeráky migrantů je hloupost“, v nichž podněcoval nenávist vůči přistěhovalcům obecně, jakož i konkrétně vůči osobám vyznávajícím islám, negroidní rase a arabskému etniku.
Příklady předsudečné nenávisti v roce 2021 dle politické neziskové organizace In IUSTITIA:
„LGBTQ+ lidskoprávní spolek čelil online homofobním slovním útokům na sociálních sítích pod svým příspěvkem. Jeden z příspěvků měl následující znění: ‚Všechny postřílet do jednoho. Děláte jen ostudu.‘“
„Drogově závislý muž v Ústeckém kraji zavraždil neslyšící ženu. Po tom, co ho žena přistihla při krádeži, muž ze strachu, že jeho protiprávní jednání oznámí policii, ji velmi brutálním způsobem zavraždil. Muž z místa činu odcizil bankovní karty, finanční hotovost i její automobil. Pachatel byl obviněn ze zvlášť závažného zločinu vraždy […] a přečinů krádeže, porušování domovní svobody a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku. Případem se nyní zabývá policie. Dle všeho muž si vybral tuto ženu proto, že měla sluchové postižení, a domníval se, že jí proto bude snazší okrást. Proto útok řadíme mezi předsudečné incidenty; kdyby žena sluchové postižení neměla, pachatel by se na ni nezaměřil.“
„Uživatelka Facebooku předsudečně zaútočila na jednoho z komentujících. Jednalo se urážky jako „natržený chudáček“ nebo „strč si šampáňo do prdele“. Útok se stal pod příspěvkem týkajícím se Evropské unie jako LGBT+ freedom zóny.“
„Dvojice příznivců krajní pravice slovně napadala a jinak ohrožovala návštěvníky nočního gay baru během akcí konaných v rámci Prague Pride. Dvě ženy verbálně napadali na základě jejich domnělé sexuální orientace slovy: ‚Vysvětli mi, jestli jste jenom lesby nebo jestli seš transka.“ „Myslím si, že transka jsi, že máš určitě péro.‘“
„Konzervativní hnutí zaměřující se na tzv. tradiční rodinu zveřejňuje na svém facebookovém profilu příspěvky, které se týkají vývoje v oblasti rodinné politiky, aktuálního dění a vlastního aktivismu v dané oblasti. Pod článkem informujícím o rozhodnutí, že se poslanecká sněmovna zatím nebude zabývat redefinicí manželství, vznikla diskuse, v jejímž rámci docházelo ke schvalování předsudečných útoků na gaye v Polsku. Nejprve jeden diskutující přidal komentář: „Skvělá zpráva“. Jiný uživatel odpověděl otázkou: „I tohle je skvělá zpráva?,“ přičemž odkázal na článek o útoku na homosexuální pár v Polsku. Záminkou k útoku, který vyústil v zabití jednoho z napadených, se stalo to, že muži dávali veřejně najevo svou náklonnost. První diskutující odpověděl několika komentáři: „Ano, je. Skvělé, že si Poláci od sodomitů nenechají nic líbit. Veškeré jejich projevy by měly být zakázány pod přísnými tresty. Doma za zavřenými dveřmi ať si dělají co chtějí.“, „Poláci jsou skvělí. Nechtějí si nechat od sodomitů kazit křesťanskou výchovu svých dětí. Zvrhlé projevy na veřejnosti mají pouze sodomiti. Pokud proti nim nezasáhne úřední moc, plně chápu, že občané berou spravedlnost do svých rukou.““
„Předseda SPD zveřejnil na facebookovém profilu informaci o tom, že politička souhlasí s příchodem migrantů do České republiky. To vyvolalo vlnu nenávistných komentářů a výhrůžek vůči ní. Napadená se s podobnými útoky již v minulosti setkala. Obavu v ní vzbudily především výhrůžky adresované jejím dětem.“
„V důsledku televizního rozhovoru prezidenta Zemana, v němž podpořil homofobní politiku maďarského předsedy vlády Orbána a ve kterém ponižoval transgender lidi, zaznamenal spolek Trans*parent zvýšený počet verbálních útoků, zejména prostřednictvím Facebooku a Instragramu. Útoků bylo několik desítek, část měla přímo výhrůžný charakter (Cyklon B, do plynu atd.). Jeden spolek vyhodnotil jako zvlášť nebezpečný: „Prezident řekl svůj názor, se kterým bohužel souhlasí většina. Naučte se to respektovat. Nikdo vám právo na život nebere, ale hormonální nemoc je opravdu hnus. A je potřeba ji léčit, ne propagovat dětem a společnosti, jako normální věc. Normální to není a nikdy nebylo. Takže tak , jak se vám nelíbí výrok prezidenta, tak počítejte s tím, že nám (mně) se nelíbí ten váš hnus… a taky vás nestřílim na ulicích (zatím).“
2022: MV ČR „Překvapivě více výpadů proti Ukrajincům, méně proti Rusům“
Atmosféra ve společnosti:
Rok 2022 byl silně poznamenán událostmi, které významně zasáhly veřejný prostor: prudké zdražování, energetická krize, migrační vlna, válka na Ukrajině a rozsáhlá pomoc ukrajinským uprchlíkům. Doznívala i témata spojená s předchozími protiepidemickými opatřeními. Ministerstvo vnitra ve své zprávě nově upozornilo na vznikající skupinu „protisystémově“ naladěných občanů, kteří podle něj zpochybňují základní principy demokratického právního státu.
Orgány činné v trestním řízení se v tomto roce začaly zabývat také případy, v nichž docházelo ke schvalování, zlehčování nebo ospravedlňování ruské invaze na Ukrajinu. Krátce po vypuknutí konfliktu veřejně vystoupil nejvyšší státní zástupce s varováním, že takové projevy mohou být za určitých okolností kvalifikovány jako trestný čin podle § 405 trestního zákoníku, tedy popírání, schvalování a ospravedlňování genocidia. Následně vydalo Nejvyšší státní zastupitelství podrobnější stanovisko, v němž připustilo, že svoboda projevu je základním právem, ale může být omezená tehdy, když dochází k jejímu závažnému zneužití. V praxi bylo v roce 2022 několik jednotlivých případů, kdy k trestnímu postihu skutečně došlo.
Statistika:
V roce 2022 bylo Policií ČR zjištěno 149 trestných činů s nenávistným podtextem, evidováno bylo celkem 73 stíhaných osob u skutků s nenávistným podtextem. Pro trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek bylo obžalováno celkem 102 osob. Odsouzeno za ně bylo celkem 61 osob. V roce 2022 bylo zaevidováno 25 trestných činů majících antisemitský podtext, 20 trestných činů motivovaných nenávistí proti Romům a 13 skutků motivovaných nenávistí k LGBT+ komunitě. V roce 2021 podle informací státního zastupitelství nedošlo k rasově (či jinak předsudečně) motivovaným útokům, jimiž by byla způsobena smrt.
Konkrétní případy uváděné Ministerstvem vnitra:
Z případů, v nichž bylo schvalování ruské agrese na Ukrajině vyhodnoceno jako trestné, lze zmínit výroky D. M., který na Facebooku vyjadřoval podporu Vladimíru Putinovi, mj. uváděl, že věří, že „ukrofašisté“ budou poraženi a Ukrajina osvobozena a vyzýval k použití „vodíkové bomby menší tonáže pro vyčištění strategických území a likvidaci útočné vojenské techniky“. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále byl D. M. uznán vinným ze spáchání přečinu popírání, schvalování a ospravedlňování genocidia.
Příklady předsudečné nenávisti v roce 2022 dle politické neziskové organizace In IUSTITIA:
„Žena je opakovaně vystavena slovním útokům na sexuální menšiny ze strany svého otce. Výrokům jako „chce se mi z homosexuálů zvracet“ nebo „poslal bych je všechny na Sibiř pracovat/umrznout/ukamenovat“ a podobným čelí skoro každý den. V důsledku těchto útoků pociťuje žena různé obavy, např. má strach představit svou budoucí přítelkyni rodině. Dále napadená uvádí, že tyto výroky na ni doléhají formou „internalizované homofobie vůči sobě samé“.“
„Nezisková organizace podporující LGBT+ lidi se stala terčem urážek na své chatové aplikaci. Útočník konkrétně pronesl: „Držte huby a krok buzny prašivý.“ Uvedený výrok se podílí na dehonestaci LGBT+ osob a podporuje nenávist vůči nim i organizacím, které je podporují.“
„Běloruska, v Česku žijící přes 25 let, byla napadena revizorem v pražské tramvaji. Revizor žádal po paní předložení jízdenky, avšak odmítl prokázat svou identifikaci. Paní tedy nechtěla s revizorem mluvit a snažila se odejít do přední části vozu. Revizor chytil paní za bundu, tahal ji a u toho jí nadával: „Táhni zpátky na Ukrajinu!“ Dále na ni křičel, že je: „Ukrajinka.“ Přitom ji roztrhl tašku, za kterou tahal. Následně ji vytáhl z dopravního prostředku. Nato napadená zavolala policii, která oba na místě ztotožnila. Policisté se k paní chovali slušně, dokonce se jí za revizorovo chování omluvili.“
„Po coming-outu známého českého fotbalisty média publikovala několik článků. Jeden z nich měl titulek „Před coming outem prožil bouřlivý rozchod. Expartnerce plivnul na záda před vlastním synem“. Pachatel v reakci na to rozeslal několik emailů, a to do redakce Extra.cz a organizacím hájícím práva LGBT+ lidí. E-maily obsahovaly výhružky fotbalistovi a všem LGBT+ lidem: „Potkat ho, těžko by člověk odolával pokušení ho „pořádně sundat“ A naučit ho slušnému chování. Např. ručně. Asi by to potřeboval.“, „Navrhuji Vám, aby např. Vaše organizace vypracovala něco jako manuál slušného chování pro případy, kdy si muž založí rodinu, zjistí že je gay a pak ho napadne matku svého dítěte terorizovat týrat ji a plivat na záda. V opačném případě doporučuji pořídit si nějaké chrániče, helmu a to raději i na zuby. V případě že se to bude opakovat a pokud ta nešťastnice která si sním pořídila to dítě bude mít nějaké potíže – dovoluji si Vás informovat o riziku roztrhání a podpálení duhových vlajek Vašeho hnutí na některém z Vašich průvodů hrdosti. (nějakým fanatikem).“ Organizace zvažovala podání trestního oznámení, nakonec se rozhodla nepodnikat žádné právní kroky.“ „Žena byla za bílého dne slovně napadena na ulici v centru Prahy. Náhodná kolemjdoucí žena jí nejprve sprostě nadávala, a když ji napadená konfrontovala a dožadovala se vysvětlením, útočnice jí začala vyhrožovat fyzickým napadením. Spolu s tím prohlásila: „Buzny patří do plynu!“ Incident nebyl nahlášen na policii, a tudíž ve věci nebylo zahájeno žádné řízení.“
Když chybí reálné případy, statistiky doplní aktivisté
Z vývoje mezi lety 2020 až 2022 je patrné, že přestože se absolutní počet trestných činů s předsudečným motivem drží na velmi nízké úrovni, stát i s ním spojené instituce pokračují v budování rozsáhlého rámce pro jejich postih a monitoring. Dochází ke sbližování pojmů jako „extrémismus“, „dezinformace“ a „nenávist“, čímž se vytváří nebezpečný precedens pro zásahy do svobody slova. Skutečný stav společnosti se přitom výrazněji nemění, mění se jen optika, skrze kterou je realita posuzována.
Připomeňme, že skutkové podstaty trestných činů, jako je hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob (§ 355) a podněcování k nenávisti či k omezování práv a svobod (§ 356 trestního zákoníku), již tehdy umožňovaly velmi široké uplatnění státní represe. Právní rámec byl dostatečně pružný, a zároveň dostatečně vágní, aby umožnil postih prakticky jakéhokoliv verbálního projevu. Rozšiřování legislativy o nové pojmy a přitvrzování výkladu trestního práva proto považujeme za zbytečné a účelové.
Je třeba také poukázat na významnou roli politicky angažovaných neziskových organizací, jako je In IUSTITIA, které nejen nastavují rámec „správného výkladu“ reality, ale také svým vlastním výběrem a prezentací případů ovlivňují statistické výstupy. Řada uvedených incidentů vyvolává pochyby o tom, zda skutečně naplňují znaky trestného činu. Nelze se ubránit dojmu, že slouží především k umělému navyšování počtů případů, které mají legitimizovat další restrikce. O tom, kam až tento trend dospěl v následujících letech, vypovídají data za období 2023 a 2024, která společně s referenčním rokem 2016 představíme v druhé části této analýzy.
Jako zdroj byly použity zprávy o projevech extremismu a předsudečné nenávisti na území ČR Ministerstva vnitra, statistiky Policie České republiky, zprávy o činnosti státního zastupitelství a zprávy o předsudečné nenávisti neziskové organizace In IUSTITIA a další.
Odpovědět