Na našich kanálech sociálních sítí každodenně sdílíme a komentujeme české i zahraniční dění, které se týká svobody projevu. Průběžně publikujeme výběr toho nejpodstatnějšího za každý uplynulý měsíc. Dnes pokračujeme s výběrem za červen.
Čím jsme se zabývali my v SOSP
Návrh zákona o digitální ekonomice, který má zavést cenzurní unijní nařízení Digital Services Act (DSA), zatím neprošel díky odporu opozičních poslanců ANO a SPD. Společně s Aliancí pro rodinu jsme přesvědčovali poslance, že je v zájmu svobody projevu českých občanů odložit projednávání návrhu do podzimu, kdy má dojít k jeho revizi na unijní úrovni. Odpor vůči DSA roste nejen ze strany americké vlády, ale také minimálně od tří frakcí v Evropském parlamentu (kde je českým členem také ODS) a mezinárodní právní skupiny Alliance Defending Freedom (ADF). V září se již ve sněmovně nepředpokládá projednávání zákonů, kde nemá koalice s opozicí shodu.
Pokračujeme s projektem udílení cen SOSP za svobodu projevu a otevíráme nominace. Cílem je opět vyzdvihnout příklady odvážných jednotlivců a organizací či kolektivů, kteří brání ubývající svobodu a pluralitní demokracii proti cenzurním snahám nebo kultuře umlčování nepohodlných názorů. O výběru laureátů rozhodne porota složená z respektovaných osobností. Na našem web formuláři je můžete nominovat za jejich dlouhodobý přínos či konkrétní čin, anebo i zcela neznámého hrdinu za odvážné zastání se jiných. Pečlivě zdůvodněte svou nominaci a uveďte odkazy, kde lze ověřit vaše informace (nutná podmínka pro výběr). Ocenění nemohou získat členové poroty, pracovníci SOSP a aktivní politici. Pomozte nám šířit info o možnosti kohokoli nominovat – na webu jsou ke stažení grafické motivy. Koho jsme ocenili loni?
Národní konzervatismus na Západě sílí, ale ČR zůstává jednou z posledních bašt progresivistů a globalistů, kteří ohrožují svobodu projevu. Řešením není tabuizace témat, ale návrat k pluralitní demokracii. Na Konzervativním kempu jsme diskutovali se 12 panelisty ve 3 tematických panelech (zkráceně národně konzervativní zájmy, suverenita ČR, prosperita země) prioritní návrhy pro příští vládu. Tady je přehled všech 38. Podrobný výklad si můžete poslechnout na videozáznamech. Celkem se akce zúčastnilo 220 hostů, mezi nimi přední konzervativní publicisté, podnikatelé, intelektuálové a politici zastupující nejméně 8 stran včetně 7 poslanců, europoslanců a senátorů. Největší akce tohoto typu v ČR.
Všechno, co jste chtěli vědět o svobodě projevu, nových formách cenzury, módním honu na dezinformace, a nestačili se zeptat. Více než dvouhodinová debata s klíčovými postavami SOSP v Nejlepším podcastu V.O.X. TV. Proč SOSP vůbec vznikla, o co nám jde? Jak se za poslední léta musela obrana svobody projevu změnit, čemu jsme se museli přizpůsobit? Jaké jsou největší cenzurní hrozby pro české občany? Jaké pasti skrývá cenzurní legislativa, kterou na nás chystá EU? Jak se tomu bránit? Jaká kritéria musí splňovat nebezpečná dezinformace vyžadující reakci státu? Debatují Daniel Vávra, Vlastimil Veselý, Gabriela Sedláčková a Natálie Vachatová, moderuje Petr Kubelík.
Vlastimil Veselý zastupoval SOSP na prestižním konzervativním summitu v Budapešti. Po Trumpově videozdravici vystoupili např. Orbán, Wilders, Morawiecki, Kickl, expremiér Austrálie nebo americké mediální hvězdy Ben Shapiro a Dave Rubin. K tomu Trumpovi kongresmani a řada konzervativních publicistů, právníků a zástupců think tanků z celé Evropy i Ameriky. Alice Weidel, předsedkyně AfD, uváděla na příkladech, jakému totalitnímu tlaku jsou v Německu vystaveni členové nejsilnější opoziční strany. Nenechte si ujít projev Evy Vlaardingerbroek, nizozemské právničky s milionem sledujících na X, k migraci. Zaujal i šéfredaktor švýcarského Die Welt. Jeho rada pro politiky v EU, jejichž vlády se nechtějí podvolit unijním regulacím, je „prostě říkejte NE“.
Kdo obdržel 150 000 USD na „vyškolení českých studentů žurnalistiky v rozpoznávání a vyvracení propagandy a dezinformací“? Zatímco USA, Austrálie či Izrael zavedly mechanismy pro evidenci zahraničního vlivu, ČR podobný rámec postrádá. Nepřehledný systém grantů, anonymních příjemců a ideologicky zabarvených školení vytváří informační prostředí, v němž už nestačí mluvit o dezinfo, je třeba mluvit i o dezinformování pod rouškou „boje proti dezinfo. Veřejnost má právo vědět, kdo ovlivňuje její myšlení, za čí peníze a s jakým cílem. Proto je nutné zahájit diskusi o skrytém působení zahraničních zájmů. Někteří možná chtějí jen vyměnit jednu propagandu za jinou. Článek Natálie Vachatové.
Ideologická zaujatost média Seznam je zřejmá a očividná. Opakovaně jsme proto vyzývali “moderátory diskuzí” a jejich nadřízené k rozhovoru nebo účasti na konferenci, kde by mohli vyjasnit pravidla zásahů do diskuzních příspěvků. Podrobně vysvětlit vágní formulace, které prezentují veřejnosti, a zdůvodnit, proč odstraňují relevantní příspěvky bez vulgarit, v demokratické diskusi běžné. Odmítli. Čím dál častěji přitom dochází k mazání příspěvků našich čtenářů a k vyhrožování trvalým zrušením účtu. Posuďte sami, zda jsou následující diskuzní příspěvky natolik vybočující z veřejné debaty, aby je médium hodnocené Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky nejlvyšším ratingem muselo mazat. Článek Gabriely Sedláčkové.
Dění v ČR
Tomáš Čermák neuspěl s ústavní stížností proti rozsudku, kterým byl odsouzen k pěti a půl roku vězení za podporu a propagaci terorismu. Ve svých výrocích označil za cíl násilí členy vlády, senátory a poslance, mj. uvedl: „vyneseme je za rypáky a naházíme je do řeky“. Spolu s Patrikem Tušlem byl dále odsouzen za podněcování nenávisti vůči Ukrajincům a za výtržnictví před domem Jaroslava Flegra. Čermák obdržel podmíněný trest, Tušl desetiměsíční trest vězení. Ústavní soud jejich stížnosti v této části zamítl už dříve.
Po předchozích příkladech údajných dezinformací od Institutu SYRI a Českého rozhlasu přináší další výběr unijní médium EUROACTIV ve spolupráci s nevládkou Demagog a CEDMO (projekt financovaný z grantů, mj. spojený s Václavem Moravcem). Tentokrát se všechny příklady týkají Ukrajiny. Výroky nejsou označeny jako nepřesné či zavádějící, ale přímo jako dezinformační. Podle Českých elfů v českém prostředí dominují útoky na prezidenta Zelenského. Informace o údajné korupci na Ukrajině jsou zmiňovány jako hlavní důvod, proč část veřejnosti nesouhlasí se zahájením přístupových rozhovorů s Ukrajinou do EU. Důvěra části populace v tato tvrzení je označena jako důsledek dezinformační kampaně.
Unijní médium EUROACTIV ve spolupráci s organizacemi Demagog a CEDMO zveřejnilo i tzv. komunikační karty pro Slovensko a Polsko. Slovensko: Zpráva uvádí, že dezinformace šíří i slovenská vláda a že země je „náchylná ke kremelským narativům“, mj. kvůli nízké důvěře v média. Výzvy k míru označuje zpráva za proruský narativ. Kritizována je nedostatečná moderace obsahu na platformách jako Facebook či X. Polsko: Upozorňuje se na přesun některých účtů z tématu covidu k anti-ukrajinskému obsahu. Uvádí se příklady tvrzení o privilegovaném přístupu uprchlíků ke službám, která byla dle autorů vyvrácena.
Řidiči pražské tramvaje, který v únoru vyzval ukrajinskou dvojici s dítětem k vystoupení, hrozí podmínka a povinná převýchova. Někteří to označují za politický proces a srovnávají s případy, kdy opilý ukrajinský řidič uráží policisty bez následků. Původně se očekávalo, že incident skončí výpovědí a přestupkovým řízením… Státní zastupitelství ale navrhuje trest odnětí svobody na 5 měsíců s podmíněným odkladem na 24 měsíců a povinnost podrobit se sociálnímu výcviku a převýchově.“
Institut H21, Iuridicum Remedium a Otevřená společnost podaly k Ústavnímu soudu stanovisko k novému trestnému činu „Neoprávněná činnost pro cizí moc“. Upozorňují na vážná rizika pro svobodu projevu a právní jistotu občanů. Nezpochybňují potřebu trestat nebezpečnou činnost pro cizí moc, ale poukazují na neurčitost definic, např. pojmů „neoprávněná činnost“ nebo „zpravodajské prostředky“. Podle nich může zákon vést k autocenzuře novinářů, aktivistů i veřejnosti. Rizikem je i možné stíhání za běžné občanské aktivity – mezinárodní spolupráci neziskovek, investigativní žurnalistiku nebo kritické názory v zahraničních médiích. Autoři tvrdí, že ustanovení je v rozporu s principy demokratického právního státu a představuje vážné riziko pro svobodu projevu.
Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí SPD, když ho ve zprávě o extremismu za rok 2022 označilo za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu s dominantní úlohou při projevování předsudečné nenávisti. Rozhodl tak Obvodní soud pro Prahu 7. Intenzita zásahu však podle soudu nebyla tak vysoká, aby hnutí přiznal i právo na omluvu. Soudkyně uvedla, že nebylo prokázáno, že by předsudečná nenávist byla dominantní složkou aktivit SPD. Názory hnutí jsou sice kritické vůči vládě či EU, ale podle soudu nepřesáhly mez přípustné kritiky.
Angelika Bazalová upozorňuje na změnu přístupu k tzv. dezinformátorům. Veřejnoprávní média při rozsudku v kauze Peterková nepoužila označení „dezinformátorka“. Připomíná i případ Zuzany Krátké, kterou úspěšně zastupoval Tomáš Nielsen ve sporu s ČT. Původní rozsudek zamítající žalobu odůvodnil soudce argumentací v souladu s oficiální vládní linií ohledně covidu. Odvolací soud následně rozhodnutí změnil. Zásadní obrat přinesl nález Ústavního soudu v případu Ladislava Vrábela, podle kterého nelze politický projev posuzovat jako poplašnou zprávu. Na tento nález se pak odvolával i soudce v kauze Peterková. Právní zástupce Radek Suchý, který případ dovedl k Ústavnímu soudu, upozornil, že nález má dopad i na další případy týkající se svobody projevu.
„V dubnu 2019 zavedla Babišova vláda pojem předsudečná nenávist, nesprávným chováním se jí podle nově vzniklé definice může dopustit každý. […] Nedávno schválila Fialova vláda nový akční plán proti extremismu, který celý koncept posouvá ještě dál.“ „Rizika projevů předsudečné nenávisti podle MV jsou v řadě oblastí podobná s riziky, která představují extremisté… Šíří strach ve společnosti. – Štěpí společnost, vyvolávají v ní antagonismy. […] – Při komunikaci s veřejností využívají dezinformace a konspirační teorie. – Stávají se nástrojem vlivového působení zemí a skupin, která nerespektují principy pluralitní demokracie.“ “ se mají státní úřady […] soustředit např. na potírání dezinformací […] a zjednodušit nahlašování, tedy udávání takové činnosti“. popisuje Petr Žantovský.
Velvyslanectví USA přestalo být baštou woke progresivismu a hlásnou troubou cenzury a honu na dezinfo jako za prezidentů Obamy a Bidena. Naopak, dělá nyní těžkou hlavu současné české vládě tlačící cenzurní DSA a propagandistům typu plk. Foltýna, kteří stále chtějí monopol na své narativy. Americká ambasáda nyní stojí na straně svobody projevu a na rozdíl od Evropské komise a naší vlády přiznává, že hon na dezinfo je jen záminka k cenzuře nepohodlných informací. Z jejich X kanálu: – „Musíme rozbít systém ověřování faktů, který cenzuruje názory nepopulární u globálních elit. – „Nejlepším způsobem, jak čelit dezinformacím, je svoboda slova.“
Právník Radek Suchý, který se specializuje na ochranu osobnosti, varuje před rostoucím počtem stíhaných osob kvůli obviněním z verbálních trestných činů. „Za loňský rok jich bylo několik desítek,“ řekl v Radiu Prostor a varoval před ideologizací justice. „Svoboda slova je nejdůležitějším pilířem naší svobody.“.
,,Svoboda slova není slabinou české bezpečnosti – je jejím nejtvrdším pancířem. A pokud si stát vybere „vybraný narativ“ místo volného trhu názorů, začne tím rozmontovávat právě to, co měl chránit.“ ,,,,Pokud by stát zavedl „technickou kontrolu“ pro veškerý obsah, ohrozil by menší a nezávislé hlasy, které často přinášejí inovace a kritickou oponenturu. Výsledkem by byl monopol jedné „správné“ verze reality. Pokud by stát […] outsourcoval „vstupní technickou prohlídku“ všem médiím a platformám, vytlačil by z veřejného prostoru právě ty menší […] hlasy, které často přinášejí zásadní inovace […]. Přesně tak by se z […] trhu myšlenek stal […] monopol jedné „správné“ verze reality.“ vysvětluje Josef Zbořil.
Prof. Michal Klíma upozorňuje, že „progresivní establishment se drží politické moci, dotačního klientelismu a statusu mravokárců“. přičemž „přitvrzuje teorii o zostřování třídního boje […] proti tzv. dezinformátorům“. Děje se tak např. v Rumunsku, Francii a Německu. „Krajní progresivismus atakuje rozhraní demokracie a autoritářství […].“ „Bude Česko další zemí v pořadí?“ Klíma varuje před vývojem, kdy jsou „lídři opozice […] trestně stíháni nebo obviňováni“. Hovoří o propojení médií, politiků, bezpečnostních složek a neziskového sektoru jako o „deep establishmentu“, který může „působit tlak na soudy“ a „zmařit střídání moci“. Výzva směřuje k občanské společnosti, aby „se mobilizovala v zájmu fair play voleb“. Staví se proti nenávistné teorii o dezinformacích a praxi fact-checkingových spolků.
Dění v Evropě
Německá policie provedla rozsáhlou razii proti autorům „nenávistných“ příspěvků na internetu, zasahovala na více než 170 místech ve všech spolkových zemích. Podezření se týká mj. urážek politiků a štvaní lidu – tedy činů klasifikovaných jako hate speech. Zatykač nebyl vydán na nikoho, přesto probíhaly domovní prohlídky a výslechy. Spolkový kriminální úřad (BKA) tyto akce organizuje pravidelně, tzv. akčními dny proti nenávisti na internetu. V roce 2023 bylo zaznamenáno 10 732 trestných činů tohoto druhu – meziročně nárůst o 34 %, čtyřnásobek oproti roku 2021. Kritici varují, že zavádění eurozločinu „hate speech“ povede k potlačování svobody projevu. Pojem není jasně definován a může zahrnovat i běžnou kritiku menšin.
V Británii byl v lednu odsouzen muž za spálení koránu, Gary Lineker je vyšetřován kvůli údajnému antisemitismu, hiphopové trio Kneecap za podporu Hizballáhu. Podle The Economist je v Británii denně zatčeno 30 lidí za online projev. V Německu platí zákon proti urážení politiků, v Británii je trestné chovat se on-line „urážlivě hrubě“. Zákony proti rouhání existují v řadě evropských zemí, a trestné jsou i obtížně definovatelné „nenávistné projevy“. Ve Finsku byla stíhána poslankyně za biblický citát o homosexualitě. Ondřej Šmigol v Echo24 varuje, že cenzurní zákony posilují populisty, kteří pak jako jediní brání svobodu projevu.
EU každoročně rozděluje téměř 80 milionů eur médiím po celé Evropě. Podle analýzy Thomase Faziho toto financování přesahuje běžnou podporu svobody tisku a systematicky ovlivňuje obsah. Nejvíce kontroverzní je partnerství s hlavními tiskovými agenturami, jejichž zprávy se šíří napříč stovkami médií a multiplikují unijní narativy. Největším příjemcem je Euronews, který od EU dostal přes 230 mil. eur za posledních 10 let a prezentuje unijní politiky pozitivně, zatímco varuje před euroskepticismem. EDMO získala minimálně 27 mil. eur na boj proti dezinformacím, přičemž se na projektu podílí stejné agentury, které čerpají prostředky na unijní propagaci. Tento střet zájmů podle zprávy ohrožuje nezávislost žurnalistiky. Média mají malou motivaci být vůči EU kritická, což stírá hranici mezi žurnalistikou a propagandou.
Financování migračních neziskovek, fact-checkerů a organizací šířících paniku kolem dezinformací z prostředků EU zůstává netransparentní. Evropská komise jim vyplácí finance na aktivity, které mohou vést k omezení svobody projevu. Echo24 upozorňuje i na případ zelených neziskovek, které prosazují politiku EK a jsou placeny z evropského rozpočtu. Detaily tzv. pracovních programů, které definují konkrétní činnosti, zůstávají neveřejné. Němečtí novináři popsali, že smlouvy viděli jen na chráněných počítačích, ze kterých nešlo nic vytisknout ani kopírovat, přičemž dokumenty se každou půlhodinu samy obnovovaly. Europoslanci potvrzují podobné zkušenosti – při nahlížení nesměli používat mobil, zapisovat si poznámky a museli podepsat mlčenlivost. Za zveřejnění hrozí disciplinární postih. Podle kritiků jde o netransparentní systém s možným politickým zneužitím.
Evropský parlament schválil nezávazné usnesení, které znovu vyzývá k celoevropské kriminalizaci nenávistných projevů. Eurozločiny zahrnují jen mimořádně závažné trestné činy, jako je terorismus či obchod s lidmi – pro jejich rozšíření o hate speech je třeba jednomyslný souhlas členských států. Ten loni neprošel, ale snahy pokračují. Proti usnesení se postavili čeští zástupci z ANO, ODS, SPD, Stačilo, Motoristé a Přísaha. Piráti, STAN, KDU-ČSL a Top09 naopak hlasovali pro. Proti kriminalizaci hate speech na evropské úrovni vedeme kampaň už tři roky.
Jak se v zákulisí odehrává to, co je na veřejnosti podáváno jako nezávislá žurnalistika? Podle zprávy z Německa si Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) zařadil stranu Alternativa pro Německo do kategorie prokazatelně pravicově extremistických stran. Tajná zpráva zpravodajské služby BfV ihned unikla do médií. Podle AfD se ukázalo, že německé zpravodajské služby aktivně ovlivňovaly veřejné mínění prostřednictvím spolupracujících levicových novinářů. Lidé z Úřadu na ochranu ústavy se prý až sedmkrát měsíčně scházeli s novináři a diktovali jim svá „zjištění“ ohledně AfD. „Od začátku roku do začátku května proběhlo údajně až 25 individuálních rozhovorů mezi BfV a vybranými médii…“
11. června se na půdě Evropského parlamentu v Bruselu konal seminář „The New Repression? Democracy and Disinfo Policy in the EU“ pod záštitou českého europoslance Ondřeje Dostála (Stačilo!), kde v diskusním panelu dále debatovali zakladatel liber-netu (nedávno o něm psala článek Natálie Vachatová) Andrew Lowenthal z Austrálie, kyperský europoslanec a významný influencer Fidias Panayiotou a bývalá irská europoslankyně Clare Daly. Akce se účastnila i řada českých zástupců alternativní mediální scény.
Dění v USA a jinde ve světě
Tucker Carlson vyzpovídal zakladatele Telegramu Pavla Durova. Ten popsal, jak ho francouzské úřady čtyři dny držely v samovazbě v betonové místnosti bez oken, bez matrace a bez vysvětlení. Dodnes neví proč. Durov stále nemůže opustit Francii. V rozhovoru mluví mj. o tom, že v USA existuje proces, který umožňuje vládě přimět zaměstnance soukromé firmy, aby zavedl do systému tzv. zadní vrátka a neřekl to svému zaměstnavateli. Jde o systém zvaný „gag-order“ (utajovací příkaz). Jde o stejný typ příkazu, který požadoval, aby například Apple vytvořil přístupová zadní vrátka pro britské orgány činné v trestním řízení ke šifrovaným datům uživatelů uloženým v cloudu. Jinými slovy jde o proces, díky kterému si úřady mohou vyžádat vaše data, aniž by o tom kdokoli – včetně vás – směl být informován.
Platforma YouTube se rozhodla přehodnotit svou politiku a přiklonit se více na stranu volnějšího projevu. Podle interních školicích materiálů nově učí své moderátory, aby nechávali online videa, u kterých závadný obsah tvoří až polovinu jejich délky. Až dosud byla hranice tolerance nastavena na pouhou čtvrtinu. Youtube podle posledních informací odstranila o 22 % více videí kvůli nenávistnému a urážlivému obsahu než v předchozím roce. Není však jasné, zda je to způsobeno vyšším počtem nahlášených videí, nebo se jedná o snahu vyvážit novou, volnější politiku přísnějším postihováním jednoznačných prohřešků.
Podle Mike Benze „Prezident Trump od svého nástupu do úřadu rychle přistoupil k likvidaci federální cenzurní infrastruktury. Hned v prvním týdnu podepsal exekutivní příkaz, který zakazuje agenturám financovat nebo usnadňovat sledování či odstraňování zákonných domácích projevů. (…) Zrušila Centrum pro globální angažovanost ministerstva zahraničí, které koordinovalo s externími skupinami utváření online narativů, a ukončila činnost agentury USAID, která financovala propagaci cenzury v Evropě a Brazílii. […]14 málo známých státních mediálních agentur […] kontroluje soukromé novináře, zda dodržují vágní normy „novinářské pečlivosti“, […]
Odpovědět